Článek
Přímo v srdci historického centra stojí dům č. 15. Na první pohled nepřehlédnutelná stavba má místo střechy obrovský dřevěný kalich. Do majestátní báně se prý vejde až 300 hektolitrů vína. To je přibližně 40 000 lahví, 60 000 půllitrů či 200 koupelových van.
Je možné, že takový objem vinného moku v něm v průběhu staletí i padl. V 16. a 17. století zde zasedali městští radní, kteří při rokování do pozdních hodin rozhodně nezůstávali o vodě. Dům totiž patřil jednomu z nich, panu Mrázovi z Milešovky, jenž se honosil prestižním titulem perkmistr hor viničných.
Podle místní tradice měl každý z osmi radních při zasedání své okénko, z něhož vyvěšoval osobní prapor. Obyvatelé tak při pohledu na dům už z dálky poznali, kdo přišel do práce. A my máme v rachotě jen obyčejné píchačky…
Perkmistr byl nejvyšším správcem vinohradů. Dohlížel na zakládání vinic, vedl jejich evidenci, potvrzoval vlastnictví a rozhodoval spory mezi vinaři. Takový místní ministr vinařství. Pokud by někdo měl dostatek vína k naplnění celého Kalicha, pak právě on.
Dřevěná věžice je dnes symbolem města. Autor: Město Litoměřice, se svolením autora
Vražda architekta a unikátní tesařský počin
Dům samotný býval původně dvěma gotickými domy. Ty místní populární italský stavitel Ambrosio Balli sloučil do jednoho a začal měnit do renesanční podoby. Bohužel v roce 1576 se ostře pohádal s jistým Bartoněm z městských lázní, který ho ubodal. Dům po rodinné tragédii dílo dokončil bratr zavražděného - Francesco Balli - někdy před rokem 1584.
Dům „Pod Bání“ si v průběhu staletí zažil ještě mnoho rekonstrukcí. Pro současné milovníky řemesel je bezpochyby nejzajímavější ta z roku 2017. Odborníci při opravách dodrželi tradiční metody zpracování dřeva, a to včetně ručních prací i samotné přípravy materiálu. Trámy a kulatiny se poctivě máčely a plavily jako za starých časů, čímž získaly odolnost vůči dřevokaznému hmyzu. Samotné otesání předvedli mistři tesaři publiku přímo na Lodním náměstí u Labe, kde bylo dřevo ponecháno k přirozenému vyschnutí.
Mokrou cestou úpravy dřeva v proudící vodě se postupně vyluhují škrob a cukr, které lákají dřevokazný hmyz. O takové dřevo by už například tesařík neměl mít zájem. Zároveň by dřevo mělo máčením ztratit přirozené pnutí, takže by nemělo praskat a kroutit se.
Reklama na alkohol existovala i v 16. století
Během rekonstrukce učinili památkáři zajímavý objev. Samotná dřevěná báň nevznikla jako nová zakázka pro renesanční přestavbu. Byla na jeho střechu pouze přesunuta. Původně totiž sloužila jako reklamní poutač u řeky, jehož úkolem bylo lákat projíždějící na místní víno.
Ne všichni ale věří, že tvar báně je čistě vinařskou záležitostí. Některé prameny ukazují i na spojení s utrakvistickou církví. To nelze jednoznačně vyloučit - rod Mrázů, malířská výzdoba domu i město Litoměřice byly s husitským odkazem pevně spjaté.
Ale jaké myšlenky měl v hlavě Jan Samuel Mráz, když se rozhodl přesunout dřevěný kalich od Labe na střechu svého domu? Možná se jen inspiroval Západní Evropou, kde byly střešní vyhlídkové báně velice módní. Nebo jednoduše spojil všechny své zájmy dohromady. To se dnes už s přesností nedozvíme.
Zdroje
Stránky města Litoměřice - Dům Kalich, otevírací doba a praktické informace
Renáta Filipi: Největší kalich ve střední Evropě najdete v Litoměřicích
Národní památkový ústav: Rekonstrukce domu Kalich v Litoměřicích
Dachdecker - Věž Kalich v Litoměřicích je tesařský unikát
Michal Panáček, Milada Radová-Štiková: Stanová střecha s vyhlídkovou bání domu čp. 15 Kalich v Litoměřicích
