Článek
Slovo vzniklo spojením anglických výrazů algorithm a speak. Označuje způsob vyjadřování, při kterém lidé záměrně upravují citlivá nebo algoritmy sledovaná slova, aby jejich příspěvky nebyly omezeny automatickými systémy moderace. Jde o jednoduchou formu šifrování typickou pro platformy jako TikTok, Twitch, Instagram nebo YouTube.
Nejde přitom pouze o humor nebo stud. Tvůrci obsahu se pomocí upravených slov snaží zabránit ztrátě dosahu svých příspěvků. Čím více cenzurovaných slov použijí, tím méně sledujícím se zobrazí.
Klíčovým důsledkem použití citlivých výrazů může být demonetizace - zákaz vydělávat peníze na zhlédnutích - nebo shadowban, tedy skryté omezení dosahu tvůrce, aniž by ho o tom platforma vůbec informovala.
Slovník internetu
Mezi nejznámější výrazy patří:
- unalive – zabít nebo zemřít (live = žít, un = předpona negující význam)
- sewer slide – suicide - sebevražda (nebo v Česku oblíbené sebe-odinstalování)
- mustache man - muž s knírem - Adolf Hitler
- pinwheel - větrník - svastika
- seggs – sex
- corn – porn - pornografie
- grape – rape - znásilnění
- ouid - weed - konopí
- SA – sexual assault - sexuální napadení
- camping - potrat (vychází z herní strategie spawn camping)
- PDF file – pedofil
- pew pew – střelná zbraň nebo střelba
- spicy content – erotický obsah
Mnohá z těchto slov dnes používají i lidé mimo sociální sítě. Některé děti například znají výraz unalive dříve než anglické slovo suicide a bezstarostně si posílají emoji kukuřice, lilků nebo broskví… aniž by jejich rodiče tušili, co mohou v některých situacích znamenat.
Emoji se přitom neomezují pouze na sexuální témata. Například obrázek vodního melounu se na sociálních sítích používá jako symbol podpory Palestiny.
TIP: Jedno z pronásledovaných odvětví je i TRUE CRIME, tedy vyprávění o zločinech. Pokud váš oblíbený tvůrce běžně používá slova jako vražda, sex nebo znásilnění, je pravděpodobné, že mu ve tvorbě (alespoň zatím) nejde primárně o zisk.
Historie algospeak
Jednou z prvních, kdo tento fenomén popsal, byla v roce 2018 internetová výzkumnice Emily van der Nagel. Popsala dvě strategie, jimiž se uživatelé sociálních sítí snaží uniknout pozornosti algoritmů.
Voldemorting
- podle Lorda Voldemorta, kterému v příběhu říkali „Vy-víte-kdo“. Místo citlivého výrazu internetoví tvůrci používají náhradní označení, podobné buď výslovností nebo významem.
Screenshotting
- sdílení textu ve formě snímků obrazovky (screenshot), které jsou pro automatické systémy hůře čitelné než běžný text.
Výraz algospeak se dostal do širšího povědomí v roce 2022 také díky novinářce Taylor Lorenz, která mu věnovala článek v deníku The Washington Post.
První kniha
O tři roky později vydal lingvista Adam Aleksic knihu Algospeak, první odbornou publikaci zaměřenou výhradně na tento fenomén. Ve své práci pojem rozšířil tak, aby zahrnoval nejen obcházení moderace, ale obecně všechny jazykové změny vyvolané fungováním digitálních platforem.
Inženýři algoritmů jim občas říkají ČERNÁ SKŘÍŇKA, protože sami často netuší, co se v nich děje.
Důsledky
Algospeak ukazuje, že technologie dnes ovlivňují nejen to, co na internetu vidíme, ale i náš způsob komunikace. Ochrana dětí je legitimní cíl, stejně jako snaha zabránit šíření explicitního obsahu. Zároveň bychom ale měli pečlivě hlídat, aby se z automatické moderace nestal nástroj cenzury, který omezuje běžnou komunikaci nebo veřejnou debatu o citlivých tématech. Hledání rovnováhy mezi bezpečností a svobodou projevu je jednou z velkých výzev digitálního světa.
Zdroje
Wikipedia - Algospeak
Ondřej Schmid - Algospeak aneb Tahle řeč není pro starý
Marcus Medford-Kerr - Dead or 'unalive'? How social platforms — and algorithms — are shaping the way we talk
