Hlavní obsah
Příběhy

Prvorodička otevřeně o hrůzném zážitku z nemocnice. Sestra ji násilím držela na lůžku

Foto: RebeccasPictures / Pixabay

Dítě a matka

S dovolením převyprávím příběh jedné mé bývalé spolužačky, která byla v té době prvorodičkou. Není to zase tak dávno, celý příběh se odehrál před pár lety.

Článek

Celý příběh začíná v jejich 15 letech, kdy se začala potýkat s gynekologickými problémy, které odstartovaly dlouhý a náročný proces. Musela podstoupit řadu lékařských vyšetření a různých pokusů, aby mohla mít dítě. V dnešní době prochází podobnou situací bohužel mnoho žen. PCOS není obyčejnou záležitostí.

PCOS

Syndrom polycystických vaječníků (PCOS) je endokrinologické onemocnění, které způsobuje hormonální nerovnováhu a může vést k celé řadě zdravotních problémů. Toto onemocnění, často provázené tvorbou cyst na vaječnících, postihuje ženy v plodném věku a představuje nejčastější hormonální poruchu u žen.

Kdy už budete mít dítě?

Cítila se jako žena, která nedokázala mít dítě, jako někdo, kdo je naprosto k ničemu. Ten pocit bezmoci a selhání se často hluboce podepisuje i na psychice. Často se stává, že se ženy cítí jako pokusní králíci, podstupují různá vyšetření, kdy doufají, že je tam někdo nahoře vyslyší a pošle jim dar v podobě dítěte. Přestože to byla velmi náročná a bolestivá cesta, nakonec se stalo něco nečekaného, zázrak, na který všichni čekali.

Psychická újma

Psal se rok 2022, kdy prvorodička nastupovala na preindukci porodu kvůli gestačnímu diabetu a zvýšeným jaterním testům. Na pokoji byla s další ženou, která rovněž čekala na indukci porodu. Po vyšetření jí bylo řečeno, že balónek zavést nelze, protože je dítě už příliš nízko, a proto jí byla podána tableta na přípravu porodních cest. V noci začala cítit bolesti, když zazvonila na zdravotní sestry, bylo očividné, že je ruší. Přesto ji vyšetřily a daly jí do ruky čípek, který si sama měla zavést. Nemá se bát, nic to není, bolesti přestanou. Nastal opak!

Krev a bolest

Brzy ráno ji praskla plodová voda. Dobelhala se z pokoje na chodbu a hledala pomoc. Ačkoliv nakonec někoho sehnala, musela delší dobu čekat. Po vyšetření bylo potvrzeno, že se bude připravovat na porod. Prvorodičku převezli na „hekárnu,“ kdy zbožně čekala na svého manžela. Stále se nic nedělo a ona dostávala další a další tabletu. Celkový počet byl stanoven na konečných pět! Už po 4 tabletě požádala o epidurál, protože už nemohla snášet křížové bolesti, které trvaly už 3 dny bez toho, aby porod začal! Každou kontrakci provázelo zvracení, postel ji převlékli až po 12 hodinách a místo pořádného ošetření dostala jen jednorázovou podložku, aby neležela na špinavém.

Umřu!

Poté přišla sestra a nabídla klystýr, který měl porod urychlit. Místo empatického jednání si od zdravotní sestry vyslechla, že má nízký práh bolesti a může si za to prakticky sama. Epidurál nakonec zabral a ona sbírala pomalu ztracené síly. Uběhlo celých 24 hodin od prasknutí plodové vody a porod stále nezačal. Rvali do ní antibiotika a další léky. Další klystýr už odmítla, protože nebyla schopná vydržet ani ležet na posteli. Sestra ji přitiskla násilím k posteli, zatím co ona křičela bolestí a skoro se plazila po zdi. Musí to vydržet!

Dítě žije..

Během kontrakcí začala tak silně zvracet, kdy na ní sestry byly jak sršně. „Neumíte správně dýchat,“ křičela jedna. Jako prvorodička se neustále omlouvala, protože si to nestihla dostatečně nacvičit. Po skoro 2 hodinách začala cítit dole tlak hlavy dítěte. Byla přesunuta na porodní sál, kde ji položili na porodní stoličku a  začala tlačit. Kontrakce se ale výrazně zeslabily a ona nemohla tlačit. Důrazně jí bylo řečeno, aby tlačila i mimo kontrakce, jedna sestra dokonce skákala nebohé prvorodičce po břichu loktem tak, že si myslela, že snad umře.

Po celém tomto náročném procesu bylo dítě na světě. Jako sudičky stál lékařská personál nad dítětem a podle jejich výrazu bylo zřejmé, že se něco vážného děje. Nakonec se matka začala dávat dohromady, ale díky špatnému zašití hráze po nástřihu, převzal šití primář nemocnice a předělával celou práci. Kvůli stavu dítěte se slavnostní přestřižení pupeční šňůry nekonalo. Příběh dopadl dobře, dítě i matka porod přežili, přestože to po porodu vypadalo jinak.

Závěr

Osobně se přiznám, že se mi jako ženě psalo docela těžko o tomto tématu, zvlášť když se jedná o poměrně známou nemocnici, kde si mnozí myslí, že se jim nic takového stát nemůže. Samozřejmě každá prvorodička má jinou zkušenost, ale v tomto období prochází spousta žen něčím novým. Přichází na svět někdo nový, hormony jsou jako splašené a ony neví.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz