Článek
Hnutí, které ovládá vládu, kraje a většinu velkých měst, v Praze dvanáct let nedokáže vyhrát komunální volby. Není to prokletí. Je to opakovaná neschopnost postavit pro hlavní město kandidáta, který by obstál déle než jednu sezonu, a mít v záloze náhradní tvář pro případ, že se první sesype. Ondřej Prokop se sesypal v červnu, kandidátka se odevzdává 4. srpna. Čtyřicet jedna dnů. To není čas na restart, to je čas na záchrannou brzdu.
Jedno vítězství za dvanáct let
Čísla z volby.cz jsou nemilosrdná:
- 2014: 22,08 % a 17 mandátů, jediné skutečné pražské vítězství ANO.
- 2018: propad na 15,37 % a 12 mandátů.
- 2022: návrat na 19,33 % a 14 mandátů, ale jen druhé místo za SPOLU.
Tři volby, jeden triumf, dvě prohry. V celostátních průzkumech přitom ANO dominuje, v krajích sbírá hejtmany, ve sněmovně má pohodlnou většinu. Praha je jiný svět. Město s liberálním, vzdělaným a protibabišovsky mobilizovatelným elektorátem, kde nestačí celostátní značka, potřebujete městskou tvář, městský příběh, městskou důvěryhodnost. ANO nic z toho systematicky nebudovalo. Místo toho pokaždé vsadilo na jednoho člověka a doufalo, že to vyjde. Nevyšlo to v roce 2018, nevyšlo to v roce 2022 a teď se to rozpadá znovu.
Kauza, která zasáhla neuralgický bod
Prokopova bytová aféra by byla nepříjemná kdekoli. V Praze je devastující. Podle průzkumu IPR Praha považuje 62 % Pražanů za prioritu, aby město samo zajišťovalo výstavbu obecních bytů. Celých 58 % říká, že jejich preferované nájemní bydlení je nedostupné. Jen 7 % vidí jako reálnou koupi bytu, který by chtěli. Sedm procent. V takovém městě jdete do voleb s kandidátem, který útočí na radnici kvůli bytové politice, a pak se ukáže, že sám má problém s přiznáním vlastních nemovitostí.
To není smůla, to je politická sebevražda v přímém přenosu.
A nejde jen o mediální obraz. Prokop přišel o předsednictví kontrolního výboru zastupitelstva. Pražští radní ho následně odvolali z dozorčí rady Dopravního podniku. Soupeři teď nemusí nic vymýšlet, mají hotový institucionální důkazní řetězec, který mohou opakovat až do října. Město samo řeklo: tento člověk neobstál.
Kalendář, který nelze ošidit
Volby do pražského zastupitelstva se konají 9. a 10. října 2026. Kandidátní listinu je nutné podat nejpozději 4. srpna do 16:00. Případné závady se odstraňují do 17. srpna, registrační úřad rozhoduje do 20., respektive podle metodiky ministerstva vnitra do 22. srpna.
Z dnešního dne zbývá do odevzdání kandidátky zhruba šest týdnů. Co se dá za šest týdnů stihnout? Vyměnit jméno na papíře, ano. Vyrobit lídrovi rozpoznatelnost, důvěryhodnost a kampaňový příběh pro milionové město, ne. Existuje sice ještě technická pojistka: kandidáta lze odvolat až 48 hodin před zahájením voleb, tedy 7. října ve 14:00. Jenže to je nouzový východ, ne strategie.
Babiš podle dostupných informací chce o Prokopově setrvání rozhodnout s pražským výborem na konci června. Samo o sobě je to přiznání, že situace je vážná. Zároveň je to pozdě na cokoli jiného než krizové řízení. Mediálně skloňovaná jména, třeba Patrik Nacher, zatím nemají oficiální potvrzení. Žádný hotový nástupce neexistuje, protože ho nikdo nepřipravoval.
Personální lenost jako systémová vada
A tady je jádro problému, které přesahuje jednu kauzu jednoho zastupitele. ANO v Praze opakovaně sází na improvizaci. Když víte, že Praha je váš nejtěžší terén, a data za tři volební cykly to říkají naprosto jasně, tak buď investujete do hloubky, budujete městské struktury, pěstujete víc tváří, nebo přijmete, že vás každá krize zastihne nepřipravené.
ANO zvolilo druhou cestu. Ne vědomě, ne strategicky. Prostě se to stalo, protože pozornost šla jinam, do krajů, do sněmovny, do vlády. Praha zůstala na okraji zájmu, obsazená loajálním člověkem, u kterého se předpokládalo, že to nějak zvládne. Nezvládl to. A za ním není nikdo, kdo by byl připravený.
K vítězství v Praze potřebuje ANO současně tři věci: kandidáta bez zátěže, rozdrobené soupeře a kampaň, v níž protibabišovský reflex městského voliče nepřeváží. Po Prokopově kauze se první podmínka dramaticky zhoršila. Druhá závisí na soupeřích. Třetí na náladě, kterou ANO samo neovlivní.
Případná výměna lídra může maximálně odříznout toxickou zátěž. Nemůže vyrobit nového vítěze. Praha zůstává pro ANO zakletá, ne proto, že by ji někdo zaklel, ale proto, že hnutí samo nikdy neudělalo dost na to, aby kletbu zlomilo.
