Článek
První Hrušínský na svět přišel jako Rudolf Böhm dne 14. dubna 1897 v Liboci. Narodil se do rodiny ševce Jana a porodní báby Františky. Když mu bylo patnáct let, utekl ke Slavínského kočovné herecké společnosti. Odsud se po čase přesunul k podobné společnosti Josefa Muška. V roce 1916 narukoval do války, bojoval na Balkáně a byl raněn. Po válce se stal členem divadelní společnosti Václava Červíčka-Budínského. V souboru se seznámil s jeho dcerou Hermínou a v roce 1920 ji pojal za manželku. Dne 17. října 1920, když byli zrovna na štaci v Novém Etynku, dnešní Nové Včelnici, přivítali manželé na svět společného syna, kterým nebyl nikdo jiný než budoucí slavný herec Rudolf Hrušínský starší. Hermína jej porodila za jevištěm po představení Taneček panny Márinky, kde sama hrála pannu, i když už měla kontrakce.
Unikátní jméno zrodila nepovedená krádež
Ke jménu Hrušínský přišla rodina za kuriózních okolností. Rudolfa během divadelních štací rozčilovalo, že mu na Moravě říkají Bóm. Chtěl si proto zvolit umělecký pseudonym a zvažoval jméno Otomar Otovalský. K tomu nakonec nedošlo. Během divadelní štace v Lužici u Hodonína byl přistižen při krádeži hrušek na jedné ze zahrad. Místní mu posměšně začali říkat Rudolf Hruškovský. Herci to již zůstalo a postupem času se z toho vyvinulo jméno Hrušínský. Dodnes je toto příjmení v Čechách unikátní a nosí jej jen slavný herecký rod.
Rudolf Hrušínský nejstarší
V Červíčkově společnosti začal Rudolf Hrušínský postupem času i režírovat. V polovině dvacátých let se natrvalo usadil v Praze a prošel zde celou řadou menších scén. Působil například v Uranii, Osvobozeném divadle, Divadle Vlasty Buriana. Od začátku listopadu 1944 do začátku února 1945 byl zařazen společně s dalšími herci jako dělník na pomoc protektorátnímu průmyslu. Po osvobození hrál v Divadle 5. května či v Divadle státního filmu. Hereckou školu neměl, vše co uměl, se naučil od kočovných herců. Měl vrozený talent, přirozené vystupování, úsporná gesta i mimiku. Dokonala pracoval s hlasem.
Syn jej dvakrát režíroval
Pod původním jménem Rudolf Böhm od roku 1932 krátce působil jako vedoucí technické správy a organizace filmových továren Afes v pražských Radlicích. Do filmových ateliérů poprvé zavítal v roce 1937, tedy ve stejné době jako jeho slavnější syn. Režisérka Zet Molas jej obsadila do životopisného snímku Karel Hynek Mácha. Připadla mu role literárního kritika Tomíčka. Od té doby vystupoval ve filmu v menších rolích již pravidelně. Několikrát se dokonce setkal se svým synem.
Představení hry Pan Učitel v Divadle Akropolis Žižkov. 8. prosince 1930 (Rudolf Hrušínský třetí zleva)
Ztělesnil kupříkladu dělníka Randáka ve válečném snímku Zborov, člena městské rady v komedii Vzhůru nohama, redaktora v dramatu Muž z neznáma, velitele městské brány v komedii Hvězda z poslední štace, člena maturitní komise v Humoresce, tělocvikáře v komedii Prosím, pane profesore! či mlynáře Ryšavého v Experimentu. Ve filmech Jarní Píseň a Pancho se žení se ocitl pod režisérskou taktovkou svého syna. Zestátněná kinematografie mu ale již nabídla jen pár roliček. Naposledy se před kameru postavil v roce 1949 v roli úředníka v budovatelské komedii Pan Novák. Zatímco on v padesáti hrál samé epizodky, jeho o mnoho talentovanější syn již v osmnácti hrál hlavní role. Zakladatel významného rodu Hrušínských, často neprávem opomíjený, zemřel předčasně dne 15. března 1956 měsíc před svými padesátými devátými narozeninami. Jeho žena Hermína jej přežila o předlouhých třicet jedna let.
Zdroje:
