Článek
Vítejte u prvního dílu tohoto cestopisného seriálu! Čeká vás kombinace osobních zážitků, praktických tipů a zajímavostí o navštívených místech. Předem jen upozorňuji na jednu věc: snímky byly pořízeny mobilním telefonem a Finsko v prosinci znamená extrémní nedostatek světla. Za vizuální kvalitu se proto omlouvám – berte prosím fotografie jako surový, ale autentický záznam severské šedi, která je zkrátka součástí místního koloritu.
Helsinky leží ve Finském zálivu (Suomenlahti), nejvýchodnější části Baltského moře. Rozkládají se na členitém poloostrově, který je obklopen rozsáhlým souostrovím stovek malých ostrovů. A právě tato geografická poloha a blízkost moře diktuje pravidla hry, hlavně co se počasí týče.
Zimní realita - mrazy vystřídala vlhká mlha
Do Helsinek jsme se rozhodli vydat v termínu 27.–31. prosince 2022 s jasným cílem: užít si pořádnou zimu a polární atmosféru severské metropole. Zatímco v Praze panovalo na prosinec mimořádně teplé počasí, Helsinky před Vánocemi zasáhly prudké mrazy a neobvykle silná sněhová kalamita. Paradoxně, přesně v úterý, kdy jsme přiletěli, dorazila teplá fronta. Místo obvyklých denních teplot -5 až -10˚C jsme se pohybovali kolem nuly. Finové na recepci hotelu si dělali legraci, že jsme z Prahy přivezli březnové počasí! Sněžilo jen v noci, a přes den to byla směsice mrznoucí mlhy a dost pichlavého, namrzlého mrholení.
Tip pro přežití
Je potřeba počítat s rychlými změnami. V případě takto „teplého“ počasí se vzdušná vlhkost běžně pohybuje mezi 90–97 %, což v kombinaci s mořským větrem značně snižuje pocitovou teplotu. Klíčem k přežití proto není jen tlustá bunda, ale především správné vrstvení nepromokavého oblečení a kvalitní termoprádlo.
Pokud se rozhodnete vyrazit do Helsinek v zimě, klidně si vezměte s sebou sportovní oblečení a obuv pro zimní turistiku. Ani samotní Finové v zimě nenosí minisukně a kozačky na podpatku, takže v zimních pohorkách a péřové nepromokavé bundě zde za exoty nebudete. Pohodlí a teplotní komfort vítězí nad módními výstřelky.
My jsme měli opravdu vlhké a větrné počasí a byli jsme vděční za kalhoty ze zimního softshellu. Při pohybu venku jsme měli svrchní oblečení téměř neustále mokré. Nedovedu si představit, jak velké peklo by bylo pohybovat se zde třeba v džínách.
Krátké dny diktují tempo
Dalším důležitým faktem, se kterým je potřeba počítat, je extrémní délka dne. V tomto období slunce vychází kolem 9:20 a zapadá už zhruba v 15:10 místního času (+1 hodina vůči středoevropskému času).
Tomu je přizpůsobený i životní rytmus celého města. Většina památek, muzeí, ale i obchodů a kaváren otevírá až kolem 10:00. Nemusíte se proto ráno nikam hnát a můžete si dopřát uvolněnější rytmus, který k severské zimě patří. Od tří odpoledne do devíti ráno je tma, ale to znamená i dlouhé hodiny, kdy můžete obdivovat velkolepou sváteční výzdobu a kouzelné nasvícení města, které proměňuje Helsinky v tichou, zimní pohádku. Znamená to také, že ráno stihnete v klidu snídaní nebo si dopřát ranní finskou saunu, než se vydáte za kulturou.
Finsky, švédsky, anglicky - trojjazyčný rébus v ulicích
Co vás v Helsinkách ihned potěší, je bezproblémová komunikace. Jako cestovatelé oceníte, že zde platí nepsané zlaté pravidlo: všichni mluví perfektně anglicky. I když jsou Finové zprvu spíše zdrženliví, pokud je oslovíte, jejich angličtina je naprosto plynulá a ochotně vám poradí.
Zároveň je třeba si zvyknout na to, že Finsko je oficiálně bilingvní zemí. Všechny nápisy a názvy ulic, zastávek i měst se proto uvádí souběžně ve finštině a ve švédštině. To může být občas zdroj veselých zmatků při orientaci v MHD, zvláště u delších názvů. Místní výslovnost se často dramaticky liší od psaných názvů, což zjistíte především při hlášení zastávek v autobuse nebo vlaku. Ale s trochou trpělivosti a aplikací v mobilu je navigace snadná.
To bylo jen pár postřehů a tipů úvodem. Skutečné helsinské dobrodružství ale začalo teprve v úterý 27. prosince, kdy jsme opustili Prahu a poprvé se dotkli finské půdy.
Úterý (den první): Cesta z letiště a první kontakt s historií
V průběhu celého letu z Prahy jsme měli slunečné počasí, místy i docela jasno. Čím víc jsme se ale blížili k našemu cíli, tím víc oblačnost pod námi houstla. Když pak naše letadlo začalo klesat, protnulo hustou stěnu těžkých mraků a pod nimi na nás čekala sivá obloha a zasněžené lesy a jezera protkané malebnými vesničkami.
První zastávka: Finský letecký sen
Po přistání odpoledne na letišti ve Vantaa (HEL) jsme rovnou zamířili pěšky do nedalekého Finského leteckého muzea (Suomen Ilmailumuseo), které nabízí rozsáhlou sbírku historických letadel, včetně strojů z druhé světové války.
Příjemným překvapením pro nás bylo, když nás u vchodu zaměstnanci vítali se srdečným úsměvem a slovy, že dnes je návštěva zdarma. Pro fanoušky letectví a historie je toto skvělá první zastávka po příletu, nebo poslední před odletem.
V rámci unikátní expozice jsme si mohli prohlédnout například nejstarší letoun vyrobený ve Finsku (Hansa A.22), a zároveň nahlédnout dovnitř historického dopravního letounu Convair Metropolitan, který sloužil finským aeroliniím.
Po návštěvě muzea jsme vyrazili na nedalekou podzemní vlakovou zastávku. Jízdenku jsme si pohodlně koupili přímo na terminálu (využili jsme linku P ze zastávky Aviapolis). Cesta do centra Helsinek, kde se nachází hlavní nádraží (Helsingin Rautatieasema), trvala zhruba půl hodiny. Na hotel už jsme to pak měli jen pár zastávek tramvají.
Hotelové překvapení a hory sněhu
Po ubytování přišel mírný šok. Na pokoji byla centrální klimatizace, nastavená na 22 ˚C. To by nebyl problém, kdyby ovšem zběsile nefoukala z místa, kde bývá pod oknem topení. Zkusili jsme změnit nastavení na termostatu, no bez úspěchu. Ještěže v koupelně příjemně hřálo podlahové topení!
Po večeři v hotelové restauraci jsme večer zakončili krátkou procházkou po okolí. Ihned nás zaujala jedna věc: Finové velice pečlivě odklízejí a udržují silnice i veškeré chodníky. Všude je proto možné potkat doslova hory sněhu navršené při odhrnování, ale chůze je i v centru města bezproblémová.
Tím jsme úspěšně zakončili náš první den v severské metropoli. V druhém díle s názvem Mrazivé Bodomské jezero, Helsinki Card a cesta časem ve Finském národním muzeu vyrazíme na venkov a prozkoumáme historii od pravěku až po současnost. Zůstaňte naladěni!
