Článek
Rusko vlastně založili švédští Vikingové a když si tamní slovanské kmeny podmaňovali, rozhodně to nečinili v rukavičkách. A tak to šlo dál: války s Mongoly, Chazary, Tatary, Němci, Poláky, Švédy, Kavkazany… Jasně, celé evropské dějiny středověku jsou plné krutostí, od asijských nájezdů, přes pogromy, řádění inkvizice či „jen“ obyčejné války. Ale jak šel čas, lidem (když zrovna nebyla nějaká válka) se žilo lépe. Ne tak v Rusku, kde byly milióny „duší“ majetkem jiných lidí až do druhé poloviny 19. století. V evropských zemích bylo nevolnictví zrušeno mnohem dříve (například „u nás“ v Rakousku či ve Francii v osmnáctém století, ve Španělsku a Anglii už v patnáctém, v Nizozemsku ve čtrnáctém) a ve Skandinávii dokonce nikdy neexistovalo.
Dvacáté století přineslo dvě světové války. Při nich krvácely všechny země, Rusko však vcelku nejvíc. Ztráty carské říše činily v první válce 12 milionů lidí (6,87 % populace a téměř pětinu celkových ztrát), ztráty Sovětského svazu ve druhé 27 miliónů (13,8 % populace, více než dvě pětiny celkových ztrát). Ale to zdaleka není vše. Občanská válka v letech 1917-1922: deset milionů životů, kolektivizace zemědělství na přelomu 20. a 30. let: pět až sedm milionů životů. Čistky v letech 1937-38 (Velký teror): přes milion životů a miliony lidí deportovaných do gulagů. Poválečné represe a čistky do Stalinovy smrti pak odnesly životem „jen“ statisíce lidí. Jen připomínka: pan Putin období Sovětského svazu rád vyzdvihuje jako zlatý věk Ruska.
Války, bída, osobní nesvoboda přes tisíc let, skoro šedesát miliónů zmařených životů za čtyři dekády uplynulého století. Není divu, že Rus má utrpení snad geneticky zakódované. Mimochodem k obdobě nevolnictví prý přistoupil i Sovětský svaz, který odpíral zemědělcům právo opustit území svého kolchozu.
Dovolím si malou odbočku, vzpomínku na mou první návštěvu Sovětského svazu. Ona to vlastně byla Ukrajina, ta část, která bývala součástí Československé republiky. Ale všechny země pod vládou Moskvy se postupně rusifikovaly - ruské standardy, jako například maso u řezníka balené do novin, se zřejmě rozšířily po celém Sojuzu. Kdo by to v osmi letech rozlišoval… na východ od nás to bylo prostě Rusko. Zakarpatí se jen zastavilo v čase. V jednom z předchozích textů jsem zmiňoval, jak mě šokovalo, že tátova rodná chalupa na okraji obce měla hliněnou podlahu. My jsme ale bydleli u strejdy Ilka, ve výstavném domě na návsi. Dům to byl pěkný, rozlehlý, ve svátečním pokoji vše načinčané, různé ozdobné serepetičky, povlečení mělo uprostřed takový divný kosočtverec, i elektřinu měli… ale vody nebylo. Ta byla ve studni na návsi. Ranní hygiena: na dvorku za domem, nedaleko od kadibudky, bylo na plotu připevněna nádržka, asi třílitrová, vespodu s uzávěrem. Do toho se šťouchlo a vyteklo pár kapek vody. Akorát tak do dlaně, na utření obličeje, případně na vypláchnutí pusy. Úsporné, hygienické, neobvyklé. Mně to tenkrát samozřejmě nevadilo (který normální kluk má rád mytí?), ale utkvělo. Vzpomněl jsem si na to v souvislosti s prohlášením mladé dívky na Krymu – kbelík vody je v pohodě.
Evropa se před dvěma stoletími vydala cestou hospodářského rozvoje, který nezastavily ani válečné konflikty. Životní úroveň se stále zvyšovala. Stačí porovnat způsob života v půlce 19. století, o dto let později a dnes. Zejména po druhé světové válce se svobodná část našeho světadílu rozvíjela velmi rychle, což vedlo k obrovskému vzestupu životní úrovně. Ti, co stále mluví o bídě, tím jistě myslí narvaná parkoviště u supermarketů přecpaných vším možným zbožím, o jehož existenci jsme před čtyřiceti lety kolikrát ani neměli tušení (od kiwi po myčky nádobí).
A tak si tu žijeme v blahobytné Evropě, zatímco o pár set kilometrů na východ zuří válka, která Ukrajincům přináší nezměrné utrpení. Ti jsou naštěstí zoceleni carskou i sovětskou minulostí a dokážou vydržet to, co my ne. Někteří Evropané si neuvědomují, že Ukrajina je hráz před ruskou povodní. Jestli se ta hráz protrhne, a i u nás jsou hlasy vyžadující její zbourání, může zaplavit celou Evropu.
Proč se volá po tom, aby ta válka skončila za jakoukoli cenu? Aby zas do Evropy mohl proudit levný ruský plyn, ropa a další komodity potřebné k našemu pohodlnému životu. Není třeba vtrhnout do Evropy vojensky, postačí, aby Evropané museli sáhnout hlouběji do peněženek. Když bude nedostatek vody, elektřiny, benzinu nebo bude vše několikanásobně dražší, Evropan to neustojí. Rusce stačí k praní, vaření i koupání kbelík vody, stačil by Francouzce, Němce, Češce? Zeptal jsem se manželky…
Proto Rus stále nemůže pokořit Ukrajince, proto Evropan nemůže porazit Rusa - oba východní národy jsou zvyklé přinášet oběti. A my? Volby vyhraje ten, kdo volá, že zdražení poplatků za televizi o 15 korun je krádež dopadající na všechny slušné lidi.
Rus si řekne: Už bývalo hůř… a zase být může… ale my to přežijem… jsme na to zvyklí. Co si řekne Evropan? Ať je tu u moci kdokoli, hlavně ať se to nedotkne mého pohodlí. Kdo by asi z případné konfrontace vyšel vítězně?
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zbyva-jedine-se-utopit-v-mori-na-krymu-uz-tusi-jaky-je-zivot-ve-valce-312652
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nevolnictv%C3%ADhttps://plus.rozhlas.cz/alexandr-mitrofanov-nevolnictvi-bylo-v-rusku-zruseno-pred-165-lety-mentalita-9602063
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cistky_v_Rud%C3%A9_arm%C3%A1d%C4%9B
https://www.etsy.com/listing/1606408473/vintage-wash-basin-soviet-hanging-sink
