Znovu si užívat sex

Jeden z rozšířených stereotypů říká, že pokud je vztah v pořádku, bude takový i sex. Realita je ovšem taková, že vzhledem k různé dynamice lidí můžeme potkat člověka, se kterým od začátku vše přirozeně funguje, ale také někoho, kdo je nastavený úplně jinak. Bavme se otevřeně o tom, co se nám (ne)líbí, ukazujme to partnerovi, navádějme se, přebírejme iniciativu.

V minulém článku jsme se dotkli některých témat ohledně naší sexuality a prožívání sexu. Více jsme se přitom soustředili na důvody, proč se nám do sexu s trvalým partnerem moc nechce. V dnešním článku se podíváme na možnosti, jak se nám chtít bude.

Pokud se podíváme na naši historii, spousta náboženských a filozofických směrů vedla k odmítání sexu jako něčeho nečistého, vhodného pouze jako prostředek k plození. Plné a vědomé prozkoumávání naší sexuality v každé buňce našeho celého těla či masturbace jsou v tomto pojetí něco nevhodného a spíše ukázka úpadku do čistě zvířecí říše.

Možná některým čtenářům bude připadat, že toto je již hudba minulosti. Následky tohoto způsobu výchovy však prožívají lidé dosud a ani nejmladší generace jich není plně uchráněna. Některé představy o sexu v sobě máme zakořeněné tak silně, že si je ani neuvědomujeme. Na vnější úrovni se to projevuje v nedostatečně otevřeném vnímání našeho těla a sexu jako takového.

Pojďme tedy v sobě i v partnerovi vidět krásné stvoření nabité sexuální energií, která může být svobodně prozkoumávána a potencována. Čím více budeme sex vnímat jako něco hříšného, čím více si ho budeme zakazovat, tím více ho budeme všude vidět a chtít. Budeme však chtít pouze povrchní akt bez hlubokého meditativního stavu, po kterém se u většiny lidí dříve či později dostaví únava, deprese a pocity prázdnoty.

Pokud si však sex plně a vědomě užijeme, naopak energii získáme. Jak to udělat?

Snažme se sexu oddat, užívat si ho a prožívat jako zábavu, která nikam nevede. Prožívejme ho jako oddanost a lásku k druhému. Potom zmizí tělesnost vaše i partnera a bude vám jedno, jestli zestárl, změnil fyzické proporce apod. To není podstatné, nemění to nic na možnosti si neustále projevovat lásku, oddanost a náklonnost.

Neřešte, zda a kdy kdo z vás dospěje k orgasmu. Vaše těla budou sama vědět, co dělat. Pokud k orgasmu nedospějete, nevadí, o nic jste nepřišli. Zůstala vám energie, kterou můžete využít jinak. Někdy dokonce záměrně končete akt bez vyvrcholení a užijte si tu energii, která přetrvá.

Technik, které k prodloužení a zintenzivnění kontaktu můžeme využít, je spousta a naleznete je kdekoli. Nejde však o techniku, ale o plné a vědomé prožívání každého okamžiku, doteku. Jde o to prožívat kontakt jako hluboké vyjádření lásky, sounáležitosti a oddanosti.

Vyčleňte si na společný prožitek vždy minimálně dvě hodiny, případně si naordinujte týdenní „kůru“, kdy se první den na sebe jen díváte, druhý den se dotýkáte s výjimkou intimních partií, třetí den tyto doteky přidejte. Čtvrtý den zapojte líbání, pátý líbání po celém těle bez intimních partií, šestý včetně nich. Sedmý den je dovoleno vše.

V různých filmech jsou narážky na pravidelný sex v úterý, na narozeniny apod. Mnoho čistě romanticky smýšlejících lidí si možná pomyslí, že degraduji něco tak krásného jako intimní sblížení na něco mechanicky pravidelného, jiní namítnou, že nutit se do sexu je nesprávné.

Na první námitku je jednoduchá odpověď, že pravidelnost nemusí nutně znamenat úbytek romantiky a hloubky kontaktu. Pokud budeme využívat některé z prvků z bodu dva či z předchozího článku, můžete i při pravidelném denním intimním životě zažívat velice hluboké extatické a spíše duchovní zážitky.

Někdy vztahu opravdu prospěje, když se pár domluví na minimální frekvenci.

Nutit (se) do sexu je opravdu nevhodné a rozhodně bych to nedoporučoval. Někdy je to ale s chutí na sex stejné jako se sportem – cítíme se unaveni, nemáme chuť, ale když se k tomu přimějeme, najednou přijde radost, uvolnění, příval energie. Většinou poté přijde i větší sblížení dvojice, jsme nabití „novou“ či „jinou“ energií.

Je potřeba si také uvědomit, že pokud se v partnerství opakovaně stává, že se doba mezi sexuálním kontaktem prodlužuje, dochází postupně i k tomu, že kontakt vymizí téměř úplně. Případně je méně častý, než by oba partneři chtěli, protože už ani pomalu nevíme, jak začít, máme obavu z odmítnutí či jiné zábrany a raději to necháme být.

Někdy tedy opravdu vztahu prospěje, když se pár domluví na minimální frekvenci. Pokud se jednomu či oběma nechce, nenuťte se do ničeho velkého. Může pomoci si zpočátku jen alespoň vlézt do postele a začít se dotýkat, hladit, objímat se a nechat energii, která v nás tak jako tak je neustále, spontánně přijít během tohoto kontaktu.

Bavme se otevřeně o tom, co se nám (ne)líbí, ukazujme to partnerovi, navádějme se, přebírejme iniciativu. Jeden ze stereotypů, který v sobě často máme, je ten, že pokud je vztah v pořádku, bude takový i sex. Říkat někomu, co by měl nebo neměl dělat, se nehodí, být iniciativní, pokud jsem žena, také příliš ne.

Realita je ovšem taková, že vzhledem k různé dynamice lidí můžeme potkat člověka, se kterým to od začátku vše přirozeně funguje, ale také někoho, kdo je zvyklý či nastavený úplně jinak. Toto nesouvisí s tím, jak je kdo zkušený, ale s tím, jaké má preference a naučené způsoby.

Mohli bychom sice říci, že je vhodné si vybrat někoho, kdo má přirozeně stejnou „chemii a dynamiku“, protože to vypovídá o osobnosti člověka a určitě nám budou bližší ti s dynamikou podobnou. Pokud je rozdíl příliš velký, možná by to opravdu bylo vhodné, nicméně zvyklosti a preference se také mohou během života měnit.

Tento způsob výběru by také mohl způsobit to, že přijdeme o někoho, s kým nám je jinak velmi příjemně a otevřené popovídání, větší uvolnění a trochu experimentování by naše styly bez problémů rozšířilo a sladilo k oboustranné spokojenosti.

Jedno přísloví říká: „Sex je jen začátek. Když ale mineme začátek, mineme i konec.“

Ať se vám daří.