Článek
Roubíčková, rozvedená matka tří dětí, pocházející z chudých poměrů, dokázala vybudovat z ničeho přepychový salon. Pak ale přišli nacisté.
Manžel ji opustil, z nouze začala šít
Na svět přišla dne 1. června 1869 v Kralovicích u Rakovníka do rodiny židovského obchodníka Marcuse Poppera a jeho ženy Heleny, rozené Weillové. Měla rovných jedenáct sourozenců. Nelze se tak divit, že rodina třela bídu s nouzí. Na vyšší studia pro děti rozhodně neměla. Arnoštka prošla nutným základním vzděláním, pak se v Praze vyučila švadlenou. Měla ale štěstí. Seznámila se s poměrně zámožným obchodníkem s obilím Juliem Roubíčkem, zástupcem uherské společnosti Brüder Glück. V roce 1895 jej pojala za manžela. Ze svazku vzešly tři děti, a sice Adéla, Josef a Helena. Rodina se přestěhovala do Prahy.
Arnoštka Roubíčková
Pohádka ale neměla šťastný konec. Julius Arnoštku v roce 1909 opustil a ponechal ji svému osudu. Rozvedl se prý proto, že nesnesl manželčinu pokrokovost. Mladá žena se rázem ocitla bez prostředků. Rozhodla se ale své děti uživit za každou cenu. Využila k tomu řemesla, jemuž se kdysi vyučila. V ulici Nekázanka na Novém Městě pražském si ještě v onom roce 1909 otevřela krejčovský salon. Prvními zaměstnanci byly její dcery Adéla a Helena. Mezi počáteční zákazníky patřili příbuzní a přátelé. Arnoštka ale měla kreativní nápady a dbala na precizní zpracování, netrvalo dlouho a pověst o novém salonu se rozkřikla po celé Praze. Salon se stal výdělečným a vyhledávaly jej i ženy z vyšších společenských pater.
Sledovaly v Paříži pouliční módu
Velkým impulzem pro Arnoštku Roubíčkovou byla doba první světové války. Její mužští konkurenti vesměs odešli na frontu. Majetné ženy neměly možnost navštěvovat zahraniční módní salony a musely se spokojit s domácí produkcí. Staly se tak pravidelnými zákaznicemi Hany Podolské nebo právě Arnoštky Roubíčkové. Své volby rozhodně nelitovaly. Arnoštka byla důstojnou konkurencí svých zahraničních kolegů. Sledovala módní trendy ve francouzských a vídeňských časopisech, později, když to poměry dovolily, jezdila společně s dcerou Adélou, nadanou kreslířkou, přímo do Paříže. Procházely se po městě a sledovaly elegantní Pařížanky. Když je něco zaujalo, Adéla si rychle načrtla obrázek. Po návratu se zajímavé kreace upravily podle domácího vkusu.
Salonu se začalo natolik dobře dařit, že si jej Arnoštka mohla v roce 1916 dovolit přesunout na tu nejprestižnější adresu. Nově tak sídlil ve druhém patře právě dokončeného moderního paláce Koruna na rohu ulice Na Příkopě a Václavského náměstí. Salon dostal nový název Modelový dům Roubíček. V patře nad ateliérem si návrhářka pronajala byt pro sebe a své dcery, aby měla svých sto dvacet zaměstnanců stále pod kontrolou. Krátce po nastěhování byl salon poškozen požárem. Za své vzaly některé stroje, drahé látky i již ušité modely.
Průkopnice módních přehlídek
Netrvalo dlouho a vše se dalo znovu do pořádku. Podnik již v té době patřil mezi nejprestižnější v Praze a zákazníci se sem jen hrnuli. Modely byly ovlivněny stylem secese a art deco. Nabídka byla opravdu široká, od společenských šatů, přes kožichy, po sportovní oblečení. Návrhářka přistupovala ke každé zákaznici individuálně a měla cit pro to, co právě jí bude nejvíce slušet. Zlatou érou salonu byla dvacátá léta. Arnoštka začala jako vůbec první u nás pořádat módní přehlídky, na kterých představila i dvě stě nových modelů. Pracovali pro ni ti nejlepší fotografové, především František Drtikol. Fotografie z přehlídek a samostatné fotografie jednotlivých modelů se pravidelně objevovaly v tisku. Jedním z takových časopisů byla Elegantní Praha, zaměřená právě na módu. Arnoštčina dcera Adéla, která byla své matce velkou oporou, do tohoto časopisu pravidelně přispívala.
Arnoštčinou zákaznicí byla i Hedy Lamarr
Mezi pravidelné zákaznice Modelového domu Roubíček patřily manželky továrníků, politiků i filmové hvězdy. Šaty od Arnoštky oblékala kupříkladu herečka Hedy Lamarr. V salonu se mluvilo česky, anglicky, německy i francouzsky. Manželky diplomatů tak záhy zjistily, že v tomto salonu mohou nakupovat šaty a mluvit svým vlastním jazykem.
Utéct již nestačili
Roubíčková svůj salon úspěšně vedla i navzdory početné pražské konkurenci. Tu na prvním místě prezentovala především Hana Podolská, nazývaná královnou prvorepublikové módy. K dalším významným módním podnikatelům patřil Oldřich Rosenbaum, Vendelín Mottl nebo Josef Novák, majitel obchodního domu U Nováků ve Vodičkově ulici.
Hana Podolská
V roce 1932 se salon Arnoštky Roubíčkové naposledy stěhoval. Novou adresu nalezl v domě na rohu Jungmannovy ulice. Brzy se nad ním ale začala stahovat mračna. Evropou se šířilo strašidlo antisemitismu. Na podzim roku 1938 vznikla vlivem historických událostí tak zvaná druhá republika, kterou na jaře dalšího roku vystřídal Protektorát Čechy a Morava. Rodina Arnoštky Roubíčkové začala být perzekuována kvůli svému židovskému původu. Starší dcera Helena na nic nečekala a odešla za svým bratrem Josefem, který již šestnáct let žil ve Spojených státech. Arnoštka, ani Adéla se svým manželem a dvěma malými dětmi to již nestačili. Úspěšná návrhářka byla v rámci arizačního procesu donucena svůj podnik prodat nežidovskému vlastníkovi. Zaměstnanci byli ale zakrátko na to totálně nasazeni a salon zanikl v roce 1943. Toho se však Arnoštka nedožila. Již v roce 1941 obdržela příkaz k nástupu do transportu do koncentračního tábora. Zemřela někdy v průběhu roku 1942 v plynové komoře vyhlazovacího tábora Treblinka, na území okupovaného Polska, kam byla deportována z Terezína. Adéla s manželem a dětmi zahynuli o rok dříve v Lodži. Helena, která přežila v bezpečí Spojených států amerických, vydala o své rodině později knihu pamětí.
Zdroje:
