Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jarmila Kšírová: Hvězda třicátých let po válce skončila u disciplinární komise a raději emigrovala

Foto: Jorge Láscar/Wikimedia Commons/CC BY 2.0

Jarmila Kšírová byla hvězdou Slovenského národního divadla

Jarmila Kšírová byla česká herečka a operetní zpěvačka, která zažila velký úspěch i v zahraničí. Jejím nejplodnějším obdobím byla třicátá léta. Za okupace působila v Německu a po válce do této země emigrovala.

Článek

Jméno Jarmily Kšírové mnohým již nic neřekne, přesto zaujímá významné místo v české populární hudbě a raném zvukovém filmu. Ve své době byla velmi oblíbenou a vyhledávanou umělkyní. Byla obsazována do hlavních rolí populárních operet a její kvality ocenili i přední filmaři té doby.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Jarmila Kšírová

S prací úřednice berního úřadu se nespokojila

Narodila se dne 29. prosince 1910 v Praze do rodiny holiče Františka a jeho ženy Josefy, její rodiče se ale ještě v jejím dětství ze Žižkova přestěhovali do Bratislavy. V tomto městě na Dunaji Jarmila vystudovala gymnázium a posléze i obchodní akademii a stala se z ní úřednice na berním úřadě. Měla ale větší ambice, při práci soukromě studovala zpěv u Josefa Egema na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Její řádnou studentkou se stala ve čtvrtém ročníku. Školu absolvovala v roce 1931 a až do roku 1933 vystupovala ve Slovenském národním divadle, kam ji před svým odchodem z Bratislavy angažoval tehdejší ředitel Oskar Nedbal. Zářila zde mimo jiné v titulní roli Rose Marie Rudolfa Frimla. V roce 1933 se vrátila do Prahy a stala se členkou Velké operety. Nadále však pohostinsky vystupovala i v operetě Slovenského národního divadla, kde byli jejími častými partnery František Krištof-Veselý a Štefan Hoza.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

František Krištof-Veselý

Na konci třicátých let velmi úspěšně hostovala i v cizině. Vystupovala ve Vídni, Berlíně, Káhiře i Curychu. Všude sklízela úspěchy. Byla vynikající sopránovou zpěvačkou v operách i operetách, její projev spočíval v živelnosti a atraktivnosti.

Před filmovou kamerou

Krásná, vznešeně působící žena, neunikla ani filmovým tvůrcům. Její herecké umění ale přece jenom nedosahovalo kvalit toho pěveckého, a tak se v českém filmu objevila pouze čtyřikrát. První roli jí nabídl Miroslav Cikán. Stala se Karlou Zemánkovou v komedii Barbora řádí. Poté si ji vyhlédl jiný slavný režisér, a sice Karel Lamač. Svěřil jí roli kněžny v klasickém dramatu Lucerna. V následujících letech ji do svých filmů obsadil znovu režisér Cikán. Tentokráte šlo ale o role na tělo. Ztvárnila zpěvačky ve dvou hudebních komediích a měla tak možnost naplno předvést i své pěvecké schopnosti. Ve Veselé bídě se proměnila v Marju Marjanovskou a v Štěstí pro dva byla Soňou Jansovou. Druhým jmenovaným filmem se bohužel se světem československé kinematografie jednou provždy rozloučila.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Jarmila Kšírová

Hrála pro nacistické pohlaváry

V období Protektorátu hostovala velmi často v Německu a Rakousku. Český tisk o ní psal: „…na říšských scénách zdomácněla česká pěvkyně…“ Jejím vystoupením byli nezřídka přítomni i samotný Goebbels s Hitlerem. Jarmile to ale patrně problémy nedělalo. Její kolega z branže Jára Pospíšil ve svých vzpomínkách Hvězdou operety popisuje, jak Kšírová na něj útočila v době války jako na položida a prohlašovala, že nebude s ním vystupovat na jedné scéně. Po válce Jarmila čelila spolu s dalšími filmovými tvůrci obvinění z kolaborace, které proti ní vznesla Disciplinární komise Svazu filmových pracovníků. Byla však omilostněna. Republiku ale raději opustila a odešla do Berlína, kde řadu let vystupovala v Komické opeře. Zde také svoji kariéru ukončila, až do osmdesátých let tu ale ještě čas od času vystupovala pohostinsky.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Jára Pospíšil

V Německu také navázala na svoji přerušenou filmovou kariéru a průběhu padesátých let se objevila ještě v několika snímcích.

Na Slovensku se stala seriálovou postavou

Jarmila byla dvakrát vdaná. Poprvé za manžela pojala doktora Alfonse Havlíka. Stalo se tak v Bratislavě dne 19. listopadu 1942. V roce 1943 se manželům narodila dcerka Jarmilka. Podruhé se umělkyně provdala až za svého života v Německu, vzala si německého občana a stala se Jarmilou Kšírovou – Dabernig. Datum jejího úmrtí bylo dlouho neznámé. Teprve později se zjistilo, že někdejší diva zemřela dne 27. listopadu 1983 v Berlíně, v tehdejší Německé demokratické republice, ve věku nedožitých sedmdesáti tří let.

V roce 2004 ji v pětidílném slovenském rozhlasovém seriálu Aj bez fraku som Veselý, který pojednává o dramatických osudech herce a operetního zpěváka Františka Krištofa – Veselého, ztvárnila herečka Gréta Švercelová.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz