Článek
Drobné violky vonné, nebo také něžně označované jako fialky, jsou oblíbené květy mnoha lidí. Že začalo jaro, se na Instagramu spolehlivě pozná tak, že se lidi fotí s fialkami všemi možnými způsoby – pózují s drobnými květy v zadní kapse kalhot nebo košile, s malou kytičkou v ruce nebo sdílí pěkné obrázky květů zalité horkou vodou. A v popisku doplňují příběhy, jak je fialková vůně vrací zpátky do dětství, když jim malou kytičku nosil dědeček nebo z nich maminka vařila čaj na uklidnění. Že touží mít fialky jako parfém, aby si k téhle vůni mohli přivonět kdykoliv, ne jen na jaře.
Pro mě byla fialka neznámá až do letošního roku. Na svých pravidelných procházkách si fotím reference květin, podle kterých pak kreslím motivy pro své papírnictví, a na jaře jsem si mezi domy vyfotila jejich křehké květy. Přes aplikaci PlantNet jsem si zjistila, jak se rostlina jmenuje. Zkoušela jsem si k nim přivonět, ale necítila jsem nic.
Později jsme vyrazily ven s kamarádkou. Na procházce jsme míjely palouček fialek a kamarádka mi vyprávěla, jak jejich vůni miluje a že jí stačí jen projít okolo, a už se v té vůni koupe. Zastavily jsme u nich a šly si přivonět. Kamarádka měla radost a vůni si vychutnávala, sbírala a podávala mi ty nejsilněji vonící květy, ale já jsem necítila prakticky nic.
Fialkové přijetí
Proč necítím nic? Z dětství si pamatuju vůni fialkových bonbónů, které jsem měla ráda, ale ty živé, skutečné necítím. Cítila jsem se hrozně zvláštně, co mám zase jinak než ostatní? Kromě toho, že jsem objevila novou léčivou bylinku, která mi rostla přímo před nosem, mi fialky ukázaly další věc.
Že nejsme stejní, každý jsme v něčem zvláštní a jedinečný a nedává smysl očekávat, že budeme mít všechno stejně jako ostatní. A pokud chceme žít spokojeně, nezbývá nám než to přijmout.
Laskavost a smíření je na místě. Prostě vůni fialek nevnímám a neudělám s tím zřejmě nic, i když to zní divně. Tak si ty křehké kvítky alespoň nakreslím.
A vy máte třeba „jinak“ zase něco úplně jiného.
Zdroj: Violka vonná, lidově fialka
