Bankovky by mohl chránit antibakteriální papír. Před bakteriemi i paděláním

Strachujeme se sednout si na záchodové prkénko na veřejných toaletách, neradi se chytáme umaštěné tyče v tramvaji, děsíme se návštěvy čekárny u lékaře, ale málokdo si uvědomí, že nebezpečí na nás číhá pokaždé, když sáhneme na bankovky ve své peněžence nebo ve chvíli, kdy přijímáme vrácené bankovky od pokladní v obchodě. Bakterie a viry se na papírových předmětech drží poměrně dobře. A představují jisté nebezpečí.

Je jasné, že papírové bankovky jdou z ruky do ruky a nikdy nemůžete vědět, kdo měl bankovku v ruce před vámi. Zda dbá na hygienu, zda nebyl nemocný…Děsivé, že? Věděli jste, že podle vědeckých studií mohou jednobuněčné organismy na bankovkách přežít i dlouhých dvacet let? A některé nebezpečné kmeny, jako je třeba zlatý stafylokok, jsou velice odolné. Zlatý stafylokok se totiž vyskytuje i ve sterilním prostředí, jako je nemocnice. Viry, protože jde o nebuněčné organismy, přežijí „jen“ 48 hodin.

Existuje však papír, na jehož povrchu je po půl hodině po nebezpečných mikroorganismech veta. Jak je to možné? Speciálně navržený papír totiž obsahuje unikátní komplex kovů. Objevili ho vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR ve spolupráci s průmyslovým sektorem. Do jeho výzkumu se vědci pustili před deseti lety. „Stála za tím poptávka ze zemí třetího světa, které chtěly zamezit šíření nákaz prostřednictvím peněz, jízdenek a podobně. Během tří let jsme vyvinuli antibakteriální papír, jehož součástí jsou speciální nanostrukturní komplexy zinku a stříbra,“ vzpomíná pro AVČR na začátky výzkumu Jiří Sobek z oddělení environmentálního inženýrství v Ústavu chemických procesů.

Větší zájem o antibakteriální a antivirové bankovky vznikl pochopitelně ve chvíli, kdy světem zmítala pandemie koronaviru. Právě z toho důvodu se vědci zaměřili také na konkrétní vir SARS-CoV2. A byli úspěšní. Výsledkem je papír, který obsahuje plnivo, které dokáže během půl hodiny zlikvidovat veškeré koronaviry, bakterie a kvasinky na jeho povrchu. Jak je to možné? Roli hrají procesy, při nichž iont zinku nebo stříbra zpomalí aktivitu bakterie nebo viru. Jak je možné, že látky působí po celé ploše papíru? Protože jsou promíchávané s celulózou v několika fázích výroby.

Jiří Sobek z AV ČR nemůže prozradit více o výrobě speciálního papíru z několika důvodů. Pochopitelně jde o výrobní tajemství. Navíc se již v některých zemích světa vyrábí bankovky z tohoto papíru, takže by více informací mohlo napovědět případným padělatelům. České bankovky zatím nejsou vyrobené ze speciálního papíru. Vyměnit všechny bankovky v oběhu je nemyslitelné. V oběhu je v České republice asi 2,73 miliardy bankovek a mincí. Celková hodnota peněz v oběhu se pohybuje kolem 709 miliard korun. A pokud bychom všechny bankovky v oběhu vyskládali za sebe, vznikl by pás dlouhý více než 70 tisíc kilometrů. To znamená, že by dvakrát obepnul naší zemi. Nicméně to neznamená, že v daleké budoucnosti nebudou veškeré bankovky antibakteriální a antivirové.

Zdroj: avcr.cz, icpf.cas.cz, cnb.cz