Článek
Jméno Eva Green zní anglicky. Je to ale mýlka. Eva není Angličanka, není ani Američanka. Je dcerou kdysi mimořádně slavné francouzské herečky Marlène Jobert. Anglicky znějící příjmení pak pochází od otce, zubního chirurga Waltera Greena, který byl švédského původu. Green znamená ve švédštině větev stromu, nikoliv zelenou barvu, jak by se nabízelo.
Neslušná krása
Eva přišla na svět 6. července 1980 v Paříži, jen o pár minut dřív, než se narodilo její dvojče Joy. Dívky jsou dvojvaječná dvojčata a nejsou si tak vůbec v ničem podobná. A to nejenom fyzicky. Zatímco Eva se rozhodla pokračovat ve šlépějích své matky, Joy se stala chovatelkou koní v Normandii. Posléze se provdala za příslušníka starého italského šlechtického rodu NiccolὸMarzichi Lenziho, producenta Chianti v Bolgheri v Toskánsku, a začala se sama věnovat produkci vína.
Eva poté, co v šestnácti opustila školu, studovala herectví u Evy Saint-Paul v Paříži, odsud odešla na Webber Douglas Academy of Dramatic Art do Londýna. A jakoby toho nebylo málo, na Newyorské univerzitě získala základní znalosti o režii. Když se již dostatečně vyškolená vrátila do Francie, získala několik divadelních rolí, které sice nepatřily k nejvýznamnějším, upoutala ale slavného Bernarda Bertolucciho, který si ji v roce 2003 vybral do svého předposledního filmu Snílci. Před rolí se herečka musela věnovat dvouměsíčnímu intenzívnímu tréninku angličtiny. Kontroverzní snímek zasazený do Paříže v době studentských nepokojů nenabízel jen erotické scény, byť právě jimi na sebe upoutal největší pozornost. Eva sklidila obdiv nejen za své tělo, ale i za svůj přesvědčivý herecký výkon. Bertolluci její krásu označil až za neslušnou.
Utekla z matčina stínu a stala se přítelkyní Bonda
O rok později získala roli v v dobrodružné romanci o slavném zloději nazvané Arsen Lupin – zloděj gentleman. Film příliš nezaujal diváky, ani filmové kritiky. Eva se poté obrátila k zahraniční kinematografii. Představovalo to pro ni způsob, jak se vymanit ze stínu své slavné matky. Jak na škole, tak během rozhovorů s novináři, totiž neustále slyšela větu: „Jste dcera Marlène Jobert.“ V roce 2019 k tomuto období herečka řekla: „Nenáviděla jsem, že jsem nebyla sama sebou.“
V Hollywoodu debutovala před kamerou Rydleyho Scotta. Hrála Sibylu Jeruzalémskou ve velkofilmu Království nebeské. Jejím filmovým partnerem byl Orlando Bloom. Díky této roli si jí všimli producenti Jamese Bonda, kteří připravovali film s novým představitelem titulního hrdiny, doposud málo známým Danielem Craigem. Eva, kterou kontaktovala produkce, se zprvu castingu na roli nechtěla účastnit. Obávala se, že bude jen další holkou v bikinách. Kromě toho nevěděla nic o scénáři, neboť byl držen v tajnosti.
Produkce to ale nevzdala a o devět měsíců později ji kontaktovala znovu. Eva nakonec kývla a teprve, když dostala do ruky scénář, uvědomila si, že to je daleko propracovanější postava, než si myslela. Přesto o roli nakonec málem přišla. Byť byla na seznamu od počátku, existoval určitý odpor k jejímu výběru. Někteří si mysleli, že nemá ještě příliš zkušeností. První kamerové zkoušky navíc nedopadly dobře. Evě byla ale naštěstí dána ještě jedna šance a napodruhé již byla definitivně vybrána. Stala se tak pátou francouzskou herečkou účinkující v této veleslavné sérii. Společně s Danielem Craigem dokázala, že bondovky mohou být také o kvalitních hereckých výkonech. Poté co zazářila v Casino Royale, objevila se po boku Daniela Craiga v dalším kasovním trháku, a sice Zlatém kompasu z roku 2007. Následovaly fantasy film Temný svět, britské drama Trhliny, německé romantické sci-fi Lůno a konečně romantické drama Dokonalý smysl. Poté si ji Tim Burton vybral, aby si zahrála po boku Johnyho Deppa v hororu Temné stíny.
Návrat do Francie se tak úplně nekoná
V roce 2019 ji drama Alice Winocour Proxima přivedlo zpátky do rodné Francie. Eva v něm hraje astronautku. Hned poté byla vybrána do role Milady de Winter ve filmu Tři mušketýři, ambiciózní dvoudílné adaptaci díla Alexandra Dumase. Eva o tomto snímku řekla: „Je grandiózní, je to pastva pro oči, docela dobře by to mohl být americký film. Můžeme být hrdí. Zejména proto, že vše bylo natočeno bez zeleného plátna, v přírodních kulisách, historických památkách, sto let starých lesích. Je to docela neuvěřitelné, se všemi těmi komparzisty v kostýmech.“ Herečka by se ráda s francouzskou kinematografií opět spojila. „Rozhodně bych chtěla natáčet ve Francii, dělat francouzské autorské filmy, ale moc jich nemám. Nevím, jestli mají lidé pocit, že je přehlížím, ale tak to vůbec není,“ posteskla si před nedávnem v tisku. Prozatím tak natočila další americký akční film, kde se opět sešla s režisérem Casino Royale Martinem Campbellem. Snímek Dirty Angels by měl být uveden do kin v nejbližší době. Stejně tak je tomu i v případě anglického thrilleru A Patriot.
Přítele tají, děti nemá
O soukromém životě se herečka ze zásady s nikým nebaví. Její poslední známé vztahy se datují do počátku nového tisíciletí. V letech 2001 až 2002 chodila s francouzským hercem Yannem Claassenem, v letech 2005 až 2009 byla ve vztahu s novozélandským hercem Martonem Csokasem, se kterým se seznámila během natáčení snímku Království nebeské. Od té doby ale žádný jiný hereččin milostný románek na veřejnost neunikl. Co je ale známé, je skutečnost, že herečka nemá děti. Evu Green to ale údajně netrápí. „Nemyslím si, že je to z mé strany vědomá volba. Jsou to spíše životní náhody a setkání, které znamenaly, že v tuto chvíli nemám dítě,“ řekla v roce 2019 pro Paris Match a zároveň ještě dodala: „Na mateřství je vyvíjen obrovský tlak ze strany společnosti. Lidé se na vás dívají úkosem, jako by bylo něco špatného na tom, že nemáte dítě ve čtyřicítce. Pořád je to tak trochu tabu. Tato věta: ‚Nemůžeš to pochopit, nemáš děti‘ je velmi zraňující. Myslím, že je možné, aby se žena realizovala i bez nich. Realizovala se jinak.“
Eva se hned na počátku kariéry usadila v Londýně. Anglii považuje za svoji adoptivní zemi. Francie, jak podotýká, není daleko, ale ona dává přednost právě ostrovní zemi. „Paříž postrádá zeleň. Tady je víc stromů, všude jsou malé vesničky, je to tu méně dusivé. A pak si Angličané méně stěžují, soudí méně než Pařížané. Možná je to pokrytectví… ale hej, narodil jsem se v Paříži, takže se mi asi líbí myšlenka znovuobjevení sebe sama jinde. V každém případě se zde cítím svobodnější,“ vysvětluje toto své rozhodnutí herečka. Za Angličanku se ale nepovažuje. Raději se definuje jako světoobčanka.
Zdroje: