Jak se vypořádat s dluhy, starým trápením a začít znovu? Řešení máte v sobě

Bylo mi 21 let a na ten večer nikdy nezapomenu. Toho večera jsem se podruhé narodil… Měl jsem dvě zaměstnání. Od rána do odpoledne jsem pracoval jako obsluha a programátor CNC stroje, večer jsem otevíral rodinnou hospůdku na vesnici. Pracoval jsem takto každý den, včetně víkendů. Už během střední školy jsem neznal volné víkendy, ani dovolenou a veškerou svou energii jsem obětoval práci pro druhé.

Několik let jsem to táhnul až na dřeň a říkal jsem si: „Seš mladej a musíš něco vydržet…“ Tehdy, pozdě večer, když jsme společně s mojí sestrou odjeli domů z naší vesnické hospůdky, jsem se cítil unavený. Jenže sestra řídit nemohla, dala si s hosty na rozloučenou panáka alkoholu a já si říkal, že těch 15 km domů ještě v pohodě zvládnu. Pamatuji si, jak jsem vyjížděl z křižovatky. Pak dlouho nic, až mě probudil výkřik: „Bacha! Kam to sakra jedeš!“ Přišla rána. Lekl jsem se, chytil se pevně volantu a před autem už viděl jen křoví, kterým jsme proletěli. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Když jsem v šoku vylezl z auta a ohlédl se zpět do polámaného křoví, uvědomil jsem si, jak málo stačilo, abych sebe, sestru nebo kohokoli jiného zranil. Možná i něco hůř. Prolétli jsme těsně kolem vzrostlého stromu a betonového sloupu. Stačilo jen pár centimetrů, a vše mohlo dopadnout mnohem hůř. Tehdy jsem si uvědomil, že to takhle dál nejde a že musím se svým životem něco udělat.

Možná si říkáte, proč vám vyprávím tuto epizodu z mého života. Možná si říkáte, co mě vedlo k tomu, že jsem pořád pracoval a kašlal na své zdraví. Odpověď je jednoduchá. Dovedla mě k tomu nepříjemná finanční situace. Rodinné dluhy, které jsem chtěl řešit. Tehdy jsem si myslel, že je vyřeším jen tvrdou prací a že čím víc hodin budu v práci, tím víc peněz vydělám. Veškerou svou energii a čas jsem obětoval práci, ale moje finanční situace byla jen horší a horší. Kde mám vzít ještě více času? Jak mám udělat ještě více práce a vydělat ještě více peněz? Lítal jsem jako hadr na holi. Od rána do noci jsem obětoval svou energii, jen abych získal trochu více peněz. A nejhorší na tom celém bylo, že jsem ani zdaleka neviděl světlo na konci tunelu. Pořád jen práce, práce a placení složenek. Na nic jiného jsem nemyslel. Myslel jsem jen a dluhy a na to, kde vzít více času na práci.

Dnes už vím, kde byl můj největší problém. Pochopil jsem, že mysl funguje jako magnet. Přitahuje to, na co člověk myslí. A tak když jsem tehdy myslel jen na dluhy a placení složenek, mohl jsem se divit, že se můj život točil jen okolo nich?

Tehdy, když jsem v šoku stál na ulici a hlavou se mi proháněly nejrůznější tragické scénáře, které se mohly odehrát, pokud by v tu chvíli někdo šel kolem, nebo pokud bych býval otočil volantem jen o pár stupňů, jsem se cítil na dně. Tolik jsem chtěl se svým životem něco udělat, jenže jsem nevěděl jak a co. Pořád jsem jen přemýšlel, kde mám vzít více času. Cítil jsem se v bezvýchodné situaci. Myslel jsem si, že nemůžu praštit ani s jednou prací, protože bych možná měl více času na sebe, ale méně peněz na zaplacení dluhů. Byl jsem obětí vlastního života a pořád se jen utápěl v sebelítosti a negativních myšlenkách. Nebyl jsem schopen vidět světlo na konci tunelu, protože jsem se soustředil jen na tmu.

Nakonec se mi ale podařilo život změnit, vyřešit finanční potíže, zbavit se pocitu oběti a stát se tvůrcem vlastního života. Dnes jsem stále vděčný lidem, bez kterých bych to nikdy nedokázal a kteří mi ukázali cestu, po níž jsem vykročil. Mezi ně rozhodně patří také Petr Casanova, zakladatel magazínu First Class, se kterým spolupracuji už posledních sedm let.

Když se dnes ohlédnu do minulosti, na své mladší já, už necítím lítost ani trápení ze špatných rozhodnutí. Naučil jsem se z minulosti čerpat jen to dobré. Dnes už vím, že každý, bez ohledu na minulost, se může zamilovat do vlastního života a svobodně se rozhodnout, jaký život chce žít a jakou energii bude ze své minulosti čerpat. Stejně tak vím, že tehdy bych to sám nikdy nedokázal a že jsem potřeboval mít u sebe někoho, kdo by mi řekl, proč nevidím světlo na konci tunelu, a zeptal se mě, proč jdu špatným směrem. Někdy je prostě potřeba se zastavit, a když světlo nevidíme, je lepší se dobře rozhlédnout nebo požádat o pomoc někoho, kdo by nám takové světlo ukázal. Někdy ve svém okolí nikoho podobného nemáme, proto vnímám jako důležité nebát se říct o pomoc někomu nestrannému, kdo by nám s tím mohl pomoci. I proto dnes vidím práci mentálních koučů a dalších odborníků více než potřebnou.

Jestli je jedna chyba, kterou dnes zpětně vidím a kterou jsem neustále opakoval, tak to byla potřeba dohnat čas. Přemýšlel jsem jen nad tím, jak získat více času. Pořád jsem se někam hnal a neuvědomoval si to, co už dnes vím. Tedy že čas není komodita, kterou mohu vlastnit! Nikdo na světě nemá ani o vteřinu delší den. Všichni máme každý den 24 hodin, se kterými svým způsobem hospodaříme. Rozdíl je pouze v tom, jak s naším časem hospodaříme. Napadlo vás například někdy, jak je možné, že někteří lidé zvládnou za stejný čas udělat spoustu věcí, ale druzí nezvládnou ani zlomek? Co ti první dělají jinak? Kde úspěšní lidé berou čas na tolik aktivit? Je dobré si nejprve uvědomit, že naplněný a šťastný život není otázkou času, nýbrž otázkou zdravých priorit. Čas není náš. Proto jej nemůžeme nikdy dohnat. Naše je pouze energie a v jejím případě se můžeme rozhodnout, kam ji budeme investovat.

Také vás napadají podobné otázky? Upřímně těmto dotazům rozumím. Doba, ve které žijeme, je rychlá a plná příležitostí. Člověk se tak snadno nadchne pro něco nového a ještě snadněji svůj kalendář zaplní schůzkami a úkoly, aniž by přemýšlel, zda ještě dávají vůbec smysl. Dnes je mezi námi spousta lidí, kteří jsou zaneprázdnění a mají kalendáře narvané k prasknutí. Kde má potom ještě člověk brát čas věnovat se sám sobě? Přemýšlíte podobným způsobem? Pokud ano, slyšíte, jak zase chcete chytit čas?

Pokud se vám honí v mysli podobné myšlenky, mám pro vás jednu zprávu. Ten kalendář byl na začátku úplně prázdný a jen vy můžete rozhodnout, jak moc a čím si jej necháte zaplnit. Nezáleží na tom, zda plánujete svůj čas v Google kalendáři online, nebo hezky po staru do plánovacího kalendáře. Důležité je, zda víte, proč si některé úkoly a schůzky do svého dne naplánujete. Jenže jak na to pod tlakem doby a dalších okolností nezapomenout? Jak udržovat správný směr a nenechat se druhými zmanipulovat a sejít z vlastní cesty? Mě samotnému k tomu pomáhá mentální technika, se kterou pracují mistři světa i úspěšní podnikatelé, které jsem měl příležitost osobně poznat. Technice jsem se věnoval v tomto článku zde na Seznam médiu.