Hlavní obsah
Lidé a společnost

Alain Delon bojoval za práva zvířat a psy miloval nadevše, pohřbít se nechal po jejich boku

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Alain Delon

Byl ikonou francouzské kinematografie a symbolem mužské krásy. Postupem času se ale více a více uzavíral před světem a nacházel pochopení v tiché společnosti psů. Místo svého posledního odpočinku si zvolil uprostřed jejich hřbitova.

Článek

Alain Delon nebyl v mládí žádný svatoušek. Za nevhodné chování jej vyloučili z římskokatolické školy, během služby u francouzského námořnictva strávil téměř rok ve vězení za nedodržování disciplíny a při vyšetřování drogového skandálu přiznal, že byl napojen na marseillskou mafii. Svého času čelil i podezření, že nechal zabít svého zaměstnance. K prvorozenému synovi, kterého zplodil se zpěvačkou Nico, se pro jistotu vůbec nehlásil, byť mu byl podobný jako vejce vejci.

Na počátku byla Gala

K lidem se možná vždy nechoval úplně nejlépe, nadevše ale miloval zvířata, na prvním místě pak psy. Pro Delona nebyli psi jen domácími mazlíčky, ale plnohodnotnými bytostmi s čistou duší. Často říkával: „Psi jsou jako lidé, jen mají mnohem méně chyb.“ Zdůrazňoval také, že pes na rozdíl od člověka miluje bezpodmínečně, bez ohledu na to, zda jste slavná hvězda, nebo neúspěšný člověk. „Psi se nestarají o to, kdo jste. Je jim jedno, jestli jejich pán je bezdomovec, milují ho stejně. Myslíte, že moji psi vědí, že jsem Alain Delon? Je jim to úplně jedno.“

Foto: Georges Biard/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Alain Delon v pozdním věku

Láska ke zvířatům ho provázela po celý život. Psy měl doma odmala. Vzpomínal na svou první fenku, dobrmanku Galu, jíž jednou dal na zadek a zařval na ni. „Gala si sedla a koukala na mě, věděl jsem, že brečí. V tu chvíli jsem vše pochopil a už se na psy jen usmívám,“ řekl v jednom z rozhovorů. Postupně vybudoval pět stanic pro opuštěné kočky a psy. Podporoval nadaci Brigitte Bardot a sám se angažoval v problematice týrání zvířat. Svého osobního veterináře poslal k případu fenky Mamby na Pyrenejský poloostrov, kde ji jen tak pro zábavu zapálili dva muži. Podařilo se ji zachránit a byla jako první pes připuštěna do soudní síně při řešení své kauzy. Jindy pro změnu vyslal svou vlastní helikoptéru na záchranu kočky, které auto přejelo tlapku. S třínohou kočkou pak spal ve vlastní posteli.

Mezi jeho dalšími počiny byla snaha o prosazení psích advokátů. Díky němu se ve Švýcarsku v roce 2010 konalo referendum o tom, zda by týraná zvířata měla mít speciální advokáty, kteří by se jejich kauzami zabývali. „Jsem rozhodně pro. Je třeba chopit se obhajoby zvířat a pochopit, že je-li někdo schopen mučit psa či jiné zvíře, je také schopen mučit lidskou bytost,“ potvrdil tehdy v tisku. Referendum nakonec navzdory očekávání neprošlo. Proti byla vláda i samotné obyvatelstvo. Obávalo se vysokých nákladů.

Uprostřed psího hřbitova

Alain Delon značnou část svého času trávil na svém panství v Douchy, v oblasti Loiret. Nemovitost zakoupil v roce 1971, v době svého vztahu s krásnou Mireille Darc.

Zbědované sídlo za její pomoci proměnil v útočiště klidu, tak vzdálené od shonu svého hvězdného života.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Historická podoba zámečku v Douchy

Zámeček obklopuje krásný park o rozloze padesát dva hektarů. Douchy za Delonova života často otevíralo své dveře, byla ale místa, kam směli pouze jeho psi. Těch měl slavný herec během svého života na pět desítek a nechal jim vybudovat i soukromý psí hřbitov. Každý pes tu má svůj náhrobek. Uprostřed tohoto hřbitova nechal Delon postavit kapli a získal speciální povolení od úřadů, aby mohl být po své smrti pohřben právě tam, uprostřed svých věrných přátel.

„Mohl bych se obejít bez spousty věcí. Ale bez svých psů ne. Moji psi a půda, na které žijí, to je můj luxus,“ svěřil se tisku již v roce 1988. Je však třeba podotknout, že v Douchy žily dvě kategorie psů. Ti, kteří byli zavřeni v kotcích, a ti, kteří mohli volně pobíhat. Alainův syn Anthony navíc vzpomínal na traumatizující zážitek z dětství, kdy ho otec donutil nakrmit nejzuřivějšího ze smečky, aby ho zocelil. Kontroverzi také vyvolalo Delonovo přání, aby ve chvíli, kdy bude umírat, uspali jeho milovaného belgického ovčáka Louba. „Jestli začnu umírat dříve než on, veterinář ho ke mně přinese a dá mu injekci, která ho uspí. Odejdeme tak spolu, můj milovaný pes zemře v mém náručí. Dávám tomu přednost před situací, kdy by se Loubo utrápil k smrti u mého hrobu.“ Rodina mu toto přání nakonec nesplnila a oznámila, že Loubo zůstane naživu a bude se o něj starat hercova rodina v Douchy. Jeho vůli spočinout v kapli uprostřed psího hřbitova ale splnila do puntíku. Slavný Alain Delon tak neodpočívá mezi francouzskými velikány na některém ze slavných hřbitovů, ale na venkovském panství obklopený hroby svých nejvěrnějších přátel.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz