Článek
„Ležím v posteli a jen tupě zírám do stropu. Nedokážu se zbavit špatných myšlenek. Jako be mě něco svíralo zevnitř. Někdy mám pochyby zda splním pracovní cíle, jindy zase přemýšlím zda jdu v životě správným směrem a zda mi něco někde neutíká. Jak se toho zbavit? Jak sám sebe přesvědčit a mít klidné spaní?“
Tuto zprávu mi už před časem poslal čtenář Milan. Cítíte něco podobného? Také bojujete s obavami a žijete ve zbytečnému stresu? Pojďme se podívat, jak se těchto podobných obav zbavit a usínat s klidnou hlavou.
Rozpoznat emoci
Věřím že čtenář Milan není sám, kdo řeší potíže s obavami a strachem. Sám si vzpomínám na období, kdy jsem býval obavami zcela paralyzován a nedokázal jsem se soustředit. A nebudu nikomu nic nalhávat. I dnes se občas objeví situace, kdy v noci nemohu zabrat a v hlavou se mi honí černé myšlenky. Někdy je dokážu utišit docela snadno, jindy to vyžaduje trochu více péče. První co však vždy potřebuji udělat je identifikovat emoci, která mi nedovoluje usnout. Mám snad z něčeho strach? Čeho se bojím? Proč se bojím? Co nejhoršího se může přihodit? Nebo je to naopak radost? Na co se těším? Proč jsem tak netrpělivý? Jaká jsou má očekávání?
Podobnými otázkami navazuji vnitřní dialog a skrze něj hledám cestu k uklidnění. Někdy je ale moje mysl natolik neklidná, že přemítat všechno v hlavě nestačí. Musím se zvednout jít se z toho vypsat. Pokud tak máte podobný problém jako Milan, zkuste trochu odlehčit své hlavě a namísto polykání hrsti prášků na spaní nebo trávením tupým zíráním do tmy, zkuste se z toho vypsat. Třeba do nějakého deníku, nebo klidně jen na kus čistého papíru. Možná budete sami překvapeni, jak to může člověku ulevit.
Řídit vnitřní kvalitu
Když jsem si četl Milanův email, obratem mi naskočil příběh Felixe Baumgartnera. Že vám toto jméno nic neříká? Možná jej budete znát pod přezdívkou „Nebojácný Felix“, anebo vám pomůže, když řeknu první muž který vystoupal do stratosféry a skočil zpátky na zem?
Felix Baumgartner je světový rekordman, který ohromil svět mnoha adrenalinovými kousky. Pro Felixe nebyla nikdy potíž podívat se smrti do tváře. Neměl problém skočit po hlavě dolů z velkých výšek a ohromit davy. O to větší mohlo být překvapení jeho fanoušků, když Nebojácný Felix přiznal svůj problém s obavami, přerůstajícími až v panické ataky strachu. Paradoxem bylo, že Felix neměl strach skočit ze stratosféry dolů. Neměl strach z toho že překoná rychlost zvuku a že když se poškodí ochranný oblek, tak přetížení roztrhá jeho tělo. Felix měl strach vystoupat vzhůru.
Problém byl v tom, že výstup ve speciální kapsli nesené balonem trval několik hodin. Během této doby měl být Felix zavřený ve speciálním skafandru, který byl hermeticky uzavřený. Během výstupu tak Felix neslyšel nic jiného než vlastní dech. Musel být celou dobu jen sám se sebou a se svými myšlenkami. Nová situace, kterou dosud nemusel řešit. Do té doby, když překonával světové rekordy, tak bylo jeho tělo napumpované adrenalinem a na nějaké obavy nebyl čas. Teď to bylo jiné, teď potřeboval být několik hodin jen sám se sebou, se svými myšlenkami, které snadno přerostli v obavy a ty následně přerostly v nezvladatelný strach.
Ani pro nebojácného Felixe Baumgartnera nebylo snadné vypořádat se s obavami. Nakonec se mu to ale podařilo. Nakonec se naučil pracovat se svým vnitřním světem a obavy zvládl. Zajímá vás jak na to? Nezvládl to sám, vzal si na pomoc odborníka, který mu s tím pomohl. Začal spolupracovat s klinickým psychologem a terapeutem, který Felixe naučil dvě metody. Jedna metoda byla čistě dechová technika a druhá byla v zásadě pozitivní afirmace mozku, během které se Felix učil přesvědčit svou mysl, že speciální oblek nerovná se problém, nýbrž výjimečnost.
Jednoduše bychom mohli říct, že se Felix naučil řídit kvalitu svých myšlenek. Na první pohled to může znít jednoduše. Někdo si říká, že je to možná úplná hloupost. Ani Felix Baumgartner v techniky neměl z počátku příliš důvěry, ale vlastně neměl jiné řešení. Výsledkem byl sám překvapen a překonal své obavy. Stal se prvním mužem na světě, který skočil ze stratosféry a během letu překonal hned tři světové rekordy. A to jen díky tomu, že nedovolil strachu, aby řídil jeho život.
