Článek
Toho dne, přesněji oné noci, roku 2005 islamističtí zločinci z Brigád Abdalláha Azzáma zaútočili na třech místech. Jednou na Starém tržišti (Old Market) v Šarmu a dvakrát v resortní čtvrti Naama Bay. Přímo u vchodu do hotelu Ghazala Gardens v centrální části destinace a poblíž hotelu Mövenpick na jejím severním okraji. Bilance byla děsivá. Mrtvých 88, z toho jeden občan ČR, zraněných zhruba dvojnásobek.
Mnozí si možná vzpomenout, že předchozího roku (2004) došlo k vražednému teroru v Tabě (34 obětí) a v roce 2006 ke třem útokům v Dahabu, kde bylo v jménu Alláha zabito 23 nevinných lidí. Smyslem toho všeho bylo mimo jiné ochromit turistický ruch na Sinaji, potažmo v celém Egyptě, což se ale v dlouhodobém horizontu nepodařilo. Dokazuje to následující srovnání počtu turistů v jednotlivých letech; trend je jednoznačně stoupající:
2003 … 5,75 mil. zahraniční turistů v Egyptě
2004 … 7,8 mil.
2005 … 8,24 mil.
2006 … 8,65 mil.
2007 … 10,6 mil.
Zdroj:
Návštěvníci z ciziny se odradit nenechali, naproti tomu Káhira musela přijmou odpovídající bezpečnostní opatření. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že v té době byla patrná doslova na každém kroku.
Shodu okolností jsem navštívil destinaci Naama Bay v létě 2006, tedy rok po oněch tragických událostech. Po atentátech nebylo ani stopy, ovšem v hotelových centrech se to doslova hemžilo příslušníky turistické policie a bezpečnostních agentur. Vedle obvyklých kontrol na letišti v Šarmu bylo velké množství policistů u vchodů do hotelů, kde fungovala nepřetržitá služba, samozřejmostí byly bezpečnostní rámy před recepcí, na plážové promenádě byla ostraha rozmístěna cca každých deset metrů. Při vstupu na pláž byl běžně kontrolován obsah tašek a při návratu z noční procházky ve městě mohl turista i u zadního vchodu do areálu hotelu čelit otázce, zda je v něm ubytován. Všechna tato opatření byla nenásilná a aplikována citlivě; rozumný návštěvník chápal, že se to, co se děje, je v zájmu jeho bezpečnosti.
Současně je ale třeba říci, že boj s terorem na Sinaji byl během na delší trať. To nejhorší mělo teprve přijít, zejména po První (protimubarakovské) revoluci z roku 2011. Na scénu vstoupila teroristická formace, která se posléze stala součástí Islámského státu – a egyptská vláda v čele s prezidentem Sisim byla nucena zahájit masivní protiteroristické operace. Impulsem k té nejkomplexnější - Comprehensive Operation Sinai (COS) 2018 – byl nejhorší teroristický masakr spáchaný islamisty v listopadu 2017 v severosinajské súfistické (mystická podoba islámu) mešitě al Radwan. Výsledek krvavého řádění byl otřesný, na místě zůstalo přes 300 mrtvých. Přestože boj proti terorismu nikdy nekončí, mise COS 2018 byla natolik úspěšná, že v roce 2023 mohl prezident Sisi oznámit - terorismus na Sinaji je v podstatě poražen a náročná kapitola je uzavřena.
Jinou věcí je palestinský terorismus v Pásmu Gazy, jakož i húthijský v Jemenu; oba představují pro stabilitu Egypta potenciální i skutečnou hrozbu. O nich ale tento článek není.
●
Následující snímky z Naamy Bay pocházejí z mého archivu a jsou dokladem toho, že i v oblasti, která v té době čelila islamistickému teroru, se běžný, v tomto případě především turistický život nezastavil.

... obr 1/
Živý noční ruch na ulici Bahrajnského krále.

... 2/
Stejná ulice ve dne. Ožívá opravdu po setmění.

... 3/
Oblíbená pobřežní promenáda. Dopoledne prázdná, korzující přivítá po večeři.

... obr. 4/
Jedno z kouzelných zákoutí.

... obr. 5/
Geografická lidová tvořivost na chodníku. Otázka: Kde je Izrael?

... 6/
Jiná mapa, otázka stejná. Jinými slovy, když neexistuje Izrael, ale pouze Palestina, s kým uzavřel Egypt na konci 70. let minulého století mírovou smlouvu? To už asi tvůrci těchto map neřešili.

... obr. 7/
Něco příjemnějšího. Ford Fairlane z roku 1957. O rok mladší než já. A nesrovnatelně půvabnější.

... obr. 10/
Ano, i toto lze v Naamě Bay spatřit. V soutěži o nejkýčovitější poutač na exteriéru restaurace bezkonkurenční jednička. Ale svoji funkci plní - je nepřehlédnutelný.

... 10/
Pouliční prodavač cigaret.

... 10/
Globalizace budiž pochválena. Stalo se mi kdysi, při prvním pobytu v Egyptě, že jsem si nemohl řadu dnů zvyknout na vůni a příchutě tamní stravy. Dostal jsem o sebe pouze polévku. Nedobrovolnou hladovku jsem ukončil ve chvíli, kdy jsem objevil svůj oblíbený fastfood Colonela Sanderse. Globalizace má i své pozitivní stránky.
●
Odkaz: