Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jste pověrčiví?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Andrea Piacquadio

Schválně, kolik z Vás se při přeběhnutí černé kočky přes cestu raději pokřižuje nebo bojuje s nutkáním sáhnout si na kominíka, když ho potká?

Článek

A když vidíte na někom spadlou řasu, hodíte si ji pod tričko pro štěstí? Anebo při sfoukávání svíček na dortu si přání pomyslíte jen v duchu, protože při prohlášení nahlas by se nemuselo splnit? A nejlepší či nejhorší na konec, rozbijete-li zrcadlo, jste při představě sedmi let neštěstí na zhroucení?

Ano, můžeme být sebevíc ateističtí a nad věcí a s nohama pevně na zemi, a přesto si myslím, že se nenajde mezi vámi jediný, kdo by na něco podobného nevěřil, nebo alespoň neměl svůj osobní talisman, co mu přináší štěstí v důležitých okamžicích. Věříme, že někdo „tam nahoře“ řídí naše kroky, a když ještě k tomu máme u sebe něco, co nám třeba někdo daroval pro štěstí, nebo památku po babičce, nemůžou ty kroky dopadnout přece špatně. No ne?

Asi čím je člověk víc filozofem a víc bádá nad životem, tím má k pověrčivosti větší sklony. Já jsem pověrčivá dost. Vlastně vše, co jsem popsala výše, a ještě něco navíc, dělám. No a co. Vlastně tak, jako již existuje zfilmovaný Klub odložených žen, Klub rváčů, bych nejraději založila Klub pověrčivých a nechala ho taky zfilmovat. Asi nejspíš jako komedii. Protože si dokážu představit víc komických než dramatických situací – jako například cyklistu, co se chce vyhnout černé kočce a při tom komicky havaruje nebo policistu, co ho v pátek třináctého potkává jen samá smůla a dělá jednu botu za druhou.

Něco vám na sebe prozradím. Věřím dokonce na to, že nade mnou někdo bdí a když jde vážně o vážnou věc, tak mi dává znamení, že se nemám čeho bát a že všechno dobře dopadne. Nevím, jak si to mám jinak vysvětlit, ale vždy, když mne čeká nějaké rozhodování nebo cesta k lékaři, kdy mám obavy (kdo by neměl?), kde se vzal, tu se vzal pavouček. Ten někdo se rozhodl, že toto zvíře bude pro mne symbolem štěstí a naděje. Jsem moc ráda, že když už si vybral toto osminohé zvíře, že mi ho posílá jen v malé verzi, a ne v podobě obludné tarantule (například). Doposud mi pavouček přinášel jen dobré zprávy.

Zrovna dnes jsem odjížděla autem z lékařského vyšetření a hádejte, kdo se mi procházel po palubní desce?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám