Článek
Pokaždé, když vyjedu na podzim za město do přírody a nechám se pohltit pestrobarevně zbarvenými lesy, tak si uvědomím, že život je neustálá změna. Teď v zimě, když se procházím přírodou a vidím jak vše odpočívá v poklidu, uvědomuji si koloběh života. Život je koloběh, kde se mnoho věcí opakuje, ale současně každá je úplně jiná. Život je plný změn, které jsou součástí našeho bytí. Nebýt změn, není pokroku, a možná bychom jako lidé stále žili v jeskyních. Také si uvědomujete, jak je změna v koloběhu života důležitá? Jak ke změnám přistupujete? Těšíte se na ně, nebo z nich máte strach?
Změna je život
Součástí každé změny je semínko nejistoty a velmi snadno se stane, že z onoho semínka vyklíčí obavy a strach. Naprosto stejně z něj ale může vyklíčit nadšení a radost. Záleží jen na nastavení naší mysli. Jak nedopustit, aby vyklíčilo semínko obav a strachů? Jak pohlížet na strach zdravým způsobem? Odpověď jsem přinel ve článku publikovaném zde na seznam medium. Článek vyhledáte pod názvem – Konec zbytečnému strachu. Psycholog Petr Pacher radí, jak zpracovat obavy. Zpracovat obavy a strach samozřejmě není vždy jednoduché, a přestože se člověk může snažit sebevíc pečovat o pozitivní nastavení mysli, tak se občas stane, že strach začne růst a přebírá kontrolu nad naším chováním. Co dělat v takové chvíli? Jak se strachem pracovat a přestat s ním bojovat? Prvním krokem může být přijmout změny jako součást života.
Lidé obecně nemají změny rádi. Nechtějí o změnách vůbec nic slyšet. Jako bychom od přírody byli nastaveni proti všem změnám, přestože jsou podstatou našeho života. Když přemýšlíme o změnách a zaměřujeme se na věci, které není v našich silách ovlivnit, přirozeně cítíme nejistotu, čímž jen zaléváme semínka obav a strachů. Za poslední roky jsme si podobnými stavy prošli možná víc, než je zdrávo, proto věřím, že přesně víte, co mám nyní na mysli. Je to vlastně pochopitelné. Jen těžko můžeme v sobě probudit nadšení a radost, když nevíme, na co se můžeme těšit. Jakmile má naše mysl až příliš mnoho neznámých, zcela automaticky a podvědomě spouští obranu v podobě strachu.
Pojďme si nejprve uvědomit, že každý z nás je součástí přírody. Přestože se tak mnohdy nechováme a dáváme svým chováním najevo, že jsme něco víc. V přírodě se vše neustále mění a přizpůsobuje okolnímu prostředí. Co nemá v přírodě dost energie na změnu a nedokáže se přizpůsobit, nemůže dále růst, sílit a rozvíjet se. Život na Zemi a jeho úspěšný vývoj je postavený na principu změny, protože změna je přece život. Proto pokud chceme zdravě prospívat v jakékoliv době, potřebujeme se naučit adaptovat na změny. V přírodě se vše děje zcela přirozeně a automaticky, jen v lidském životě to občas trochu drhne. Lidé většinou čekají, až jim někdo dá nějaké jistoty a pomůže jim vyhnout se obavám.
Pochop vnitřní svět
Samotnému mi pomohlo, když jsem pochopil jak funguje náš vnitřní svět. Kdo porozumí smyslu emocí, najde jejich účel a cestu k harmonii mezi rozumem a emocemi, chcete-li mezi myslí a srdcem, stává se tvůrcem vlastního osudu. Ovšem kdo nerozumí vlastním emocím, nechápe účel strachu a nerozumí síle lásky, snadno ztratí kontrolu nad vlastním životem. V celém systému samozřejmě hraje podstatnou část naše ego, které se úplně nejvíc brání všem změnám. A nelze mu to mít za zlé, je to jen princip ego obrany. Ego chce růst a nechce být sníženo, nepřeje si být vystaveno situacím, během kterých by se mohla ukázat nějaká naše slabina nebo nízká kompetence. A tak se ego brání. Třeba tím, že v nás pěstuje averzi proti všem změnám.
Jak jsme si ale již řekli, změna je přece život. Pokud chceme růst a rozvíjet se, musíme dělat změny, pokud je neděláme, tak stagnujeme a stojíme na místě. Jestli je už dnes pro budoucí vývoj celé společnosti něco jisté, tak je to fakt, že se neustále bude něco měnit. Budou vznikat nová povolání, objevovat se nové příležitosti a něco starého zase zanikne. Takový je prostě koloběh. Pravděpodobně už nebudeme žít jako naše babičky a dědečkové, kteří se v mládí naučili jedno řemeslo a živili se jím celý život. Takových řemesel bude čím dál méně a lidé se budou muset mnohem častěji a aktivněji přizpůsobit a změnit své životy. Jenže jak to chceme dělat, když máme ze změny strach? Touha po změně a pevné přesvědčení v pozitivní vývoj je jednou z typických vlastností těch, kteří drží kormidlo svého života pevně ve svých rukách.
Loutka prostředí
Pojďme si nejprve uvědomit, že každý z nás je loutkou svého prostředí. Když se nad tím společně zamyslíme, každý jsme určitým způsobem manipulováni ke konkrétním názorům, postojům nebo k nějakému chování. To ovšem neznamená, že na tom musí být nutně něco špatného, což vysvětluje psycholog Petr Pacher v tomto článku. Je úplně v pořádku nechat se manipulovat nebo manipulovat druhými, pokud se vše odehrává na principech zdravé manipulace. Kdo ovládá takové principy, nepotřebuje strašit druhé lidi, aby je přiměl ke spolupráci, a stejně tak nenechá sám sebou manipulovat k chování, které mu je proti srsti.
Zásady zdravé komunikace a péče o zdravou identitu. To je podle mého názoru to, co některým lidem ve společnosti schází. Neustále se ženeme za výkonem, nebo naopak utíkáme před obavami a strachem z nejistoty. Jen výjimečně se zastavíme, abychom si položili otázky, které nám ukážou cestu. Raději čekáme, až nás někdo vezme za ruku, aby nám cestu ukázal za nás. Jenže v tu chvíli už nejdeme po vlastní cestě. V tu chvílí se jen necháváme zmanipulovat a jdeme směrem, který nám někdo určil. Poznáváte se v tom? A říkáte si, jak to změnit? Kde vzít sílu pro vlastní cestu? První, co potřebujete, je začít pečovat o svůj vnitřní svět, věnovat se duševní hygieně. Uvědomujete si nutnost duševní hygieny pro úspěch v moderním světě? Co vám každý den pomáhá? Budu vděčný za vaše zkušenosti, o které se podělíte do komentářů pod článkem.
Zdroje a doporučená literatura:
FC magazín Jak čelit manipulaci v praxi
kniha Řeč emocí od Karla Mclarenová
