Článek
Režisér Dušan Rapoš se v polovině osmdesátých let rozhodl, že zfilmuje populární dívčí román spisovatelky Eleonóry Gašparové Fontána pro Zuzanu. Vznikl tak stejnojmenný muzikál, který vyprávěl příběh party patnáctiletých dětí, které právě ukončily základní školu a prožívají poslední prázdniny před tím, než se rozejdou na různé střední školy. Středobodem všeho dění je nefunkční fontána uprostřed sídliště, u níž se všichni scházejí. Z celé party je největší pozornost věnována krásné Zuzaně Petrové, která se chystá studovat na gymnáziu, a budoucímu automechanikovi Olinovi Zrubcovi, který se z lásky k ní rozhodne fontánu obnovit. Tyto dvě postavy ztvárnili čeští herci - Eva Vejmelková a Jiří Bábek.
I jméno vyslovila sousedka
V muzikálu zazněla celá řada písní, které se záhy staly populárními. Dvě z nich nazpíval zpěvák Robo Grigorov, který ve filmu zároveň ztvárnil postavu motorkáře Vikiho. Grigorov nebyl v té době neznámou tváří. Patřil mezi významné představitele nové vlny slovenské populární hudby osmdesátých let. Robo se narodil 25. září roku 1964 v Bratislavě. V lidové škole umění vystudoval hru na akordeón, bližší mu byla ale kytara. V šestnácti začal účinkovat ve folkové skupině Prešporok, s níž hrál dva roky. Později se objevil i v punkové skupině Ventil RG a ve skupině Mona Lisa. Nakonec si založil vlastní skupinu Midi.
Ve Fontáně pro Zuzanu sice zazníval jeho hlas, právě on byl interpretem titulní balady Dvaja a písně Nejrýchlejší z rýchlych, ve filmu ale nepromluvil jedno jediné slovo. Dokonce i ve chvíli, kdy se seznámí se Zuzanou, vykřikne jeho jméno její sousedka Bela. Robo ve filmu jezdil na motocyklu BMW R-12 z roku 1935, zatímco jeho konkurent Olino se projížděl na Jawě Stadion S11. Právě motorky a kožené bundy, které chlapci nosili, způsobily, že se film nelíbil členům Ústředního výboru KSČ, jenž ho označili za nevhodný z důvodu propagace západního stylu života a chtěli ho zakázat. Navzdory tomu získali režisér Dušan Rapoš a autor hudby Vašo Patejdl ocenění na Karlovarském filmovém festivalu. Film zákazu unikl, ale jen na chvilku. V roce 1988 se ho komunistům do trezoru přece jenom podařilo dostat. A na vině nebyl nikdo jiný než Robo Grigorov. Ten se totiž právě toho roku rozhodl emigrovat do Švýcarska. Naštěstí na dně trezoru muzikál nezůstal dlouho, přišel listopad roku 1989 a s ním i politická změna. Nic tak již nebránilo tomu, aby se Fontána pro Zuzanu opět vysílala. Film se tak k divákům nejen vrátil, ale dokonce vznikla ještě dvě volná pokračování.
Soukromí si střeží
A Robo Grigorov? Jeho píseň Pocta Majakovskému se na Slovensku stala jakousi hymnou změny. Zpěvák listopadové dění ještě sledoval z Belgie, nakonec se ale do vlasti vrátil. Úspěchu, který dosahoval před emigrací, znovu dosáhl až v roce 1992, kdy vyšlo jeho album Chýbaš mi, na kterém byl hit Ona je madona a další úspěšné písničky. Ve stejném roce si také opět stoupl před filmovou kameru a ztvárnil baču v komedii Trhala fialky dynamitem.
Z pozdější Robovy tvorby lze zmínit alba Sám a Balady. Zpěvák je známý svými zásadami – nikdy nečte bulvární noviny, nezajímá se o politiku a zásadně nehovoří o svém soukromí. Ví se o něm jen to, že je rozvedený a s bývalou manželkou, moderátorkou Janou Škrekovou, má dvě dcery, Sofii a Nikitu. Jeho velkou vášní jsou knihy o starých amerických a sibiřských kulturách, které sbírá. Jako jeden z mála na Slovensku se také věnuje stylu reggae.
Zdroje:
