Článek
Pokud máte rádi čerstvé saláty, možná jste to zažili taky. Zašli jste si na oběd do restaurace UGO v pražském obchodním centru Chodov, nic netušíc jste si objednali, zaplatili u kasy a posadili se ke stolu.
A k velkému překvapení vám pokrm nedonesla servírka, ale ke stolu vám ho doručil robot. S kolečky, mluvící, který vás vyzývá, ať si z něj vyzvednete jeho náklad, a když to uděláte, popřeje vám veselým hlasem „nechte si chroupat“. Pak se otočí a jede odbavovat další objednávky.
Nevím, jak dlouho UGO tuhle novinku používá. Ale zajímalo by mě, jak na ni reagují zákazníci. Mně mluvící robot vyloženě vadí, a když už jídlo nenosí lidé, raději bych si talíř odnesla ke stolu sama, s restauracemi bez obsluhy nemám problém.
Robot je pro mě neosobní, zvláštní a kazí mi zážitek z jídla. O to víc, že na mě mluví a má lidský hlas, ale člověk to prostě není. Navíc tenhle systém zatím nefunguje úplně dobře, robot se občas zasekne o židli anebo zastaví u jiného stolu a nabízí váš talíř lidem, kteří už dávno dojedli.
Je možné, že kdybych na roboty v restauraci byla zvyklá, tak bych se nad tím ani nepozastavila. Vnímám zprávy, které mluví o rozvoji robotizace a umělé inteligence, že mají změnit řadu profesí a v nemalém množství z nich mají roboti úplně vytlačit nebo omezit lidské síly, protože lidi jsou drazí.
Ve skladu s pivem, jak jsem to viděla na prohlídce pivovaru Radegast, mi to nevadí. Ale pevně doufám, že v profesích, kde lidé přímo pracují s lidmi, lidé stále zůstanou. Jako třeba servírky v restauracích, lékaři, prodavačky v obchodech, kde se hodí pomoc.
Uznávám, že když chvátáme, samoobslužné pokladny nebo pulty usnadní objednávku. A roboti pravděpodobně obsluhu urychlují a ušetří servírkám mnoho nachozených kilometrů. Ale mám ráda kontakt s lidmi a umím si představit, že ve světě, kde nás všude budou obsluhovat pouze roboti, se budeme cítit ještě více osamělí.
