Článek
Během léta v České republice hnízdí jen zhruba 350 párů kormoránů (převážně v jižních Čechách a na jižní Moravě), s příchodem podzimu se situace dramaticky mění. Naše území zaplaví 12 až 14 tisíc zimujících kormoránů a další tisíce jich přes Česko migrují.
Desítky tisíc kormoránů velkých, kteří k nám přilétají přezimovat ze severských krajin, tak likvidují rybí populace po tunách.
Ministerstvo životního prostředí už ztratilo trpělivost s pomalým postupem Evropské komise a začalo jednat na vlastní pěst – oficiálně vyzvalo Německo a Polsko, aby populaci tohoto dravce začaly regulovat přímo u Baltského a Severního moře.
Kormorán velký s úlovkem nad vodní hladinou
Švédský stůl na českých řekách
Pro tažné ptáky ze severní Evropy a Pobaltí představují tuzemské revíry ideální zimní útočiště. Pro rybáře a ochránce přírody jsou však noční můrou. Kormorán je výhradně rybožravý predátor, který loví v řekách, rybnících i v okolí jezů.
Jeden kormorán spotřebuje každý den kolem 0,5 kg ryb. Mnoho dalších ryb navíc fatálně poraní svým ostrým hákovitým zobákem, načež zraněním podléhají. Kormoráni dokážou z každého hektaru vodní plochy odlovit až 80 kg ryb a celkové škody se v Česku šplhají do desítek milionů korun ročně.
Česko jedná se sousedy napřímo, Evropská komise je pomalá
Evropská populace kormorána velkého zažívá v posledních letech explozivní nárůst. Aktuálně čítá více než půl milionu párů a podle některých odhadů až dva miliony jedinců.
Česká republika se snaží situaci řešit na mezinárodní úrovni. Společně s dalšími státy tlačí na Evropskou komisi, aby snížila stupeň ochrany kormorána a umožnila zavedení koordinované, celoevropské lovecké sezóny.
Protože je ale Evropská komise pomalá, ministerstvo oslovilo přímo Německo a Polsko. Právě z jejich pobřežních oblastí k nám totiž většina zimních škůdců přilétá. Cílem je zasáhnout proti přemnoženým ptákům tam, kde se masivně množí.
Detail ostrého hákovitého zobáku kormorána velkého
Jak se s kormorány bojuje v Česku?
V České republice byl kormorán velký již v roce 2013 vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhů. Podle zákona o myslivosti sice stále nepatří mezi běžnou lovnou zvěř, ale úřady v krajích, kde vznikají nejvýznamnější škody, vydávají plošné výjimky k odstřelu.
Registrovaní myslivci tak mohou kormorány na většině území legálně střílet. Stát je navíc k regulaci finančně motivuje – za každý odevzdaný zobák uloveného kormorána vyplácí tzv. zástřelné ve výši 500 Kč.
Stát kompenzuje škody, stojí ho to stovky milionů
I přes intenzivní plašení a odstřely jsou ztráty rybářů obrovské. Rybářům sice stále zůstává možnost žádat stát o finanční kompenzace v souladu se zákonem o náhradách škod způsobených vybranými živočichy, ale ani to není trvalé řešení.
Stát sice proplácení těchto škod opakovaně prodlužuje pomocí legislativních výjimek, ale z rozpočtu na to odcházejí masivní sumy. Za celou dobu fungování zákona již stát vyplatil produkčním rybářům stovky milionů korun a v posledních letech tyto kompenzace pravidelně polykají desítky milionů ročně.
Rybáři i ministerstvo se shodují na jednom: bez radikálního a koordinovaného zásahu v sousedních státech, kde kormoráni hnízdí, bude boj na českém území jen nekonečným a extrémně drahým hašením požáru.
