Článek
Festival LUSTR 10 mě pohltil pestrou směsí barev, čar, různých stylů, formátů a médií, na která umělci přenesli svou kreativitu. Od maličkého domečku s hmyzími či ptačími obyvateli vystříhaného z papíru (detail vidíte v úvodní fotce), až po rozměrné malby, nástěnné série barevně sladěných komiksů, infografiky o vztazích, barevné ptáky visící ze stropu mezi diváky nebo transparenty s provokativními hesly k zapůjčení. Festival LUSTR je pastvou pro oči a nabízí mnoho podnětů pro vaši zvědavost a kreativitu.
Všechna umělecká díla mají jeden společný cíl – vyprávět příběh a naplnit diváka emocemi. U některých děl bylo poselství jasné, jiná jsem nepochopila a jen jsem si užívala barevnost nebo uměleckou techniku, kterou byla vytvořena.
Festival ale není jen o vystavených obrazech a instalacích, ale také o doprovodném programu, workshopech a setkávání se s lidmi.
Vzduch je všude stejný
Největším zážitkem pro mě byla komentovaná prohlídka části výstavy Tomski&Polanski, kterou uspořádali k výročí 10 let od založení svého „čtyřrukého“ ilustrátorského studia. Jejich tvorba je plná příběhů, sportu, skrytých symbolů, buclatých postaviček, humoru, výrazných barev a textur. A vytištěné na velkých plátnech vypadají jejich ilustrace opravdu působivě.
Kromě toho, že jsou Ilona Polanská a Lukáš Tomek velmi úspěšní a známí u nás i v zahraničí, s jejich ilustracemi se můžete potkávat na stránkách magazínu Reportér, v aplikaci zaměstnaneckých benefitů Benefit Plus, nebo na obálkách knih Ladislava Zibury, byli milí a otevřeně sdíleli zážitky a zkušenosti ze své kreativní cesty.
Uvízlo mi v hlavě pár myšlenek a optimistických postrčení. Oba dva vysvětlili, že na studiích zjistili, že to, co studují, vlastně dělat nechtějí, že chtějí prostě kreslit, co je baví. A chtějí to dělat jako full-time práci, ne po večerech po směně v IKEA. Začali na své vysněné kariéře pracovat, když jejich spolužáci seděli v hospodě, nechali je studovat na škole a sami dřeli. Šlápli do toho naplno. Zvolili si neobvykle znějící název Tomski&Polanski, který zákazníky tak mátl, že i ti čeští jim psali poptávky v angličtině, a vytvořili sérii designů neexistujících produktů, které vystavili na internet.
Začaly jim chodit první objednávky a nejdříve brali vše. Pouštěli se do velkých šílených projektů, pomalovali 3metrovou zeď, pokreslili kamarádovi kolo, mikrotužkami shrbení nakreslili 5metrový obraz pro hotel, který se následně rozstříhal a sahal přes 5 pater, ilustrovali rozsáhlou marketingovou kampaň pro film Grand hotel Budapešť, o které si nejprve mysleli, že je to vtípek jejich kamarádů, protože režiséra filmu obdivovali a měli z nabídky spolupráce velký respekt.
Na takto ambiciózních projektech se naučili řemeslo a téměř se přestali bát. Když jim dnes přijde poptávka na pokreslení zdi v místnosti, obálky knihy nebo velké marketingové kampaně, téměř je to nechává chladnými, až na malinký respekt z bílého plátna před první čárou. Protože když začínali na 3metrové stěně a spolupracovali na kampani pro film oblíbeného režiséra, už je moc věcí nerozhodí.
Lukáš Tomek toto shrnul i pro další lidi, kteří třeba taky chtějí tvořit něco svého. Na Zemi je všude vzduch stejný, všichni jsou to jenom lidi. Tak se nebojte je oslovit, dělat věci, přijmout nabídky, u kterých intuitivně cítíte, že je to ono. Tomski&Polanski to tak prý dělají a dovedlo je to k zábavné práci a příjemným lidem.
Pokud vás článek nalákal a máte chuť festival vidět anebo si zajít na kreativní workshop nebo křest knihy Štěpánky Jislové, je to možné do úterního večera (26.9.). Festival probíhá v pražské holešovické tržnici.