Článek
Svým způsobem je samozřejmě láska ve vztahu to nejpodstatnější a bez ní bychom vesměs neměli důvod ve vztahu setrvávat. Pojďme se ale podívat na to, co všechno láska může znamenat, jaké segmenty láska má a proč jsou důležité.
Trojúhelníková teorie lásky – jak její jednotlivé složky ovlivňují vztah?
V 80. letech 20. století představil americký psycholog Robert Sternberg světu svou trojúhelníkovou teorii lásky.
Dle Sternberga se láska skládá z 3 základních složek, kterými jsou: intimita, vášeň a oddanost. Pokud jsou ve vztahu všechny tyto složky zastoupeny, jedná se o tzv. úplnou lásku.
Vášeň
Často je to právě ona vášnivá složka, které je považována za lásku. Jde o to, že se nám někdo líbí, fyzicky nás přitahuje, funguje mezi námi erotika a sexuálno. Toto vše je samozřejmě velmi důležité, a ukazuje to i na naši kompatibilitu z hlediska plození potomků. Podstatnou roli zde hraje naše biologická složka, feromony apod. Silná vášeň se většinou podílí také na různých vztazích na jednu noc, kdy jsme k sobě po fyziologické stránce s druhým velmi silně přitahováni.
Nicméně je asi zřejmé, že pokud chceme vztah, který vydrží třeba i několik desetiletí, není úplně výhodné spoléhat jen na vášnivou složku. Dost často totiž vášeň po nějaké době zeslábne či dokonce úplně vyprchá, a v takovou chvíli vztah stavěný pouze na vášni, pravděpodobně nebude nadále fungovat.
Intimita
Další složkou je intimita. Intimita samozřejmě může souviset i se sexualitou, ale není to jen o ní. Intimita je především o tom, jak blízký nám druhý člověk je.
V rámci intimity se mohou objevovat poměrně velké rozdíly v tom, kdo jak vztah pojímá. Někdo chce mít svého životního partnera zároveň nejlepším kamarádem/kamarádkou, parťákem na různé akce, společné dovolené. Jsou partneři, kteří chtějí mít co nejvíce společných koníčků, nebo spolu dokonce i pracovat. Pro některé jedince však může být vyhovující forma intimity úplně jiná. Někdo může chtít s partnerem trávit jen určitý čas, upřednostňuje mít své koníčky i mimo vztah, trávit čas a sdílet zásadní informace se svými kamarády apod. Zároveň jsou také lidé, kteří se před partnerem z různých důvodů stydí, je pro ně náročné intimní informace s partnerem sdílet, a proto upřednostňují probírat věci raději s přáteli.
Oddanost
Třetí složku trojúhelníku tvoří oddanost. Jedná se o určitou zodpovědnost vůči vztahu, o to, jak moc počítáme s druhým člověkem do našeho života dlouhodobě – jde o náš záměr ve vztahu dlouhodobě setrvat.
Ve chvíli, kdy máme ve vztahu vášeň a intimitu, jedná se o tzv. romantickou lásku. V takové lásce chybí oddanost, a jedná se tak často o různá spíše krátkodobá vzplanutí. Pokud se jako 2 složky potkají vášeň a oddanost, hovoříme o lásce fatální – takové vztahy se často projevují tím, že jsou poměrně intenzivní a dynamické, partneři od sebe třeba několikrát odejdou, ale nakonec se k sobě opětovně vrátí. O lásce kamarádské pak hovoříme v případě, kdy se zde potkávají pouze složka intimity a oddanosti. Takoví lidé mají ve vztahu často hlubokou intimitu, jsou si vzájemně oddaní, váží si jeden druhého a dlouhodobě se sebou navzájem počítají.
Nicméně teprve ve chvíli, kdy se potkají nejen 2 z uvedených složek, ale všechny 3, stává se láska úplnou a naplňující ve všech ohledech.
Podobu vztahu mohou změnit i děti
Podobu vztahu nezřídka změní narození dětí. Děti často změní naše očekávání od partnera i od vztahu jako takového. Po narození dětí se může stát, že ze vztahu na nějakou dobu přirozeně trochu opadne vášnivá složka, nicméně je důležité mít na paměti, že i když se stáváme rodiči, stále zůstáváme i partnery – a že i o tento typ vztahu se vyplatí pečovat.
Stejně tak je potřeba být přípraven na to, že vztah ovlivní i to, když děti následně „vylétnou z hnízda“, a partneři tak tedy opět zůstanou pouze spolu.
Stačí tedy pro fungující vztah „pouze“ láska?
Zjednodušeně by se dalo říci, že i když je láska pro vztah zásadní, „pouze“ to, že se lidé mají rádi, pro skutečně funkční a dlouhodobý vztah nemusí být dostačující. Partnerský vztah se pak může stát například více přátelstvím. Popřípadě jakousi „hospodářskou jednotkou“, kdy lidé vědí, kdo a kdy vyzvedne děti ze školy, co je nutné koupit či opravit, ale může tam chybět to pravé partnerské pouto.
Pro skutečně fungující a naplňující dlouhodobý partnerský vztah je tedy kromě lásky samotné potřeba společně ještě vyladit i další složky a atributy.
Pravidelně spolu o vztahu komunikujte
Aby byl vztah dlouhodobě funkční a naplňující, zkusme spolu s partnerem pravidelně komunikovat o tom, co se mezi námi děje a jak jsme v tom spokojení. Doporučuje se, si takto společně sednout minimálně třeba jednou za čtvrt/půl roku (frekvence záleží třeba na tom, zda už máme děti, jak se náš život vyvíjí, jak jsme či nejsme spokojení s tím, jakým směrem se náš společný život aktuálně ubírá,…). Společný „update“ našeho vztahu totiž pomáhá určovat a udržovat náš společný směr.
Co se bohužel často děje, je, že lidé začnou řešit vztah až ve chvíli, kdy už tam něco vnímají jako problém (mnohdy ten problém bývá dokonce už dlouhodobý a dlouhodobě neřešený). V takovou chvíli se to však řeší už mnohem hůře, protože tam máme nánosy z celé té doby, ve které jsme nebyli ve vztahu spokojeni.
Takže otevřená komunikace a neustálá reflexe toho, jak nám ve vztahu je (ve všech uvedených složkách), je obrovsky důležitá pro to, aby vztah mohl dlouhodobě fungovat.