Článek
Zoborožec přilbový: Barevný klenot ze Sulawesi
Jedním z nejpozoruhodnějších je zoborožec přilbový (Rhyticeros cassidix), který žije výhradně v tropických pralesech na indonéském ostrově Sulawesi a přilehlých ostrůvcích. Tento druh vyniká výrazným pestrým zbarvením. Samec má krémově žlutý krk a sytě červenou přilbici. Samice je o něco menší, má černý krk a světle žlutou přilbici.
Nahoře samice a dole samec zoborožce přilbového
Tento druh láká do korun stromů obrovské množství fíků, které tvoří převážnou část jeho potravy, ale nepohrdne ani hmyzem či drobnými ještěrkami. Jeho přilbice je uvnitř dutá a slouží mu především jako rezonanční komora pro zesílení hlasitých zvuků, kterými komunikuje na velké vzdálenosti.
Detail oka s řasami zoborožce přilbového
Zoborožec štítnatý: Nositel „červené slonoviny“
Zcela jiný osud potkal jeho příbuzného zoborožce štítnatého (Rhinoplax vigil), obývajícího pralesy Bornea, Sumatry a Malajského poloostrova. Na rozdíl od ostatních druhů je jeho keratinová přilbice zcela plná a masivní.
A právě tato plná přilbice se mu stala prokletím. Materiál je hustý, tvrdý a snadno se vyřezává. V Číně je známý jako ho-ting neboli „červená slonovina“. Čínští řemeslníci z něj již od 6. století vyřezávali sošky, přezky a šperky, které byly na černém trhu často cennější než rohy nosorožců či pravé sloní kly. Kvůli tomuto brutálnímu pytláctví je dnes tento pralesní obr kriticky ohrožen vyhynutím.
Keratinová přilbice zoborožce štítnatého
Fascinující rituál zazdívání
Oba tyto druhy sdílejí jeden z nejneobvyklejších způsobů rozmnožování v ptačí říši. Hnízdí zásadně v dutinách vzrostlých stromů. Před nakladením vajec se samička s pomocí svého partnera doslova zazdí uvnitř dutiny směsí bláta, trusu a ovocných slupek. Ponechá si jen úzkou štěrbinu, kterou jí samec oddaně podává potravu.
Samec zoborožce přilbového krmí samičku v dutině stromu
Samička v naprosté tmě stráví dlouhé týdny, během kterých snese vejce a kompletně pelichá – pera jí vypadávají pravděpodobně i z důvodu dlouhého pobytu ve tmě. Samec mezitím neúnavně létá pralesem a zásobuje celou rodinu. Jakmile začne být dutina matce i mláďatům příliš těsná, samice zobákem rozbije přepážku a hnízdo opustí. Otvor poté s partnerem znovu zazdí, aby chránili mláďata před predátory, a v krmení pokračují společně.
Zoborožci jsou převážně monogamní. Jsou to věrní partneři, jejichž populace však v dnešní době zásadně klesá. Čelí totiž obrovskému tlaku – nejen kvůli lovu pro peníze, ale i kvůli masivnímu mýcení deštných pralesů. Lidé je tak připravují o staleté stromy s dutinami, které jsou pro jejich přežití a vyvedení dalších generací naprosto klíčové.
Japonská figurka kraba, vyřezaná v 19. století z přilbice zoborožce štítnatého
Zdroje:
