Článek
Zákon č. 90/2026 Sb. vstoupí v účinnost 1. července a srazí minimální měsíční zálohu hlavních OSVČ na sociální pojištění z 5 720 na 5 005 korun. Rozdíl 715 korun měsíčně, 8 580 korun za rok. Pro drobného živnostníka úleva, pro důchodový systém další díra, pro zaměstnance facka. Protože ti si své odvody nevyjednají, platí, co jim stát strhne ze mzdy, a hotovo. Konsolidační balíček z roku 2023 přitom nastavil jasnou trajektorii: minimální vyměřovací základ OSVČ měl růst z 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 přes 35 procent v roce 2025 na 40 procent od letoška. Nová většina ve Sněmovně ten plán po šesti měsících rozbila a vrátila laťku na 35 procent. Důvod? Prý ochrana živnostníků. Skutečný motiv je politický.
Konsolidace, která vydržela jen do voleb
Politická reprezentace, která v roce 2023 hlasovala pro postupné zvyšování odvodů OSVČ, tvrdila, že je to nutné pro stabilitu veřejných financí i pro vyšší budoucí důchody samotných podnikatelů. Logika byla jednoduchá: kdo platí víc, jednou víc dostane, a systém mezitím méně krvácí. Od ledna 2026 to platilo. Minimální vyměřovací základ vyskočil na 19 587 korun měsíčně, záloha na 5 720 korun. A pak přišla změna politické většiny.
Poslanecký návrh podepsaný Alenou Schillerovou, Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou, Karlem Havlíčkem a dalšími zákonodárci z ANO, SPD a Motoristů sobě prohlásil lednové zvýšení za „přijaté bez dostatečného vyhodnocení dopadů“. Důvodová zpráva argumentuje inflační a energetickou krizí, rizikem šedé ekonomiky a potřebou „nesnižovat bariéry“ pro podnikání. Senát novelu vetoval. Sněmovna ho přehlasovala. Ministerstvo financí pak změnu zarámovalo jako „splněný slib živnostníkům“.
Jenže slib jedněm je dluh vůči ostatním.
Kdo za to zaplatí, a kolik
Nejde o daně z příjmů. Nejde o zdravotní pojištění, jehož minimum se nemění. Jde výhradně o pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. A právě tyto peníze živí systém, ze kterého jednou budou brát důchod i ti samotní živnostníci, kteří teď ušetří.
Čísla mluví jasně:
ObdobíMinimální vyměřovací základMinimální zálohaRok 202516 295 Kč4 759 KčLeden–červen 202619 587 Kč5 720 KčOd července 202617 139 Kč5 005 Kč
Nové minimum je sice stále o 844 korun vyšší než loňské (protože mezitím narostla průměrná mzda), ale o 2 448 korun nižší než lednová hodnota. Celkový roční výpadek příjmů důchodového systému důvodová zpráva ani ČSSZ nevyčíslují. Stát tedy ani neřekl, kolik ho ústupek stojí. To samo o sobě je znepokojivé.
A pak je tu symbolická rovina. Zaměstnanec s hrubou mzdou 17 139 korun odvede na sociálním a zdravotním ze své výplaty zhruba 1 988 korun, jeho zaměstnavatel za něj přidá dalších asi 5 793 korun. Hlavní OSVČ na novém minimu zaplatí 5 005 korun na sociálním a 3 306 korun na zdravotním, celkem 8 311 korun. Srovnání není dokonale ekvivalentní, protože u zaměstnance je část břemene skrytá na straně firmy. Ale konstrukce solidarity je zásadně odlišná: zaměstnanec nemá prostor vyjednávat, OSVČ ho právě dostala zpět.
Nižší odvody dnes, nižší důchod zítra
Tady je paradox, o kterém se nemluví. Každá koruna, kterou OSVČ na minimu ušetří, je koruna, která se jí nezapočítá do budoucího důchodu. Místo lednového ročního vyměřovacího základu 234 744 korun bude od července relevantní základ 205 668 korun, rozdíl téměř 30 tisíc ročně. Kdo celý rok platí minimum, bude mít nižší osobní vyměřovací základ a jednou nižší penzi. Novela to nezmiňuje. Navrhovatelé mluví o úlevě, ne o důsledcích.
Podle nás je právě tohle jádro problému. Stát nejprve řekl: „Budete platit víc, ale budete mít vyšší důchod a systém bude stabilnější.“ Po půl roce řekl: „Vlastně ne, bylo to moc.“ Jenže se nezměnila ekonomická realita. Změnila se politická většina. A voličsky atraktivní skupina OSVČ dostala dárek, jehož cenu zaplatí buď ona sama ve stáří, nebo zbytek systému, tedy zaměstnanci, daňoví poplatníci, budoucí důchodci.
Co musí OSVČ udělat, a co si pohlídat
Praktická stránka novely je přinejmenším vstřícná. Přeplatky za leden až červen 2026 se buď automaticky zohlední v ročním přehledu, nebo je lze získat zpět dříve na základě písemné žádosti podané nejpozději do 31. 12. 2026. Žádný speciální formulář není předepsán. Správa sociálního zabezpečení má na vyřízení dva měsíce.
Důležitý detail pro dlužníky: pokud OSVČ za první pololetí dluží zálohy, ale uhradila alespoň částku odpovídající novému minimu, rozdíl a případné penále zanikají. To je legislativní amnestie, o které se příliš nepíše.
Novou výši zálohy si každý ověří v první polovině července na ePortálu ČSSZ ve službě „Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ“. U živnostníků v prvním pásmu paušální daně komunikaci zajišťuje Finanční správa; podle našeho odhadu by celková měsíční paušální záloha mohla klesnout z dosavadních 9 984 na přibližně 9 162 korun, ale oficiální potvrzení zatím chybí.
Zákon č. 90/2026 Sb. nemá žádnou časovou doložku, snížení na 35 procent průměrné mzdy platí, dokud nepřijde další novela. Právně tedy nejde o dočasnou úlevu. Politicky ale téma zůstává otevřené, protože systém se už jednou během půl roku otočil o 180 stupňů.
Stát dal OSVČ 715 korun měsíčně. Vzal jim kus budoucího důchodu a důchodovému systému kus příjmů. A nikomu neřekl, kolik to celé stojí.
