Článek
V červenci 2023 Alena Schillerová před kamerami slíbila, že ANO vrátí valorizaci důchodů „zpět do původní podoby“. V kampani 2025 Andrej Babiš přidal závazek „spravedlivého valorizačního vzorce“. A v červnu 2026, osm měsíců po nástupu k moci, tatáž Schillerová, tentokrát jako ministryně financí, ve facebookovém pořadu Schillerka & Juchelka oznámila, že zpětné doplacení snížené mimořádné valorizace z roku 2023 nepřijde. Nazvala to „nevratným krokem“. Přeloženo z politického jazyka do lidského: děkujeme za hlasy, ale tisícovku měsíčně nehledejte.
Anatomie porušeného slibu
Nejde o nedorozumění ani o změnu okolností. Jde o slib, který měl jasný obsah, jasného adresáta a jasnou cenu, a přesně proto ho nová vláda nechce splnit.
Připomeňme fakta. V červnu 2023 měl průměrný starobní důchod podle původního mechanismu vzrůst o 1 770 Kč. Fialova vláda pravidla změnila a důchod nakonec vzrostl o 760 Kč. Rozdíl: zhruba 1 010 Kč měsíčně na jednoho průměrného penzistu. Podle důvodové zprávy k tehdejší novele by původní režim stál státní rozpočet 34,4 miliardy korun už v roce 2023. Národní rozpočtová rada spočítala, že kumulovaný efekt snížení mezi lety 2023 a 2030 dosáhne zhruba 250 miliard korun. Čísla, u kterých se každému ministrovi financí sevře žaludek.
ANO to ale vědělo celou dobu. Schillerová ta čísla znala, když v létě 2023 slibovala návrat ke starému vzorci. Babiš je znal, když je v kampani 2025 přebíjel heslem o spravedlnosti. A přesto šli do voleb s příslibem, o kterém museli vědět, že ho buď nesplní, nebo za něj zaplatí stovky miliard. Zvolili první variantu.
Server České důchody: Hnutí ANO ve volbách uspělo, což posílilo očekávání, že by se mohla snížená valorizace kompenzovat, a to například mimořádným navýšením dalších řádných valorizací. Tento scénář je ale prakticky vyloučený. Skutečnost, že vrácení peněz za sníženou valorizaci… pic.twitter.com/hvKPWdwVja
— Poslední skaut™ (@Posledniskaut) October 25, 2025
Ústavní soud jako falešné alibi
Oblíbená výmluva zní: „Ústavní soud to posvětil, takže se nedá nic dělat.“ Je to polopravda, která funguje jako celá lež.
Ústavní soud v nálezu z 24. ledna 2024 skutečně zamítl návrh na zrušení valorizační novely. Řekl, že zákonodárce změnil pravidla ještě před vznikem subjektivního veřejnoprávního nároku na vyšší částku, tedy že v březnu 2023 důchodci ještě neměli právní nárok na konkrétní sumu, a proto zásah nebyl protiústavní. Jenže soud zároveň neřekl, a ani nemohl říct, že stát nesmí v budoucnu přijmout kompenzační zákon. Nezakázal doplacení. Pouze konstatoval, že tehdejší snížení proběhlo legálně.
Rozdíl mezi „soud to zakázal“ a „vláda to nechce udělat“ je propastný. A právě v té propasti leží podstata celého příběhu. Zpětné doplacení je ekonomicky drahé, politicky nepohodlné, ale právně v žádném dostupném dokumentu neprokázané jako nemožné. ANO se rozhodlo nesplnit vlastní slib. Tečka.
Co ANO dělá místo doplatku
Místo zpětné kompenzace vláda nabízí budoucí příslib. Ministr práce Aleš Juchelka v dubnu 2026 představil novelu, která má vrátit valorizaci k vzorci inflace plus polovina růstu reálných mezd, místo dosavadní třetiny. Zní to jako krok správným směrem. Problém je v detailech.
- Účinnost: Změna má platit nejdříve od ledna 2028. Do té doby běží starý, méně štědrý režim.
- Podmíněnost: Výraznější efekt se projeví jen při růstu reálných mezd. Pokud mzdy stagnují, valorizace bude vyšší jen kosmeticky.
- Co zůstalo po Fialovi: Juchelka v únoru 2026 přiznal, že část Fialových důchodových změn nechá v platnosti. Tedy přesně těch změn, které ANO v opozici označovalo za nespravedlivé.
Poslední jistě známé navýšení je řádná valorizace od 1. ledna 2026: průměrný starobní důchod stoupl o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Žádný zpětný doplatek v plánu není a žádný návrh zákona na kompenzaci nebyl předložen.
Tisícovka, která se propisuje dál
Celý spor se často zjednodušuje na „tisícovku měsíčně“. Ale škoda je větší, než jak vypadá na první pohled. Nižší základ z roku 2023 se totiž propisuje do každé další valorizace, řádné i mimořádné. Každé procentuální navýšení se počítá z nižšího čísla. Kumulovaný dopad za tři roky od snížení je u průměrného důchodce výrazně vyšší než jednorázových 1 010 Kč. A s každým dalším rokem bez kompenzace roste.
Pro seniory, kteří s doplacením počítali, nabízí stát dvě praktické cesty: příspěvek na bydlení pro nízkopříjmové domácnosti a mimořádnou okamžitou pomoc při hrozbě ztráty bydlení. Jsou to záchranné sítě, ne kompenzace slibu. Ale pro mnohé mohou být jediné, co reálně pomůže.
Volby jako jediná valorizace, která funguje
Exministr Marian Jurečka v únoru 2026 Schillerovou obvinil, že kolem peněz na důchody „lhala, nebo lže teď“. Odbory z ČMKOS naopak vítaly Juchelkovu linii vyšších budoucích valorizací. Rada seniorů k červnovému odmítnutí doplatku veřejně nezareagovala, nebo alespoň ne tak hlasitě, aby to proniklo do veřejného prostoru. A právě to ticho je výmluvné.
Důchodci měli největší vyjednávací sílu přesně do okamžiku, kdy vhodili lístek do urny. Od té chvíle se z „absolutní priority“ stala rozpočtová zátěž. ANO ukázalo mechanismus, který funguje spolehlivě napříč politickým spektrem: slib bez paragrafového znění, bez rozpočtového krytí a bez pevného termínu je jen kampaňový leták s delší životností.
Příští volby jsou za čtyři roky. Do té doby zbývá veřejný tlak, tripartita a naděje, že reálné mzdy porostou dost na to, aby nový valorizační vzorec něco změnil. Tisícovka z roku 2023 se ale už nevrátí, ne proto, že by to nešlo, ale proto, že se to nikomu u moci nevyplatí.
