Hlavní obsah
Věda a historie

Když dva dělají totéž, není to totéž. Sokolské slety a komunistické spartakiády

Foto: Jan Šolle: Výlet Sokolů do Divoké Šárky

Výlet Sokola do Divoké Šárky, červen 1864. Barevná litografie. V čele průvodu náčelník Miroslav Tyrš. Společné cesty do přírody začal Tyrš označovat slovem výlet, s významem, že si stejně jako sokoli někam vyletí. Slovo se pak ujalo v celé češtině.

Hromadná tělovýchovná přehlídka nebyla vynálezem komunistů. Spartakiády převzaly formu sokolských sletů, jejich smysl však byl zcela jiný. Základním cílem myšlenky Sokola byl fyzický a morální růst českého národa, ale také naprostá apolitičnost.

Článek

Spartakiáda, ona oslava socialismu v tělocvičnách a na stadionech, měla svého předchůdce. Ten vznikl ve zcela jiných podmínkách a měl zcela jiný smysl než oslavu režimu. Hromadné cvičení v našich zemích zavedli sokolové, aby v českých lidech posilovali soudržnost a národní povědomí. Je příznačné, že tento spolek vznikl jako odpověď na vznik podobně zaměřeného spolku německého.

Co umí Němec, dokáže Čech taky!
Sokol vznikl původně jako Tělocvičná jednota pražská. Že jeho oba zakladatelé, Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš, byli německého původu, (původně Heinrich Anton Fügner a Friedrich Emanuel Tirsch), je jen drobným paradoxem dějin, který na myšlence sokolství a jeho významu pro českou společnost nic nemění.
Ve druhé polovině 19. století žilo na území zemí Koruny České (Čechy, Morava, Slezsko) přibližně dvě třetiny Čechů a třetina Němců. Češi v té době už byli emancipovaný národ, který nelibě nesli německou dominanci, ať už skutečnou nebo domnělou. Pravda byla, že jsme byli součástí říše, v níž byla němčina úředním jazykem a že na historickém českém území jsme pořád byli za Němci o větší či menší kus pozadu. Muzeum, univerzitu, divadlo, kvalitní literaturu, to vše už Němci u nás dávno měli a Češi si je museli více či méně pracně vybojovávat.
A tak to bylo i ve sportu. Němečtí turneři (turnen – něm. cvičit) vznikli už na počátku 19. století, soudržnost v době ohrožení německých zemí Napoleonovou Francií. Toto tělocvičné hnutí kladlo důraz na německou národní soudržnost. Vznik Sokola byl proto přirozenou odpovědí na založení pražského turnerského spolku.

Foto: Tělocvična Sokola Pražského. Autor kresby: Fr. Chalupa, 1868. Zdroj: Národní muzeum, Sbírka tělesné výchovy a sportu

První sokolovna byla postavena krátce po založení spolku, roce 1863. Hlavním mecenášem byl jeden ze zakladatelů, Jindřich Fügner, který byl úspěšným podnikatelem. Mohutný rozmach sokolství, zejména po vzniku ČSR, vedl mimo jiné k unikátnímu budovatelskému úsilí. Sokolové si vybudovali po celé zemi několik tisíc tělocvičen – sokoloven.

Sokolové – bojovníci
Stejné myšlenky jako turnerské spolky vyznávali i sokolové okřídlenou zásadu „V zdravém těle zdravý duch,“ kterou doplňovali výrazně vlasteneckými postoji. Tyrš navíc od počátku prosazoval ideu brannosti. Za jeden z hlavních cílů považoval vytvoření takové tělocvičné organizace, která by se mohla stát základem armády. V době prusko-rakouské války (1866-1867) dokonce nabídl monarchii zřízení sokolských vojenských jednotek k obraně státní hranice. K tomu sice nedošlo, ale branné zaměření se zúročilo o půl století později.
V první světové válce byli členové Sokola významnou oporou československých legií. Nešlo jen o fyzickou zdatnost a pořadovou průpravu: do zahraničního vojska přinášeli vlasteneckou motivaci, disciplínu i pocit bratrství.
Už v roce 1914 tvořili sokolové ve Francii významnou část české vojenské skupiny Nazdar, která se stala součástí francouzské (marocké) cizinecké legie. Později tvořili nemalou část legií v Rusku. Legionáři převzali sokolský pozdrav „Nazdar“, oslovování „bratře“ i část Tyršova vojenského názvosloví. Právě proto Masaryk později shrnul vztah Sokola a legií větou: „Bez sokolů by nebyly legií, bez legií by nebylo Československa.“
V prvních dnech republiky sokolové v podstatě nahrazovali brannou moc. Hned 28. října 1918 zřídila Česká obec sokolská (ČOS) Národní stráž, která v Praze i dalších městech převzala pořádkovou a strážní službu, hlídala důležité objekty a pomáhala udržet klid při převzetí. Z řad sokolů vznikaly první provizorní vojenské a policejní jednotky; podíleli se i na obraně hranic a na vzniku Hradní stráže.

Foto: obrázek vygenerován prostřednictví AI (Microsoft Copilot), zdroj: vlastenci.cz

Všesokolské slety
Počet sokolů rychle narůstal. Zakládající valné hromady se zúčastnilo 75 osob, vesměs známých osobností – politici, vlastenci, umělci. Už za deset let bylo sokolů přes deset tisíc a do cvičení se zapojovaly i ženy. Vlastenecké myšlenky padaly na úrodnou půdu, bylo však třeba rostoucí sílu manifestovat, a tak přišly všesokolské slety.
Dvacet let po založení byla uspořádána Jubilejní slavnost Sokola Pražského, často uváděná často jako I. všesokolský slet. Proběhla 18. června 1882 v Praze na Střeleckém ostrově. Před 2 500 diváky zacvičilo 696 cvičenců gymnastickou sestavu a Prahou prošel slavnostní průvod 1 600 krojovaných sokolů.
V roce 1891 proběhl II. Všesokolský slet, na němž cvičilo 2 310 sokolů, v průvodu Prahou jich pochodovalo přes pět a půl tisíc. Další slety byly stále početnější a sokolský rozlet zastavila až světová válka. V roce 1915 byl Sokol rozpuštěn.
O to mohutnější návrat pak znamenal první slet po vzniku samostatné republiky, v roce 1920. Cvičení postupně předvedlo 50 000 cvičenců, Prahou jich pochodovalo přes 35 000.

Foto: Rudolf Bruner - Dvořák

Veřejné cvičení dorostu na Letné, III. všesokolský slet, 1895

X. Všesokolský slet v létě 1938 byl posledním vzepětím před temnými časy. Zúčastnilo se ho téměř 350 tisíc cvičenců a 2,3 miliony diváků. Průvod Prahou trval čtyři hodiny a stal se národní manifestací sokolů, kteří tak dali najevo odhodlání bránit svou vlast. Bohužel pouhou manifestací. A protože nepřítel nezapomíná, tento vlastenecký postoj byl zanedlouho potrestán.

Sokolové za okupace
Už na konci jara 1939 se začalo o sokolské špičky zajímat gestapo, které zjistilo, že řada členů Sokola je zapojena do odboje a že vojenské velení se Sokolem počítá jako se svou zálohou pro období převratu. V záři začalo preventivní zatýkání představitelů českého veřejného života a sokolských žup a jednot (2 000 osob). Na podzim 21. října 1939 vydal říšský protektor výnos o zákazu vytápění tělocvičen.
V dubnu 1941 říšský protektor Konstantin von Neurath zastavil činnost Sokola. K tomuto kroku se rozhodl na základě zjištění, že mezi zajištěnými odbojáři se nacházel velký počet vedoucích činovníků Sokola.
Koncem září nastoupil nový říšský protektor Reinhard Heydrich. Krátce poté, v noci ze 7. na 8. října proběhla Akce Sokol. Bylo zatčeno asi 1 500 sokolských funkcionářů. Většina z nich putovala přes Terezín do Osvětimi. Ještě téhož večera podepsal Heydrich úřední rozpuštění Sokola. Správou veškerého propadlého sokolského majetku pověřil německý tělovýchovný spolek, Nationalsozialistische Reichsbund für Leibesübungen. Nacistům spadly do klína statisícové členské příspěvky, výtěžky ze sokolských sletů a veškerý majetek (tělocvičny, hřiště a další centra) v přibližné hodnotě 600 milionů korun.
Počet sokolských členů v odboji není znám, ale je doloženo, že za německé okupace zemřelo 2 176 členů Sokola, z toho na popravištích 1 212. V pražském květnovém padlo povstání pak dalších šest stovek sokolů.
Reinhard Heydrich, kat českého národa se dočkal odplaty i ze sokolských rukou. Jedním z těch, kteří se zasloužili o jeho smrt, byl sokol Jozef Gabčík.

Foto: Mojmír Churový, zdroj wikicommons

Šátek k XI. sletu. Americká vlajka jako provokace novým mocipánům? I bez ní už to měli sokolové spočítané…

Poslední vzepětí a přistřižení sokolských křídel
V roce 1938 měl Sokol přes 800 000 členů, po osvobození zaznamenal další růst; v roce 1947 bylo sokolů už přes milion. Zdálo by se, že takovou masu nelze umlčet, ale přišlo Vítězství pracujícího lidu v únoru 1948…

Na XI. všesokolském sletu v červnu 1948 se na ploše se vystřídalo 118 000 cvičenců, které denně sledovalo 200 000 diváků. V průvodu Prahou pochodovalo 75 000 sokolů. V ulicích zaznívaly výkřiky vyjadřující podporu nedávno odstoupivšímu prezidentovi Benešovi a hesla jako Nedáme si diktovat, koho budem milovat. Při průchodu okolo čestné tribuny na Staroměstském náměstí odvraceli sokolové pohledy a odmítali vzdát poctu prezidentu Gottwaldovi a představitelům vlády. Na dvě stovky sokolů byly zatčeny ještě během pochodu a další vlna represí následovala.
Slet tak byl opět mohutnou manifestací, tentokrát za svobodu a demokracii. Bylo však už pozdě. Otěže moci pevně třímali komunisté. A protože nepřítel nezapomíná, tento vlastenecký postoj byl zanedlouho potrestán.

A pak už mohly přijít na řadu spartakiády…

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/vlasti-sluz-telo-tuz-217111

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/do-sokolskeho-odboje-se-zapojovaly-cele-rodiny-naciste-pak-vrazdili-i-deti-359962

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obec_sokolsk%C3%A1_v_odboji

https://www.vhu.cz/armadni-muzeum-zizkov-vita-vsechny-ucastniky-xvii-vsesokolskeho-sletu/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz