Článek
Strach je přirozená věc. Všichni se něčeho bojíme. Neexistuje člověk, který by se něčeho nebál. Rozdíl je v tom, jak ke svým strachům přistupujeme. Někdo si dokáže se strachem poradit lépe a někdo s ním má zásadní problém. Ta hlavní otázka je, jak dokážeme se svými strachy pracovat. A jestli vůbec přistoupíme na možnost, že se svými strachy pracovat jde. Pokud si uvědomujeme, že strach je problém, se kterým se dlouhodobě potýkáme, měli bychom se zamyslet, jestli to neovlivňuje naše rozhodování způsobem, který pro nás není příznivý. Protože to, jaká děláme rozhodnutí, způsobuje, jak bude vypadat naše budoucnost.
Známá spisovatelka Debbie Ford ve své knize Správné otázky se tématem strachu také zabývá. Jedna z otázek, které v knize pokládá zní: „Rozhoduji se na základě strachu, nebo víry?“ Strach a víra jsou totiž spojené nádoby. U banálních rozhodnutí to důležité až tak není. Avšak u zásadních životních rozhodnutí je to důležité velmi. Týká se to vztahů, životních partnerů, ale také například profesních rozhodnutí. Často máme zcela jasnou představu o tom, jakým směrem bychom se chtěli ubírat. Dobře víme, co bychom chtěli dělat. Jakým způsobem bychom se chtěli uplatnit. Víme, jaké máme přednosti, jaký je náš nevětší talent. A když dostaneme možnost se rozhodnout, jestli půjdeme za svými sny, často to vzdáme. Dostaneme strach. Nevěříme si. Nevěříme, že bychom to mohli zvládnout. A tak ze strachu a nedostatku víry v sebe, ten rozhodující krok neuděláme. Spokojíme se s tím, jak to máme teď. I když cítíme, že tam kde jsme, to k smrti nenávidíme. Často si řekneme: „Třeba příště.“
Dá se s tím něco dělat?
Vždy se dá něco dělat. Vždy se dá posilovat sebedůvěra. Mnoha způsoby. Třeba tím, že se rozhodnete to řešit. Že se začnete tématem strachu a víry zabývat. Možná se spojíte s odborníkem. Psychologem, nebo koučem. Prostě s někým, kdo vám dokáže změnit pohled na vás samé. S někým, kdo vám vysvětlí techniky, jak se strachem pracovat.
Když mi bylo 15 let, dostal jsem se do situace, kdy jsem stál na desetimetrové skokanské věži a hleděl do hloubky pode mnou. Strach skočit do bazénu byl obrovský. Už jsem se téměř rozhodnul, že skočím, ale na poslední chvíli jsem ucuknul. Nakonec jsem však po několika dalších sekundách našel odvahu a skočil. Když jsem vyplaval z bazénu, zaplavila mne obrovská vlna euforie. Po nějaké chvíli jsem již stál opět na vrcholu a strach byl mnohem menší. Na konci dne zmizel úplně. I dnes, když se postavím na skokanskou věž pociťuji částečně strach. Do té doby, než skočím. Ovšem zkušenost z doby před čtyřiceti lety se nedá vygumovat. Již tehdy jsem to dokázal a vím, že to dokážu i příště. Prostě si v tom věřím. Což přesně ukazuje na nejlepší techniku, jak pracovat se strachem.
DĚLEJTE TO, ČEHO SE BOJÍTE!!!
Je to způsob, který funguje. A funguje nejlépe.
Bojíte se mluvit před lidmi? Mluvte před lidmi co nejčastěji.
Bojíte se jít do konfrontace? Najděte odvahu a určitě do ní jděte.
Bojíte se opustit vztah i když víte, že je k ničemu? Rozhodněte se a začněte nový život.
Bojíte se jít za svými my? Prostě to zkuste. Určitě něco získáte. Osobní zkušenost, která je nepřenositelná. Ale možná i euforii z toho, že jste se konečně odhodlali.
A to je přece fajn.
