Článek
Vězte, že dnes jsem byla za tu slepičku. Ale do slepic bych vynadala jiným. Však posuďte sami.
Rozhodla jsem se, že po letech změním svůj finanční ústav, tedy mou mateřskou banku, kam směřují veškeré mé finanční prostředky a odkud krátce po výplatním termínu zase zmizí. Jako pára nad hrncem.
Ale o tom tato pohádka, tedy spíše horor, není. Vybrala jsem si jiný finanční ústav, který sliboval, že se o převedení veškerých povinností, které tento proces změny sebou nese, postará. Ještě k tomu jsem chytla v daný měsíc velmi lichotivou a určitě výhodnou akci, tudíž jsem se pýřila, jaké jsem chytila terno.
Paní bankéřka působila velmi mile, vše mi ochotně vysvětlila a já si v duchu říkala, že takové štěstí si snad ani nezasloužím.
Blížil se konec měsíce, k jehož datu se vázala ona změna a já se těšila, jak nad starou bankou zlomím hůl a s převelikou radostí jsem na Halloween stříhala debetní i kreditní kartu a mazala mobilní aplikaci z plochy svého mobilního telefonu.
Uplynulo pár dnů, kdy jsem se přesvědčila, že finance byly vskutku převedeny do poslední koruny na nový účet, včetně trvalých příkazů a inkas.
Když se mi ještě ozvala jednoho dne slečna ze zákaznické linky mé nové banky, s velmi libým hláskem, a doptávala se, zda jsem spokojená, a ještě mě ubezpečila, že jsou tady pro mne kdykoli, zadržovala jsem slzy radosti.
Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem po deseti dnech obdržela od své původní banky zprávu, že eviduje na mém účtu nepovolený debetní zůstatek, který musím ale OKAMŽITĚ uhradit, jinak hrozí lichvářské úročení.
Jak je to možné? Vždyť já už bych neměla být schopna, jakkoli pracovat se svým účtem, který jsem považovala za zrušený.
Zkusmo jsem se přihlásila do internetového bankovnictví, které bylo k mému zděšení naprosto funkční!
Okamžitě jsem vytáčela číslo zákaznické linky, kde jsem protrpěla virtuálního asistenta, který stále ne, a ne nebyl spokojen s mými údaji a formou mého dotazu. Konečně uznal, že přepojení na lidského kolegu bude tím nejlepším řešením.
Hovořila jsem snad s polovinou odpolední směny tohoto zákaznického centra, jehož výsledkem bylo, že se budu muset dostavit osobně na pobočku a účet si takto osobně zrušit.
Výhoda toho, že takto měla učinit má nová banka, vzala za své.
Po práci se tedy dostavuji na pobočku, kde se s velmi příjemnou paní bankéřkou probíráme mým stále aktivním účtem, kdy po pár minutách podepisuji souhlas s okamžitým zrušením účtu a vyrovnáním všech závazků.
Odcházím s úsměvem na rtech.
Po příchodu domů přijímám esemesku od své původní banky: „Na vašem účtu evidujeme nepovolený debetní zůstatek. Uhraďte ho. Ale OKAMŽITĚ!!!“
Myslím si, že virtuální asistent, jakmile zítra uslyší mou vůbec ne tichou a vůbec ne lichotivou řeč, si sbalí své jedničky a nuly, z nichž je složen, a podá výpověď.
