Ženy makají doma 2,5× víc než muži. A pořád to nikdo nevidí

Když se řekne dokonalý domov, většině z nás se vybaví naleštěné podlahy, čisté linky a voňavé prádlo srovnané v komíncích. Realita rodin s malými dětmi je ale často úplně jiná. Spíš než do designového magazínu by se hodila do rubriky Přežijeme dnešek?. A není to jen pocit unavených maminek, potvrzují to i české a zahraniční výzkumy.

Studie Pečuj a vypečeme tě (Gender Studies, 2012) ukázala, že ženy v Česku tráví úklidem a péčí o domácnost až 2,5krát více času než muži. Konkrétně ženy uváděly průměrně 25 hodin týdně, muži kolem 10 hodin. A pozor, nejde jen o vaření nebo praní. Často na ženách leží i tzv. neviditelná práce jako plánování, hlídání termínů, kontrola zásob a organizace rodinného provozu.

A i když se podle průzkumů v posledních letech muži zapojují víc než dřív, rozdíl je pořád obrovský. Navíc mnoho mužů za pomoc v domácnosti považuje hlavně starost o auto nebo drobné opravy, což ovšem 90 % žen jako skutečnou pomoc nevnímá.

Pokud si myslíte, že nepořádek je jen otázkou lenosti, zkuste si představit domácnost s batoletem. Maminka uklidí obývák, ale její dvouletý „asistent“ během pěti minut zase všechno rozhází. Rozlité pití, kostičky lega na každém kroku, hromady prádla, špína po každém jídle… Přesně takhle realitu popisují rodiče v mnoha rozhovorech i průzkumech.

Není náhoda, že většina rodičů si stěžuje na nepořádek v dětských pokojích a třetina přiznává, že kvůli tomu doma vznikají hádky. Psychologové k tomu dodávají, že určité množství chaosu je s malými dětmi normální a zdravé. Perfektní pořádek by totiž znamenal jedině to, že rodiče místo hry s dětmi běhají pořád s mopem.

Nerovnoměrná dělba práce má i své temné stránky. Pokud jeden z partnerů cítí, že nese na bedrech většinu domácnosti, dřív nebo později to vede k frustraci, pocitu nedocenění a někdy až k vyhoření. Sociologové mluví o „druhé směně“, kdy ženy po práci doma často odpracují další půl úvazek navíc. A hádky o úklid patří k těm nejčastějším rodinným konfliktům.

Dlouhodobě pak může vzniknout bludný kruh. Ona má pocit, že všechno dělá sama, on se cítí pod tlakem a vzniká napětí, které neprospívá nikomu, ani dětem. Ty si navíc často přenášejí tyto vzorce do vlastního života.

Psychologové a poradci radí: Zapomeňte na perfekcionismus a nastavte si realistická očekávání. Domácnost s malými dětmi prostě nebude sterilně čistá. To ale neznamená žít ve špíně. Stačí si určit priority, třeba že podlaha nesmí být špinavá od jídla, ale rozházené hračky nevadí.

Pomáhá zavést jednoduché rutiny, uklízet hračky jen jednou denně, mít košíky na rychlé odkládání věcí nebo rotovat hračky, aby jich nebylo tolik. Klíčová je taky férová komunikace s partnerem a zapojení celé rodiny, včetně dětí. A pokud to finanční situace dovolí, není žádná ostuda využít úklidové služby nebo poprosit o pomoc prarodiče.

Perfektní domácnost je mýtus, který se krásně vyjímá na sociálních sítích. Realita je ale jiná a to je v pořádku. Důležitější než naleštěná podlaha je pohoda a zdravé vztahy doma. Protože spokojená rodina vydrží víc než jakýkoliv luxusní úklid.