Článek
Apollonova věštírna v Delfách, považovaná ve starověku za „pupek světa“, byla nejvýznamnějším náboženským centrem Řecka na úpatí hory Parnas. Kněžka Pýthie zde v chrámu od 8. stol. př. n. l. do 4. stol. n. l. předávala Apollónova proroctví, která ovlivňovala války i politiku.
Delfy byly svatým místem už od mykénského období, od 14. stol. př. n. l., kdy se zde uctívala mateřská bohyně Země Gáia, jejíž svatyni podle mýtů střežil had či drak Pýthón, který byl jejím synem. Už tehdy se zde nějakým způsobem věštilo a věštby zprostředkovávala ženská věštkyně. Na konci doby bronzové byla svatyně na úpatí pohoří Parnássos zničena zemětřesením, pak ještě několikrát. Její nový rozkvět v 8. stol. př. n. l. souvisel s šířením Apollónova kultu, původně z Malé Asie. Největšího rozmachu dosáhla věštírna v 7.–6. století př. n. l., kdy zde byly i pokladnice bohatých měst, a to podél cesty, vedoucí k Apollonovu okrsku.
Věštírna
V nepřístupné části chrámu bylo místo zvané Adyton, kde byl podle přesvědčení starých Řeků střed, též omfalos nebo-li „pupek Země“. Zde, patrně za závěsem, věštila pýthie. Před věštěním se musela vykoupat v kalském prameni, pak se napila, aby se probudily její věštecké schopnosti. Poté ji odvedli do Adytonu.
Věštby pronášela kněžka Pýthie, často v tranzu, údajně ovlivněna výpary z pukliny v zemi. Původně věštila jen jednou ročně, později sedmého dne každého měsíce (kromě zimy). Věštírna byla financována z bohatých darů poutníků a městských států, které zde měly své pokladnice. Pokladnice sloužily mimo jiné jako úschovna darů, kterými se platilo za věštby. Nejlépe dochovanými pokladnicemi jsou například pokladnice Athén, Sifnu nebo Sikyonu. Podle archeologických nálezů byly mezi dary sochy, bohatě zdobená keramika, menší plastiky a předměty z drahých kovů, jako nádoby, ozdoby nebo trojnožky.
Ovšem aby věštba vůbec mohla být provedena, bylo nutno zabít berana či kozla. Věštírna ztratila na důvěryhodnosti kvůli korupci a byla definitivně uzavřena ve 4. století n. l. císařem Theodosiem, respektive roku 395.
Pýthijské hry se v Delfách slavily na počest Apollónova vítězství nad drakem Pythónem a jeho převzetí vlády nad svatyní. Kdysi v dávné minulosti je prý založil sám mladý bůh a byly tedy podle pověsti starší i než hry olympijské. Avšak první zmínky o nich pocházejí až z přelomu 8. a 7. stol. př. n. l., kdy se na nich měl utkat v soutěži Homér s Hesiodem. V té době se pořádaly v osmiletých intervalech, podobně jako svátek apollónských svátek Septerion, od 6. stol. př.n.l. pak ve čtyřletých.
Divadlo
Umělecké soutěže sestávaly za hry na píšťalu a lyru nebo kitharu, zpěvu s doprovodem píšťaly, sborového zpěvu, přednesu básní a dramatických představení. Sportovní soutěže zahrnovaly všechny atletické disciplíny zavedené na olympijských hrách a navíc dvojitý a dlouhý běh dorostenců. Stadion se nachází v horní části areálu a bývá občas nepřístupný pro padající kamení.
Kámen pod trojnožku
Delfy leží v horách na strmém svahu asi 150 km severozápadně od Atén. Věštírna leží na geologickém zlomu, což bylo určující i pro jiné chrámy. Obklopují jí výše zmíněné pokladnice. Nad ní se nachází divadlo a ještě víše stadion. Archeologická lokalita se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších světových scenérií na několika terasách v nadmořské výšce kolem šesti set metrů ve vzdálenosti přibližně 17 km od moře. Její součástí je i moderní muzeum s ikonickou bronzovou sochou vozataje.
Vozataj
Litertura:
Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Hesla Delfy a Pýthia.
Zdroje:
https://zemesveta.cz/delfy-a-jejich-vestirna/
https://zemesveta.cz/delfy-panteon-helenske-slavy/
https://zoom.iprima.cz/historie/vesteni-v-delfach
Stadion
