Článek
ANO roky živilo naději milionů důchodců, že křivda z roku 2023 bude napravena. „Vrátíme valorizaci, jak byla,“ říkala Alena Schillerová ještě v létě 2023. Aleš Juchelka v předvolební kampani tvrdil, že Fialova vláda důchodce „obrala o tisíc korun měsíčně“. Jazyk byl jednoznačný, morální, plný rozhořčení. Jenže ANO teď vládne. A peníze? Ty se nevrátí. 4. června 2026 Schillerová ve svém facebookovém pořadu oznámila definitivní stopku: jde prý o „nevratný krok“. Tři roky mobilizace seniorů skončily jednou větou.
Z morální křivdy se stal účetní zápis
Cynismus tohoto obratu je těžké přecenit. V opozici ANO nemluvilo o rozpočtových omezeních ani o právních komplikacích. Mluvilo o krádeži. Schillerová v červenci 2023 prohlásila, že po návratu do vlády vrátí valorizaci důchodů do původní podoby. V září 2025, pár měsíců před volbami, šla ještě dál a slíbila vrátit do výpočtu důchodů starý vzorec valorizace. Žádné „pokusíme se“, žádné „zvážíme možnosti“. Kategorické sliby, které měly jasného adresáta: téměř tři miliony českých důchodců.
A teď? Teď je Schillerová ministryní financí a tatáž ústa, která mluvila o okradených seniorech, vysvětlují, proč vrácení peněz prostě není možné. Prohraný spor u Ústavního soudu, mimořádná inflace, nevratnost kroku. Technicky korektní argumenty, ale nikdo je neslyšel, dokud ANO sedělo v opozičních lavicích.
Tisícovka měsíčně, která se nikdy nevrátí
Aby bylo jasné, o čem se bavíme: v červnu 2023 měl průměrný starobní důchod podle původních pravidel vzrůst o 1 770 Kč. Fialova vláda parametry změnila a navýšení činilo jen 760 Kč. Rozdíl, 1 010 Kč měsíčně, se od té doby nezmenšil. Naopak. Protože se každá další valorizace počítá z už jednou zkrácené částky, mezera se postupně rozevírá. Podle našeho výpočtu na základě dat ČSSZ a MPSV činí v roce 2026 zhruba 1 042 Kč měsíčně.
Kumulativně? Do konce května 2026 přišel průměrný starobní důchodce o přibližně 36 600 Kč. A krácení se netýkalo jen starobních penzí, dopadlo na invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí důchody. Statistická ročenka ČSSZ za rok 2023 eviduje 2 845 583 důchodců a přes 3,5 milionu vyplácených důchodů. Rozsah škody je obrovský. A ANO ho tři roky přesně takto prezentovalo, jako obrovský.
Pane Jurečko, ministryně @alenaschillerov to jasně vysvětlila - navýšení valorizace důchodů lze učinit jen když stoupne inflace za dané období nad 5%. To se za vás stalo, jednou jste valorizaci navýšili a podruhé jste důchodce radši nazvali hospodářskou škodou.🙈 Jediná možnost… https://t.co/jqRiBJRNAn
— Jiří Kheil 🍷⛈️☕ 📸 (@Jiri_Kheil) June 5, 2026
Náhražky místo nápravy
Vláda samozřejmě neříká, že pro seniory nedělá nic. Ministr Juchelka předložil novelu, která obsahuje směs opatření: návrat poloviny růstu reálných mezd do řádné valorizace, věkové příplatky od 80 let a posílení motivace pro pracující důchodce. Na papíře to zní solidně. V praxi jde o odložené a selektivní bonusy, které s krácenou valorizací z roku 2023 nemají nic společného.
Podívejme se na to konkrétně:
- Rychlejší řádná valorizace začne platit až od ledna 2028. Dva roky čekání, korunový efekt závisí na budoucím vývoji mezd a dnes ho nikdo nevyčíslí.
- Věkové příplatky činí 500 Kč v 80, 85, 90 a 95 letech, 1 000 Kč ve 100 letech. Většiny dnešních důchodců se to netýká vůbec, nebo se jich dotkne za mnoho let.
- Výhody pro pracující důchodce zahrnují slevu 6,5 % na pojistném (průměrně přes 2 500 Kč měsíčně), která platí už dnes, ale jen pro ty, kdo při penzi dál pracují. Nové zvyšování důchodu za další odpracované roky má fakticky začít až od roku 2028.
Pikantní detail: u věkových bonusů vláda dokázala vymyslet přechodné dorovnání i pro lidi, kteří osmdesátku překročili před účinností zákona. Mechanismus zpětné kompenzace tedy existuje, jen se ho ANO rozhodlo nepoužít tam, kde by to stálo skutečné peníze a splnilo skutečný slib.
Nemožnost, nebo neochota?
Schillerová argumentuje tím, že Ústavní soud zákon nezrušil, a proto není co vracet. To je právně přesné: soud skutečně konstatoval, že na vyšší valorizaci nevznikl automatický nárok a že stát mohl v těžké fiskální situaci jednat i v režimu legislativní nouze. Jenže právní nemožnost a politická neochota jsou dvě různé věci. Zvláštní kompenzační zákon by přijmout šlo. Vláda ho nechce.
A právě tady je jádro celého příběhu. Nejde o to, že by se změnila fakta. Změnila se role. V opozici se dá mluvit o okradených důchodcích, protože za rozpočet odpovídá někdo jiný. Ve vládě najednou zjistíte, že desítky miliard na retroaktivní doplatek se v rozpočtu hledají těžko, a ještě hůř se vysvětlují koaličnímu partnerovi. Morální křivda se tak přes noc mění v „uzavřenou právní věc“.
Zvlášť absurdní byla krátká epizoda, kdy Schillerová v debatě s Jurečkou naznačila, že „ještě není všem dnům konec“. Záblesk naděje trval pár hodin. Pak přišla definitivní stopka. Jako by si ministryně na okamžik zapomněla, že už nesedí v opozici.
Tři miliony důchodců se dočkaly jediného: potvrzení, že předvolební sliby mají v české politice trvanlivost mléka, a ANO v tom není žádnou výjimkou.
