Článek
Každý, kdo na sobě alespoň trošku pracuje, se dříve nebo později dostane k tomu, že je v pořádku mít svůj názor. Ale zároveň stejně tak i respektovat názor ostatních.
Pokud mi něčí chování vyloženě nevstupuje do mých osobních hranic tím, že by mi například někdo sprostě nadával nebo mě urážel (ovšem i na to se dá reagovat slušným, přesto jasným a usměrňujícím způsobem), ale přesto se mi nelíbí, nemusím přece reagovat vůbec.
Častým příkladem nerespektu jsou různé názory nebo články na sociálních sítích, pod nimiž nezřídka vidíme desítky a stovky dohadujících a navzájem urážejících se komentářů.
Jakoby někam odešla veškerá slušnost, úcta, respekt a lidé na sebe „pořvávali“, co si kdo má myslet.
Osobně by mě v životě nenapadlo negativně reagovat pod článkem, odkazem, názorem, atd. a urážet autora nebo mu vnucovat svůj opačný názor. Ano, nemusím souhlasit. Ale pokud si myslím, že např. (teď s trochou nadsázky) nejlepší příloha k řízku jsou brambory, rozhodně mě ani nenapadne „hejtit“ veřejně někoho, kdo si na svoji zeď na sociální síti pověsí fotku s řízkem se salátem a napíše k tomu popisek „nejúžasnější příloha k řízku“.
A tohle si můžete vztáhnout na cokoli, co se úplně naprosto přímo netýká vás. Od politiky, přes trávení volného času a výchovu dětí až po nedělní oběd.
Jaký člověk má potřebu dávat najevo, že se mu něco, co se ho naprosto netýká, vůbec nelíbí? Kdo rád dává nevyžádané rady? Komu dělá dobře se hádat na cizí zdi a vnucovat svojí naprosto subjektivní "pravdu"?
Ten, který by měl začít pracovat především sám na sobě, místo toho, aby neustále řešil ostatní.
Nikdo přece nepotřebuje vědět, že jeho nové šaty, úterní snídaně nebo výlet někomu jinému přijdou odporné.
Na svoji zeď sdělíme věci pro inspiraci ostatním a hezkou připomínku pro sebe, až nám systém po čase nabídne vzpomínku.
Podle mého názoru, lze sociální sítě takto skvěle využívat pozitivním způsobem. Osobně se moc ráda podívám na fotky, odkazy, názory, které mi udělají radostnější den nebo mě inspirují. A pokud se mi něčí sdílení nelíbí, buď si ho nevšímám nebo si sledování toho člověka na síti vypnu.
Pro diskusi mohou sloužit různé skupiny a hromadné chaty. Do kterých se ale (pokud nechci) zapojovat nemusím. A i tam se dá komunikovat kultivovaně.
Co se ale týče osobních zdí a příběhů uživatelů, mnozí by se měli zamyslet nad svojí potřebou hanobit zbytečně něco, co někdo jiný sdílí. Pokud to v nich totiž vyvolává negativní emoce, s největší pravděpodobností to totiž asi také nebude pro ně.
