Článek
Válka volů byla natočena v roce 1987 v koprodukci Spolkové republiky Německo, Rakouska a Československa. Seriál spatřil světlo světa ještě za éry československého socialismu, čímž předznamenal éru spolupráce tuzemských a zahraničních filmových společností. Vznikl na motivy stejnojmenné knihy Ludwiga Ganghofera, která byla poprvé vydána v roce 1914. Byl již několikátým zpracováním námětu, první dva filmy se natočily v roce 1920 a další v roce 1943.
Seriál je o vzpouře bavorských sedláků
Seriál nás zavádí do Bavorska první poloviny patnáctého století a líčí okolnosti vzpoury sedláků proti šlechtě. Vypravuje příběh šlechtického synka Lamperta Someinera, který se na počátku děje vrací z pražských studií domů, do Berchtesgadenu. Na Hängmoose, nedaleko města, zapadne do bažiny. Zachrání ho Jula, dcera ramsauského rychtáře Runottera, která tu pase voly a krávy. Doma Lampert vypráví otci, knížecímu správci, co se mu cestou přihodilo. Otec je pobouřený, že se sedláci odvážili pást svůj dobytek na místě, kde to nemají povolené. Ihned posílá velitele stráže Marimpfela, aby věc vyšetřil a přivedl rychtáře. Lampert je zhrzený chováním otce a zároveň i tím, že on sám vlastně způsobil Julinu otci příkoří. Varuje ho proto. Runotter však tvrdí, že sedláci mají výsadní právo na pastvině pást dobytek a v klidu se vydá k správci Someinerovi. Ten však o žádných výsadách nechce nic slyšet. Domů se v té době vrací dobrodruh Mallimes, vojenský vysloužilec, aby se usadil u svého bratra Marimpfela. Ten ho ale nechá zbít a vyžene ho. Mallimes mu slibuje pomstu a vstupuje do služby rychtáře jako žoldnéř, chránící výsady sedláků. Napětí stoupá. Someiner nechá zabavit dobytek a zapálit rychtářovu kolibu. Lampertovi se podaří z ohně zachránit na poslední chvíli Julu, její hluchoněmý bratr tam ale zůstane a zahyne. Během následných potyček umírají sedláci i vojáci. Kníže zbaví Someinera úřadu a přidělí jej Lampertovi.
Alpská pastvina
Zpočátku malicherný spor o dobytek tak záhy přerůstá ve skutečnou válku. V této vojně nemají zúčastnění jinou možnost, než se přidat na stranu, která jim byla osudem určena. Na straně sedláků bojuje Jula převlečená za muže a její otec Runotter, Lampert, který dívku miluje, stojí na straně panstva.
Výprava seriálu byla velkolepá, patnácté století bylo zobrazeno patřičně odpudivě, středověcí sedláci věrohodně.
Dietl umřel dříve, než seriál natočili
Režie seriálu se ujala Sigi Rothemund, která se společně s Ivarem Combrickem a Jaroslavem Dietlem podílela také na scénáři. Pro Jaroslava Dietla to byl jeden z posledních scénáristických počinů, realizace seriálu se již nedočkal, zemřel náhle v červnu roku 1985 ve věku pouhých 56 let.
Christian Spatzek
V hlavní ženské roli July se představila švýcarská herečka Denise Virieux, známá také z krimi seriálů Wolffův revír, Schimanski, Otec Braun či Kobra 11. Lamperta si zahrál rakouský herec Christian Spatzek, kterého český divák mohl spatřit rovněž v seriálech Místo činu či Big Ben. Sedláku Runotterovi svoji tvář propůjčil známý rakouský herec, scénárista a spisovatel Karl Merkatz. Také jeho bychom našli kupříkladu v již zmíněném krimi seriálu Big Ben. Úloha Someinera pak připadla italskému herci Massimu Girottimu. Ten se za svůj život objevil v desítkách filmů a seriálů. K těm nejznámějším patří Romulus a Remus, Císařská Venuše, Červený stan, Poslední tango v Paříži, Vášeň lásky, Quo Vadis? či Francouzská revoluce.
Massimo Girotti
Ve vedlejších rolích se představila celá řada českých a slovenských herců. Patřili mezi ně František Dibarbora, Jozef Adamovič, Svatopluk Matyáš, Miloš Pietor, Jozef Dóczi či Milena Dvorská.
Natáčelo se na řadě míst v Čechách a na Slovensku. Filmaři tak zavítali například na hrady Zvíkov, Křivoklát a Buchlov, do Jánskej doliny, Lakšárskej Novej Vsi nebo do obce Iľanovo. Filmovalo se také na německém hradě Burghausen.
Zdroje:
