Článek
Život Zdeňka Kryzánka by vydal na román. Narodil se dne 30. října 1920 v Jindřichově Hradci. K divadlu jej to táhlo od dětství. Původně se sice chtěl stát houslistou, již během studií na gymnáziu ve svém rodném městě se ale přidal ke zdejším ochotníkům. Po maturitě tak jeho kroky vedly rovnou na pražskou Státní konzervatoř. Po roce ale musel kvůli nacistům studia přerušit a již je nikdy nedokončil. Stal se výpravčím na dráze a nakonec se nevyhnul ani totálnímu nasazení v Říši.
Zavřeli jej a zakázali mu hrát
K divadlu se mohl vrátit až po osvobození. Hrál v Mostě, Plzni a hostoval i v Národním divadle. V lednu 1959 byl na základě udání uvězněn za údajnou protisocialistickou činnost. Po propuštění v roce 1961 se na chvíli vrátil do Plzně, ale již o rok později mu byla zakázána herecká činnost. Dva roky pak pracoval jako zedník a kastelán na jindřichohradeckém zámku. Po zrušení zákazu odešel do Karlových Varů, odkud se přesunul nejprve do Divadla na Vinohradech a posléze se stal členem hereckého souboru Československého státního filmu. V roce 1970 se vrátil do Karlových Varů, odkud po roce odešel definitivně z divadelního angažmá a po zbytek života se věnoval již pouze filmové a televizní tvorbě.
Zdeněk Kryzánek
Filmaři se báli, že si zlomí vaz
Film a televize sice Zdeňku Kryzánkovi nenabízely hlavní role, přesto se dokázal prosadit i na malém prostoru a v mnohých úlohách se stal nezapomenutelným. Jeho první filmovou příležitostí byla role sklepmistra Jendy ve filmu Dravci z roku 1948. Ještě v mládí se rychle přehrál z milovníků do charakterních rolí. Díky své statné postavě ztvárňoval různé zemité charaktery, někdy kladné, jindy záporné. Divákům se zcela jistě vybaví coby gangster Billy z parodie Čtyři vraždy stačí, drahoušku.
Zahrál si ale i ve slavné Vláčilově Marketě Lazarové, kde mu připadla úloha hejtmana Piva. Traduje se, že jeho zbroj vážila úctyhodných padesát pět kilogramů a bylo velmi obtížné dostat jej na koně. Během natáčení scén, ve kterých byl v sedle, panovala mezi členy štábu obava, aby nespadl a nezlomil si vaz. Zahrál si i ve druhém Vláčilově historickém dramatu z této doby, a sice v Údolí včel. V tomto případě ztvárnil samotného pána z Vlkova, Ondřejova otce, který svého syna na počátku filmu zaslíbí Bohu. Do konce šedesátých let se Kryzánek ještě stačil objevit v ceněném dramatu Noc nevěsty, historickém snímku Čest a sláva, dramatu Kladivo na čarodějnice nebo v dodnes populární komedii Slasti otce vlasti.
Životní roli mu nabídla televize
V roce 1970 dostal svoji životní roli. Nenabídl mu ji film, byla to televize. V dodnes často reprízovaném seriálu F. L. Věk propůjčil svoji tvář tajnému protestantovi Žalmanovi. Slavná role jako by herci, který byl v neustálém konfliktu s panujícím režimem, byla psána přímo na tělo.
Ilustrace Adolfa Kašpara k Jiráskovu románu F. L. Věk
V období normalizace již zajímavých rolí ubývalo. Naposledy se Zdeněk Kryzánek představil divákům v komedii Bouřlivé víno. Film měl premiéru v roce 1976, několik měsíců po hercově předčasné smrti.
Zdeněk Kryzánek nebyl ale pouze hercem. Uplatnil se i jako příležitostný spisovatel a dramatik. Je autorem divadelní hry s názvem Oklamanci. Jedná se o příběh z Jindřichova Hradce z období počátku třicetileté války. Hlavním hrdinou je mladý student Adam Michna z Otradovic. Jedná se o skutečnou postavu známého autora české vánoční písně Chtíc aby spal. Příběh ze skladatelova mládí je ovšem smyšlený. Michna v něm prožívá lásku k protestantce Dorničce a na pozadí jejich vztahu jsou zobrazeny historické události této pohnuté doby. Herec pracoval rovněž na vlastní biografii, které dal název Paměti neposlušného herce. Kniha bohužel nikdy nevyšla.
Zdeněk Kryzánek zemřel náhle na Štědrý den roku 1975 ve věku pouhých padesáti pěti let. Pohřben je v rodném kraji, na hřbitově v Jindřichově Hradci.
Zdroj:
