Článek
Přesně tak vypadal svět v období mladších prvohor, kdy Meganeura patřila k největším známým druhům létajícího hmyzu, jaký kdy na Zemi existoval.
Tento impozantní tvor byl blízkým vývojovým příbuzným dnešních vážek. Na rozdíl od nich však dosahoval mimořádných rozměrů. Rozpětí jeho křídel činilo 65 až 75 centimetrů a jeho hmotnost se odhaduje na 100 až 450 gramů.
Meganeura byla obávaným dravým predátorem. Díky obrovským očím a skvělému zraku lovila nejen jiný hmyz, ale troufla si také na drobnější obratlovce a menší obojživelníky.
Porovnání velikosti modelu historické vážky a člověka
Svět plný močálů, gigantických stromů a tropického tepla
V období karbonu se většina tehdejších pevnin postupně spojovala do vznikajícího superkontinentu Pangea. Podnebí bylo teplé a velmi vlhké. Rozsáhlé oblasti pokrývaly husté pralesy obřích plavuní, přesliček a kapradin, které dorůstaly výšky až několika desítek metrů.
Voda byla všudypřítomná. Krajinou se vinuly mohutné říční systémy a rozsáhlá mělká jezera, která přecházela v rozlehlé močály. Právě v tomto prostředí se Meganeura stala jedním z vrcholových predátorů své doby.
Tajemství obřích rozměrů a letu
Mimořádné rozměry tohoto hmyzího obra zřejmě umožnilo tehdejší složení atmosféry, především výrazně vyšší obsah kyslíku než dnes. Zatímco současná atmosféra obsahuje přibližně 21 % kyslíku, v karbonu mohly jeho koncentrace dosahovat až kolem 35 %.
Fascinující byla také stavba jejích křídel. Ta byla vyztužena hustou sítí žilek, které jim dodávaly pevnost i potřebnou pružnost během letu. Ostatně samotný název Meganeura lze přeložit jako „velká žilka“, což odkazuje právě na výraznou žilnatinu křídel.
Meganeura neměla ve vzduchu téměř žádnou konkurenci a patřila mezi vrcholové predátory karbonských močálů. Vznik křídel umožnil hmyzu rychlejší přesun za potravou, osidlování nových prostředí i účinnější únik před predátory.
Cesta k ovládnutí oblohy však trvala miliony let. Ještě v období devonu, před zhruba 400 miliony let, byl hmyz bezkřídlý a pohyboval se pouze po souši. O několik desítek milionů let později už však vzduchem létalo nejméně deset různých evolučních skupin hmyzu.
Meganeura neměla plíce, ale dýchala pomocí soustavy vzdušnic, které přiváděly kyslík přímo do tělesných tkání. Vyšší obsah kyslíku v tehdejší atmosféře pravděpodobně významně usnadňoval fungování této dýchací soustavy a patří mezi hlavní vysvětlení toho, proč mohly některé druhy hmyzu dosahovat mnohem větších rozměrů než dnes.
Fosilie meganeura uloženého v Musée Fleury v Lodève, Francie. Rozpětí křídel je 68 cm.
Objev hmyzího obra z období karbonu
První zkameněliny tohoto hmyzího obra objevili dělníci ve francouzských uhelných dolech kolem roku 1880. Formálně pak Meganeuru v roce 1885 popsal francouzský paleontolog Charles Brongniart.
Další cenné fosilie byly později nalezeny také na území Anglie a Francie. Tyto nálezy naznačují, že Meganeura byla v tehdejší části Evropy poměrně rozšířeným predátorem karbonských močálů.
Dokázali byste si představit, že by vám dnes nad hlavou proletěl hmyz s rozpětím křídel přes půl metru? Napište mi svůj názor do komentářů.
Zdroje:
