Článek
Ve Finsku probíhá od ledna 2022 jeden z nejabsurdnějších soudních procesů naší doby. Na lavici obžalovaných usedla Päivi Räsänenová spolu s luterským biskupem Juhanem Pohjolou. Co spáchali? Zastávají v záležitosti homosexuálního intimního styku biblické stanovisko – že takovéto sexuální aktivity jsou podle Bible ohavností a hříchem. Věřící mezi našimi čtenáři a znalci Bible vědí, že tomu tak opravdu je.
PÄIVI RÄSÄNENOVÁ
Dlouholetá poslankyně finského parlamentu, v minulosti zastávala post ministryně vnitra a byla šéfkou křesťanských demokratů. Občanským povoláním lékařka. Věřící křesťanka protestantského (luterského) vyznání. Jako taková bere vážně Bibli a její zvěst. Zastává stejný názor na homosexuální praktiky jako desítky milionů věřících na celém světě, kteří se hlásí v této věci k biblickému křesťanství. K případné námitce, že některé křesťanské denominace zastávají ve vztahu k homosexuálním praktikám tolerantní či souhlasný postoj, lze říci jediné: bez ohledu na to, jak to zdůvodňují, jsou v rozporu s biblickým učením.
P. Räsänenová na tento rozpor v případě své, tedy finské luterské církve upozornila, a to se stalo podkladem pro jedno ze tří obvinění, kterým u soudů čelila. V červnu 2019 zveřejnila na svém Twitteru (dnes síť X) příspěvek, v němž dotazem reagovala na skutečnost, že její církev se stala oficiálním partnerem pochodu homosexuálních aktivistů „Helsinki Pride 2019“. Ptala se, jak může být učení církve založené na Bibli v souladu s tím, že hanba a hřích jsou stejnou církví považovány za věc hrdosti. K tweetu připojila snímek jednoho biblického oddílu, konkrétně šlo o verše 24 až 27 z úvodní kapitoly epištoly Římanům. V něm se apoštol Pavel, závazná autorita pro všechny křesťany bez rozdílu vyznání, vymezil k homosexuálním praktikám jednoznačně kriticky.
Zmínil jsem tři obvinění. To druhé bylo za obsah brožury „Jako muže a ženu je stvořil“ (z roku 2004). Vydal ji Juhana Pohjola, biskup Finské evangelické luterské misijní diecéze, a proto i on stanul na lavici obžalovaných spolu s P. Räsänenovou. Třetí obvinění bylo za vyjádření P. Räsänenové v rozhlasovém rozhovoru „Co by si Ježíš myslel o homosexuálech“, který byl vysílán v roce 2019 v satirické relaci Yle Puhe finského veřejnoprávního rádia.
Ukázalo se, že veřejně hájit v dnešní době ve Finsku biblická stanoviska, jmenovitě ta, která se týkají homosexuální komunity, je zaručenou cestou, jak se dostat k soudu. V roce 2019 proběhlo policejní vyšetřování, a přestože policie měla dost moudrosti na to, aby doporučila případ odložit, žaloba (státní zástupkyně) trvala sveřepě na svém – soudit. Proto se kauzou zabýváme ještě dnes, v lednu 2024!
Oběma bylo kladeno za vinu nenávistné podněcování vůči skupině obyvatel, v tomto případě vůči homosexuálům. A to přesto, že jak P. Räsänenová, tak biskup Pohjola nikdy o homosexuálech nemluvili nenávistně, nikdy proti nim nepodněcovali, ale pouze stáli (a stojí) neochvějně na tom, že homosexuální intimní styk je hřích. Jsou toho mínění, že toto přesvědčení má oporu v Bibli.
SOUDY
V první instanci se konala dvě stání: První 24. ledna 2022, druhé 14. února téhož roku. Verdikt byl vynesen 30. března 2022. Zněl: P. Räsänenová a biskup Pohjola jsou nevinní. Zproštěni v plném rozsahu obžaloby. Státní zástupkyně se ale odvolala a další dvě stání se konala až v roce 2023: 31. srpna a 2. září. Rozsudek odvolacího soudu byl vynesen 14. listopadu 2023 a nelišil se od předchozího. Všechna obvinění proti P. Räsänenové byla zamítnuta. Totéž platí i pro biskupa Pohjolu.
Tím ovšem nesmyslný právní cirkus neskončil. Státní zastupitelství mělo stále možnost odvolat se k Nejvyššímu soudu – a to také udělalo. Informoval o tom 12. ledna 2024 web organizace ADF International, která se věnuje právní ochraně křesťanů. V článku „Prosecutor appeals Bible-tweet case to Finnish Supreme Court“ [1].
Nejvyšší soud musí nyní rozhodnout, zda se vůbec bude případem zabývat; úplně jisté to zatím není. P. Räsänenová k tomu uvedla, že po úplném zproštění viny u předchozích dvou soudů se slyšení u Nejvyššího soudu neobává. Pokud by i Nejvyšší soud rozhodl stejně jako oba předchozí, byl by tím vytvořen ještě silnější pozitivní precedens pro právo každého na svobodu projevu a vyznání. A kdyby Nejvyšší soud zrušil předchozí osvobozující verdikty? „Pak jsem připravena bránit svobodu slova a náboženského vyznání až u Evropskému soudu pro lidská práva, bude-li to nutné,“ ozřejmila Päivi Räsänenová.
Kauzu bude autor článku i nadále sledovat.
