Článek
Vláda již schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, která přináší významné zpřísnění pravidel pro předčasné důchody, návrh nyní projednávají poslanci. Nově má být možné o předčasný důchod žádat pouze o tři roky dříve místo pěti a výraznější má být také krácení za předčasnost.
Účelem těchto změn je citelná finanční úspora ve státní pokladně a vyslání signálu lidem, že předčasný důchod není standardní stav, ale spíše výjimečný stav nouze, pokud už to vážně jinak nejde, a budou za něj významně penalizováni.
Chápu, že státní rozpočty nejsou nafukovací a rozumím tomu, že vládní ministři i ekonomové návrh kvitují. Jenže se tu nebavíme jen o číslech, ale také o lidech, kteří jsou za těmito čísly skrytí, a v řadě případů neměli čas se na nová pravidla dopředu připravit, na což v námitkové zprávě k návrhu upozorňuje i ombudsman Stanislav Křeček.
Někteří lidé jsou unavení
Zároveň je třeba si říct, že mluvíme o lidech ve věku 62 let a více (prozatím je důchodový věk zastropován na 65 letech). Už bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová upozorňovala na to, že se statisticky prodlužuje délka dožití, ale průměrná doba života ve zdraví je 62 let, pak se již lidé potýkají s velkými zdravotními problémy. Také upozorňovala na strukturální problém s nezaměstnaností – pokud lidé nad 50 let ztratí práci, tak velmi těžce hledají novou. Tato data jsou z roku 2019, ale k významnému posunu k lepšímu nedošlo.
Upozornění Maláčové potvrzují i někteří starší lidé kolem mě, kteří popisují, že jsou více unavení, přibývají jim zdravotní problémy, v práci se to „snaží doklepat“ za každou cenu, anebo si hledají jinou méně náročnou práci, či alespoň zkrácený úvazek. A představa, že mají před sebou například ještě pět let práce, je skličuje a znervózňuje.
Zvlášť u některých lidí těsně před šedesátkou slyším, že předčasný důchod v následujících měsících brali jako „pojistku“, pokud by jim zdraví už opravdu nesloužilo, či jsou teď v zaměstnání, kde má firma problémy a oni neví, co bude s jejich pracovním místem dál. Jiní si ho na rovinu naplánovali, pokud se jim dlouhodobě nedaří najít si práci, anebo je trápí zdraví. Pokud bude legislativa v současné podobě schválena, tito lidé si na předčasný důchod budou muset počkat ještě podstatně déle.
Dále je na místě zmínit, že lidé nastupující v těchto letech do starobního důchodu mají odpracováno nezřídka i více než 40 nebo 45 let. To není málo.
Ministr Marian Jurečka oznámil, že cílem penzijní reformy je, aby lidé pobývali v důchodu průměrně 21,5 let. V návaznosti na toto prohlášení se ve veřejném prostoru objevují názory, že je to až dost, možná moc.
Z důvodů uvedených výše s tím nesouhlasím, protože někteří lidé mohou v klidu pracovat déle a pobírat důchod 21,5 let nepotřebují, ale pro jiné je to málo a potřebují odejít do důchodu dříve.
Profese náročné jen fyzicky
V souvislosti se zpřísněním podmínek ministr Marian Jurečka opět otevírá téma předčasných důchodů pro náročné profese. Lidé pracující v náročných podmínkách by měli mít možnost odcházet do důchodu dříve bez krácení důchodu. Současná pravidla umožňují dřívější důchody pro záchranáře nebo podnikové hasiče. Nyní se plánuje rozšíření seznamu o další profese.
Určitě považuji za krok správným směrem tento seznam rozšířit. Debata se točí kolem fyzicky náročných profesí, kde nelze pomůckami eliminovat škodlivé vlivy na zdraví. Ve výčtu se ale opomíjí duševní náročnost profesí až na několik výjimek: práci na směny, noční směny, monotónní práce nebo práci pod časovým tlakem.
Bude tento seznam stačit? Asi se shodneme, že řidič autobusu nebo pokrývač nemohou svou práci bezpečně vykonávat ve vyšším věku.
Ale co třeba účetní v účtárně, učitelka na základní škole a lékařka, které mají hlavně duševně náročnou práci? Budou ji moci v klidu vykonávat i ve vyšším věku? Tato debata chybí. Jako by práce zatěžovala jen tělo a stárnutí se našich mozků netýkalo.
Problematické načasování
Z mého pohledu je reforma opravdu potřebná, ale pokud nebudou mít lidé s chatrným zdravím nebo dlouhodobě nezaměstnaní možnost odejít do důchodu dříve za důstojnějších podmínek, pravděpodobně místo pobírání důchodů skončí na sociálních dávkách. Anebo v práci zůstanou za cenu zhoršeného zdraví, což více zatíží systém zdravotnictví. Problém to systémově nevyřeší, spíš přesune jinam.
Také vnímám jako klíčový problém načasování současných změn. Členové vlády opakovaně uklidňovali lidi po padesátce, že se jich chystané změny nedotknou a najednou představili zákon, jehož účinnost je okamžitě po zveřejnění ve sbírce zákonů. To znamená třeba už v září letošního roku.
Zbytečné hádky
Vnímám, že se ve veřejném prostoru objevují komentáře a články nabízející pohled z obou stran. Ty, které viní seniory ze státního dluhu a plísní je, ať neodcházejí z pracovního trhu předčasně a poctivě si odpracují „své“. A na druhé straně články obhajující naštvané a zoufalé starší lidi, které už trápí zdravotní neduhy, jsou unavení a vděční alespoň za zkrácené úvazky.
Kolem těchto komentářů se rozvíjí debata a spousta sporů. Osobně tyhle spory považuji za zbytečné. Pokud budeme mít to štěstí a dožijeme se, tak se otázka důchodů a zajištění ve stáří bude týkat každého z nás. Je v zájmu nás všech udělat reformu důchodů tak, aby byla udržitelná a nabízela alespoň základní zajištění ve stáří pro všechny generace.
Situace státních rozpočtů je taková, jaká je. Důchodci ji nezapříčinili a spory na internetu tomu nijak nepomohou, jen rozdělují generace, které se ale vzájemně potřebují.
Proto na závěr přeji mladým lidem více empatie a tolerance, protože jednou budete řešit stejné nebo obdobné problémy jako dnešní senioři. Starším lidem přeji více nadhledu a odstupu. Však na mladé lidi taky časem dojde, nikdo nemládne.
A politikům přeji, aby si pod řádky v zákoně dokázali více představit živé lidi, protože dopad na ně je v řadě případů enormní. Zvláště u starších lidí, kteří si místo nejistoty zaslouží po celoživotní práci ohleduplnost a péči.
Zdroj: Návrh novely zákona o důch. pojištění (sněmovní tisk 458/0)
