Článek
První olympiádu jí zmařilo občanství
Walshová, rodným jménem Stanisława Walasiewiczová, narozená dne 3. dubna 1911, byla polská imigrantka. Do Ameriky přijela s rodiči, když jí byl jeden rok. Považovala se ale vždy za Polku, ponechala si občanství a závodila za původní vlast. V pouhých šestnácti letech vyhrála atletickou kvalifikaci na letní olympijské hry do Amsterodamu, které se měly konat v roce 1928. Nemohla se jich však zúčastnit, neboť nebyla americkou občankou. Občanství směla podle platného zákona získat až jako dospělá, tedy v 21 letech. Neúspěch Walshovou zprvu otřásl, přísahala, že na běžeckou dráhu již nikdy v životě nevstoupí. Brzy si to ale rozmyslela. Začala trénovat v polské komunitě a v roce 1929 odjela na sokolský kongres do Poznaně. Následně se nějakou dobu zdržovala ve Varšavě a dosáhla zde svých prvních mezinárodních úspěchů.
Nejrychlejší žena světa
Chtěla v Polsku již zůstat natrvalo, z rodinných důvodů se ale musela vrátit do USA. To se již nezadržitelně blížil rok 1932 a olympijské hry v Los Angeles. A v dobovém tisku té doby vyvstávala otázka, za koho bude nadějná sportovkyně závodit. Zprvu se zdálo, že za Spojené státy. Pak ale nastal zvrat. Polka byla nečekaně vyhozena z práce, což považovala za nekalou hru Američanů. Domnívala se, že to byla nějaká osobní pomsta, případně nátlak, aby urychlila svoji naturalizaci. Upustila od svých plánů na druhé občanství, přijala pracovní nabídku na polském konzulátu a rozhodla se v Los Angeles vystoupit v polských barvách. Na olympiádě si splnila své tužby. Zaběhla si pro světový rekord a získala zlatou medaili. Média mladou závodnici okamžitě označila za nejrychlejší ženu na světě.
Pochybnosti o pohlaví
O čtyři roky později, na olympijských hrách v Berlíně, získala Stella Walshová svou druhou olympijskou medaili. Byť se potýkala se zraněním, prohrála pouze s Američankou Helen Stephensonovou, kterou obvinila z podvádění. Po závodě požádala o oficiální potvrzení, že její soupeřka není muž. I polský tisk poukazoval na skutečnost, že Američanka nepůsobí žensky, je příliš vysoká, má velké číslo bot, chodí nemotorně a má plochý hrudník. Navíc se nikdy nesměje. Záhy se však ukázalo, že obvinění byla nepravdivá.
Sama Walshová ale následně čelila podezření. Soupeřky upozorňovaly na její hluboký hlas a mužskou stavbu těla. Také poukazovaly na skutečnost, že se jim vyhýbá ve sprchách a šatnách. V jednom z rozhovorů přiznala: „Říkají, že nejsem žena, ale Heljasz se mi moc líbí.“ Zygmunt Heljasz byl polský koulař z meziválečného období. Nakonec se provdala za boxera Harryho Olsona. Manželství ale vzalo rychlý konec. Olson ji opustil během několika týdnů a později na její účet pronesl, že je hříčkou přírody.
Ve třicátých letech, kdy Walshová závodila, se na olympiádách testy na pohlaví neprováděly. Fyzické prohlídky začaly být praktikovány výjimečně až od padesátých let. Chromozomové testy byly použity až na letní olympiádě v roce 1968. Nebyly ale spolehlivé. Ověřovat pohlaví přiměl atletickou federaci také případ české atletky Zdeny Koubkové, současnice Stelly Walshové, která zářila především v osmistovce. V roce 1933 zaběhla dokonce světový rekord. Byla však ve skutečnosti hermafroditem. Dva roky po rekordu podstoupila operaci a stal se z ní Zdeněk Koubek.
Tajemství odhalila pitva
Walshová ukončila sportovní kariéru v roce 1956. Následně začala trénovat mladé lidi. Až do osudného okamžiku na sklonku roku 1980 vedla poklidný život. Čekal ji bohužel tragický konec. Stalo se to 4. prosince 1980. Ten den jela devětašedesátiletá sportovkyně koupit do obchodního domu na předměstí amerického Clevelandu červenobílé stuhy pro polské basketbalisty, kteří přijížděli hrát do Ameriky. Na parkovišti ji přepadli dva ozbrojení lupiči, Donald Cassidy a Rick Clark, a chtěli jí sebrat kabelku s peněženkou. Bránila se a chtěla jednomu z nich sebrat pistoli, ta ale vystřelila a zasáhla ji do hrudi. Zranění byla smrtelná, zemřela po převozu do nemocnice. V předvečer pohřbu přinesla jedna z místních televizních stanic šokující zprávu. Patolog Samuel Gerber během pitvy vyhodnotil, že Stella Walshová se stala obětí vzácného genetického onemocnění. Byla intersexuální osoba. Měla jak ženské, tak mužské genitálie. Měla podivně vyvinutou močovou trubici a náznak nevyvinutého penisu. Následné testy také prokázaly přítomnost chromozomu Y.
Stella Walshová
O medaile posmrtně málem přišla
Tento objev vyvolal bouřlivou mediální reakci a diskusi o tom, zda si své tituly a úspěchy zasloužila. Sám Gerber ale své závěry mírnil, poukazoval na to, že žila a zemřela jako žena. Společensky, kulturně a právně za ni byla považována šedesát devět let. Polská sportovní historička Maria Ratkiewiczová považovala dohady okolo Stellina pohlaví ze velkou nespravedlnost. Pitvy se sice neúčastnila, nemohla tak komentovat správnost jejího výsledku, ale viděla rodný list, kde bylo uvedeno: „Byla předložena holčička.“ Poukazovala také na to, že Stella se celý život cítila jako žena. Toho, že není vše v pořádku, si ale rozhodně vědoma byla. Kamarádka z dětství, Beverly Conyersová, krátce po pitvě vypověděla, že o tajemství budoucí atletky věděla. Viděla ji ve sprše a Stella se jí s pláčem zeptala: „Udělal mi to bůh?“
Nakonec celá záležitost utichla. Mezinárodní olympijský výbor ani Mezinárodní atletická federace se k této záležitosti nikdy oficiálně nevyjádřily. Stella Walsh je pohřbena na hřbitově Calvary v Clevelendu. Její hrob zdobí skromná plochá deska, na které je vyryto jméno a nápis „olympijská vítězka“.
Zdroje:
