Článek
Černobylská havárie, která se stala v ranních časných hodinách 26. dubna 1986. Během technické zkoušky došlo k prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny a následné explozi. Do atmosféry se uvolnil mohutný radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a celou Skandinávií až k nám.
Nejvíce zasaženou částí dnešní České republiky je pruh území táhnoucí se od severní Moravy šikmo na jihozápad přes Vysočinu do jižních Čech. Dne 30. dubna dorazil do západních Čech až na Chebsko.
Na Chebsku 1. května, tak jako den před tím na Vysočině, pršelo. Deště tehdy byly lokální a tak v okolních okresech bylo slunečno. Radioaktivní částice přešly ve větší míře přes Česko ještě dvakrát – podruhé to bylo 3. a 4. května a 7. května 1986, než se podařilo uzavřít černobylský reaktor. Dne 7. května opustil radiační mrak západní Čechy a do 8. května Čechy vůbec. Na konci dne 9. května pak opustil přes východní Slovensko Československo vůbec.
V důsledku černobylské havárie došlo ke zvýšení radioaktivity srážkových vod z méně než 1 Bq/l na 30 Bq/l. Z vody se radionuklidy dostaly i do potravin včetně mléka, masa a zeleniny. Nejvíce byl nebezpečný jód 131, který se koncentroval právě v mléce a ohrožoval štítnou žlázu především dětí a kojenců. Ten se rozpadá po 8 dnech. Mléko bylo vyřazeno z konzumace. Po 15. květnu již aktivita jódu v mléce nikde nepřesáhla úroveň 1000 Bq/l. Režim i z příkazu sovětských okupačních orgánů a sovětského vedení svým lidem rizika záměrně zatajil.
V houbách se aktivní Cesium 137 v roce 1986 vyskytovalo v míře nepřesahující hodnotu 3 500 bequerelů na kilogram hub, přičemž v roce 1994 už tato hodnota klesla na přibližně 100 Bq/kg, ale v roce 1999 naměřili v houbách radioaktivitu přes 4 000 Bq/kg. To jsou již hodnoty slabého zářiče (zhruba od 1 000 Bq/kg). Ale jen málokdo sní 1 kilogram hub na posezení. Jenže radiační zátěž se může v těle postupem času také kumulovat. Cesium 137, to má poločas rozpadu 30 let.
Dávka záření, která je pro člověka nebezpečná, se liší v závislosti na typu záření a délce působení. Typická dávka záření, kterou obdrželi dělníci v Černobylu a kteří zemřeli do měsíce, byla 6 Sievertů. Expozice záření u lidí bydlících v Černobylu, kteří byli přesídleni po výbuchu Černobylu v roce 1986, činila 350 mSV, 0,35 Sievertů.
Platí, že komunisté tehdy zradili vlastní národ a vystavili ho vědomě účinkům radiace, aby tak pomohli cizí zemi zahladit stopy jejího selhání.
reference:
https://zoom.iprima.cz/cernobyl/mrak-cernobyl-ceskoslovensko-102079
https://www.kraj-jihocesky.cz/sites/default/files/inline-files/2020/1.%20Lid%C3%A9%20a%20ionizuj%C3%ADc%C3%AD%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD.%20Minimum%20z%20radia%C4%8Dn%C3%AD%20ochrany.pdf
https://medium.seznam.cz/clanek/npc-jak-cernobyl-zasahl-ceskoslovensko-a-vlada-mlcela-154503
