Článek
Abych byla úplně přesná, předkladatelé nového stavebního zákona v důvodové zprávě uvádějí, že se koncepčně vracejí k původnímu zákonu č. 283/2021 Sb., a proto „lze vycházet ze zhodnocení RIA k původnímu zákonu“. Jednoduše řečeno: aktuální analýzu dopadů regulace (RIA) a odhad či vyčíslení dopadů na veřejné rozpočty netřeba zpracovávat. Máme je z let 2020–2021. Jak se svět od té doby změnil, vidíme všichni. A aby se to výrazně neodrazilo v nákladech na tak rozsáhlou reformu, je zcela nemožné!
Jako poslankyně, které skutečně záleží na odpovědném nakládání s veřejnými prostředky, musím proto novelu stavebního zákona jednoznačně odmítnout. Předkládat takto hlubokou reformu bez nové, aktuální analýzy dopadů regulace je nejen nestandardní, ale z hlediska státní pokladny velmi nezodpovědné. Vláda svým návrhem fakticky předkládá bianco šek na miliardy korun. Uvádím čtyři konkrétní důvody, proč tomu tak je.
Za prvé – od základny špatně
Původní RIA pracovala s daty z let 2017 až 2019, tedy se zcela zastaralou datovou i cenovou základnou. Ve výpočtech tak vycházela z tehdejšího rozsahu stavebních řízení a jejich specifik relevantních pro toto období. A také z tehdejších cen.
Od té doby jsme prošli mimo jiné pandemií COVID-19, energetickou krizí, a především s tím spojenou významnou inflací. To není kosmetická změna okolností, to je naprosto zásadní faktor!
Původní analýza například počítala s jednorázovými náklady 100 tisíc korun na vytvoření jednoho pracovního místa. Tím je myšlen nákup potřebného vybavení tj. výkonných počítačů, licencí, hardwaru pro práci s digitální dokumentací a specializovanými BIM modely pro zaměstnance, kteří se ve veřejné správě věnují územnímu plánování a povolování staveb. V dnešní realitě se pohybujeme o desítky procent výš!
Jednorázové náklady tehdy vyčíslené na 1,4 miliardy korun a roční provozní náklady ve výši 4 miliard korun jsou zkrátka čísla z jiné doby.
Za druhé – příplatek slíbený, ale nezapočítaný
Původní RIA pracovala s průměrným platem státního zaměstnance ve výši 37 080 korun. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla ovšem průměrná mzda ve veřejné správě ve 3. čtvrtletí 2025 o 13 tisíc vyšší, konkrétně 50 233 Kč.
V přechodných ustanoveních novely zákona garantuje vláda úředníkům přecházejícím pod nový Úřad rozvoje území České republiky zvláštní příplatek ve výši 10 % nad jejich dosavadní plat. Což je náklad, s kterým původní RIA vůbec nepracovala, protože se s žádnou takovou garancí nepočítalo.
Chybí tak nejen aktualizace nákladů na platy, ale i výpočet dopadu tohoto plošného desetiprocentního navýšení na státní rozpočet!
Za třetí – náklady okamžitě, přínosy (možná) v budoucnu
Předkladatelé novely zákona slibují ekonomický přínos ve výši zhruba 7,1 miliardy korun ročně díky zrychlení výstavby. Jenže ten je v původní RIA výslovně podmíněn plně funkční digitalizací stavebního řízení. A aktuální návrh prodlužuje přechodné období pro stávající informační systémy až do konce roku 2030. Jinými slovy: stát má okamžitě vydat miliardy na novou institucionální strukturu a platy tisíců zaměstnanců, zatímco slibované přínosy odsouváme o další roky do nejisté budoucnosti.
Za čtvrté – a co náklady na zřízení a fungování nového úřadu?
Návrh zřizuje Úřad rozvoje území ČR se statusovými právy podobnými Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, slučuje Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) a stavební úřady ministerstev. Náklady na stěhování, nové nájmy, spisovou rozluku (rozdělení spisů v souladu s novou strukturou) a reorganizaci nejsou nikde seriózně vyčísleny. Pouze se vágně odkazuje na „řády desítek milionů“ z dokumentů, které už dávno neodpovídají realitě.
Souhlasím, že je potřeba zrychlit výstavbu a zlepšit dostupnost bydlení. Souhlasím, že bez výrazných změn stavebního zákona se neobejdeme. Nemohu ale hlasovat pro zákon, u kterého neznáme jeho skutečnou cenu.
