Článek
Na dnešní tiskové konferenci potvrdila ministryně financí Alena Schillerová to, co už avizovala od Vánoc: Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 s vyšším schodkem než jaký byl schválen. Konkrétně šlo o 290,7 mld. Kč místo schválených 248,4 mld. Kč, tedy o 49,7 mld. Kč více.
Je to výjimečná situace. Naposledy skutečný schodek překročil ten schválený v roce 2011, a to o 7,5 mld. Kč. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek to vysvětloval především vlivem prostředků EU. Financování evropských programů totiž probíhá formou předfinancování ze státního rozpočtu a pozastavení proplácení plateb z EU v objemu 12,8 mld. Kč se tak nutně propsalo do vyššího deficitu.
Zaměřme se ale na schodek v roce 2025. Nabízejí se dvě základní otázky:
- Co to nyní znamená?
- Proč k tomu došlo?
Odpověď na první otázku nám dávají rozpočtová pravidla, která na tuto situaci pamatují: „Ministerstvo financí je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.“ To znamená, že si nyní půjčíme více peněz, které budeme v budoucnu splácet - včetně úroků. Pokud je dnes úroková sazba ze státních dluhopisů kolem 4 %, jsou to pro příští rok navíc výdaje cca 2 mld. Kč.
Odpověď na druhou otázku je složitější a vláda, která za plnění státního rozpočtu odpovídá Poslanecké sněmovně, by měla provést podrobnou analýzu příčin jak ve fázi přípravy státního rozpočtu, tak při řízení rozpočtu v průběhu roku.
Nástup nové vlády v prosinci bude svádět k házení viny na bývalou vládu a jejího ministra financí. Tomu se nevyhneme a politicky si to na obou stranách dostatečně vyříkáme.
Pro dobrý rozpočet v dalších letech ale potřebujeme vědět víc. Jsou stávající pravidla, procesy a kontrolní mechanismy nastaveny správně? A jsou dostatečně odolné v období změny vlády?
Pokud byly zásadní chyby již ve schváleném návrhu rozpočtu, jak mnozí naznačovali před rokem i dnes, proč lépe nezafungovala Národní rozpočtová rada a Výbor pro rozpočtové prognózy? Dává smysl jejich roli upravit či posílit? Nutno podotknout, že obě instituce na rizika opakovaně upozorňovaly, ale jinou kompetenci nyní nemají.
Ve Sněmovně nyní na projednání čeká významná novela Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten dává oběma institucím nové úkoly: Národní rozpočtová rada bude nově posuzovat konzistenci, soudržnost a účinnost národního rozpočtového rámce a vyjadřovat se k návrhům právních předpisů ovlivňujících hospodaření a udržitelnost veřejných financí. Výbor pro rozpočtové prognózy bude nově provádět pravidelné souhrnné následné hodnocení makroekonomických a rozpočtových prognóz MF. Oba subjekty budou nově jednou za pět let podléhat externímu přezkumu.
Je však otázkou, zda tato novela posílí, nebo vůbec může posílit jejich roli jako garanta správnosti návrhu rozpočtu.
Pokud došlo k zásadním chybám při řízení rozpočtu v průběhu roku, je potřeba porovnat, co se v roce 2025 dělalo jinak než v letech předcházejících. A také kdo co dělal, či nedělal.
Co přesně stojí za čerpáním prostředků EU nižším o více než 40 mld. Kč než se čekalo? Neplnění stanovených milníků nebo pomalá administrace na české či evropské straně?
Ministryně Alena Schillerová opakovaně uvedla, že se „lepila díra dírou“. Jedná se o tzv. rozpočtová opatření, kterých ministerstvo financí každoročně provede více než tisíc a souhrnně o provedených opatřeních informuje ve Státním závěrečném účtu. Jednotlivá provedená rozpočtová opatření se nezveřejňují. To je rozdíl oproti obcím a krajům, které již od roku 2017 musí všechna rozpočtová opatření zveřejnit na úřední desce do 30 dnů od jejich schválení.
Byla rozpočtová opatření v roce 2025 nějak nestandardní? Svým objemem, charakterem, četností, nebo něčím jiným? Jakou roli v tom sehrály říjnové volby, čekání na změnu vlády a změna vlády?
Otázek je jistě mnohem víc. Abychom se v budoucnu podobným situacím vyhnuli, je nezbytné, aby vláda provedla podrobnou analýzu faktorů, které k vyššímu schodku v roce 2025 vedly. Výsledky této analýzy by měly být součástí Státního závěrečného účtu, aby je měla k dispozici nejen Poslanecká sněmovna, ale i odborná veřejnost a aby posloužily jako základ pro lepší nastavení pravidel, procesů a kontrolních mechanismů v dalších letech.
