Článek
Nová zpráva OSN informuje, že ve většině evropských zemí se jejich populace do roku 2100 výrazně sníží. Mnohem silněji však tento trend zasáhne východ a jih Evropy.
V celoevropském měřítku se do roku 2100 očekává, že podíl dětí a mládeže do 19 let se sníží z 20 % na začátku roku 2022 na 18 %. Podíl lidí v produktivním věku (20 až 64 let) se za stejné období sníží z 59 % na 50 %. Dále podíl obyvatel ve věku 65 až 79 let se však zvýší z 15 % na začátku roku 2022 na 17 %. Počet lidí starších 80 let vzroste 2,5krát – 15 % v roce 2100 namísto 6 % na začátku roku 2022.
Česká republika a Slovensko
Bez imigrace čeká Českou republiku pokles na 8,3 milionu obyvatel v roce 2100. Největší demografický úbytek nastane po roce 2050 postupným vymíráním generace X (70. a počátek 80. let). To povede k stabilizaci demografické nerovnosti mezi generacemi. To odpovídá zhruba stavu z konce 40. let minulého století, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva z pohraničí. Rozumná imigrační politika může toto skóre vylepšit progresivním směrem.
Vymření českého a moravského národa (dnes dohromady přes 8 miliónů) však rozhodně nehrozí. I přes demografický pokles se počet ustálí zhruba na 7 milionech autochtonního obyvatelstva. To znamená, že si státotvorná etnika a čeští mluvčí i nadále zachovají více než 70% podíl na celkové populaci.
Mnohem děsivější scénář čeká sousední Slovensko, kde poklesne populace v nehorším scénáři až na 3,5 milionu. Tento stav odpovídá zhruba počátku 50. let minulého století. Vymazal by se tak celý přírůstek druhé poloviny 20. století. To může plně ohrozit ekonomický rozvoj země i její obranyschopnost. Pochopitelně i Slovensko podobně jako ČR může tomuto trendu čelit řízenou imigrací. Je ovšem otázkou, jak se s tím srovná excitovaný slovenský nacionalizmus. Počátek této krize nastane rovněž jako v ČR kolem roku 2050.
Patrně poklesne podíl maďarské menšiny dle dlouhodobého trendu z minula, oproti očividnému růstu podílu romské populace zejména na východním Slovensku. To je ovšem spekulace, protože skutečný podíl Romů na slovenské populaci nikdo nezná. V roce 2023 chudoba ohrožovala na Slovensku 17,6 procenta obyvatel, tedy téměř 943.000 lidí. Meziročně jich přibylo 55.000, v roce 2022 do kategorie patřilo 16,5 procenta obyvatel. Toto číslo nejspíše k roku 2100 neklesne, možná ještě vzroste. Dá se očekávat rostoucí sociální a etnické napětí na Slovensku v budoucích dekádách.
Střední Evropa
Jednou z nejhustěji osídlených zemí v Evropě je Německo. Vědci předpovídají, že do roku 2100 by tato země mohla ztratit asi 13,8 milionu lidí a přiblížit se hranici 70 miliónů obyvatel (tolik mělo Německo před Druhou světovou válkou). Vzhledem k imigrační politice Německa patrně k tak prudkému poklesu obyvatel nedojde, jen se zvýší podíl Neněmců na celkové populaci.
V Polsku, které již zažívá demografické změny, by úbytek populace mohl činit 18,8 milionu lidí. Bez imigrace by tak obyvatelstvo Polska mělo mít v nejhorším scénáři k roku 2100 četnost 15 milionů. Očekává se rovněž, že počet obyvatel Itálie poklesne o 23,8 milionu.
Rakousko by se teoreticky mělo vrátit do roku 1965 se 7,4 miliony obyvatel a umazat tak svůj progresivní růst za posledních 70 let, ovšem bez imigrace. S racionálně řízenou imigrací nebude demografická bilance tak drastická. Přes pokles z dnešních 9,1 milionu se počet obyvatel v Rakousku může ustálit kolem 8 milionů. To je dost podobné vývoji v České republice.
Maďarsko lokální demografickou katastrofu zažívá od roku 1980. Pokles obyvatelstva z 10,6 milionu v roce 1980 na 9,6 milionu v roce 2025, znamená pokles 1 milion obyvatel za 45 let. A bude hůř. Očekávaný pokles obyvatel na 7,4 milionu vrátí Maďarsko demograficky na počátek 20. století. Maďarský scénář je dost podobný Slovenskému a predikuje celou řadu sociálních a etnických krizí v tomto prostoru.
Slovinsko půjde cestou Rakouska. Což značí, že se jeho populace umenší do stavu v 60. letech 20. století, kdy poklesne ze současných 2,1milionu na 1,6 milionu obyvatel.
Nejlepší vyhlídky má Švýcarsko, které si patrně udrží prostou reprodukci a s korekcí pomocí omezené imigrace se bude počet obyvatel pohybovat okolo stabilních 9 milionů obyvatel po zbytek století, bez větších výkyvů.
Balkán
Srbsko má problémy už od druhé poloviny 90. let. Za posledních 30 let klesl počet jeho obyvatel z 7,8 milionu na 6,6 milionu dnes. K roku 2100 by měl demografický propad v Srbsku dosáhnout úrovně 3,7 milionu obyvatel. To je propad více než 50% za poslední století a blíží se téměř genocidě.
Vysloveně temný scénář čeká Chorvatsko. Z 4,8 milionů v 90. letech poklesl počet jeho obyvatel na 3,8 milionu, což odpovídá situaci kolem roku 1950. Pokles obyvatel na 2,1 milionu ke konci století vyvolává znepokojivé otázky o udržitelnosti chorvatské státnosti.
Stejně krizový scénář čeká i Albánii. Její obyvatelstvo se zmenší z 3,2 milionu v 90. letech minulého století na 1,2 milionu koncem tohoto.
Bosnu a Hercegovinu čeká ještě drsnější pokles z 4,2 v roce 2000 na 1,36 milionu koncem století.
Ještě milion obyvatel ztratí do konce století nejchudší země Evropy Moldavsko. S pouhým 1.5 milionu obyvatel ji čeká hluboká sociální a ekonomická krize do konce století. Zajímavá je situace samozvané Podněsterské republiky, která okupuje moldavský region Transnistrie.
Ze 700 000 obyvatel Podněstří v 90. letech 20. století poklesl počet obyvatel na dnešních 450 000. Při této rychlosti lze vyprazdňování regionu odhadnout na pokles o dalších 400 - 500 000 do konce století. „Podněsterská republika“ prostě vymře ještě před koncem století.
Rumunsko navzdory tomu, jak velkou zemí vždy bylo, nepatřilo nikdy k nejlidnatějším státům. Svého vrcholu dosáhla rumunská populace v 90. letech minulého století, kdy dosahovala 22 milionů obyvatel. Předpokládá se mnohem hlubší pokles z dnešních 19 milionů na 10,7 milionu v roce 2100.
Ještě hůře na to bude Bulharsko dnes šestimilionové, jemuž je prognózován pokles na 3,5 milionu obyvatel v roce2100.
Sousední Řecko by mělo klesnout z dnešních 10 milionů obyvatel na cca 6,3 milionu. Řecko je ale oblíbená země běženců a tak její demografický propad nemusí být tak drastický jako u okolních států.
Republice Severní Makedonie hrozí téměř vymření. A její budoucí státnost se zbylými asi 300 000 obyvatel v roce 2100 je otázkou.
Východ
Rusko a Ukrajina ztratí do roku 2100 dohromady 40 milionů lidí.
Ruský vývoj nebude tak dramatický jako vývoj na Ukrajině nebo v balkánských státech. Přesto dojde k významnému poklesu obyvatel o 20 milionů, z dnešních 144 milionů na 126,3 milionu v roce 2100. Výrazně se však posílí podíl neruských etnik na celkové populaci, zejména Dagestánců (soubor různých etnik), Čečenců, Tatarů, Ťuvinců, Burjatů, Ukrajinců… To povede k prohloubení separatistických snah po roce 2050 a přivede RF k velké sociální a národnostní krizi. Nelze ani vyloučit, že se Čína pokusí uchvátit Dálný Východ, který stále pokládá za své území.
Situace na Ukrajině je obzvláště alarmující, protože vědci předpovídají, že země by mohla do roku 2100 ztratit asi 23,8 milionu lidí. Tyto údaje zdůrazňují naléhavost řešení demografických problémů a potřebu vyvinout účinné strategie ke zmírnění jejich dopadu. Ukrajinců by tak mělo v druhém století být pouhých 15 milionů. Ukrajina by se proto mohla rozpadnout, případně stát kořistí okolních států.
Nejhorší je demografická situace Běloruska. Jeho populace má klesnout z dnešních 9 milionů na 4,3 milionu v roce 2100, což se rovná téměř genocidě. Země, která odnesla druhou světovou válku snad nejhůře ze všech evropských zemí, neměla ve svých moderních dějinách ani trochu štěstí. Vylidnění země spojené s násilnou rusifikací země patrně povede k vyhlazení Bělorusů jako národa.
Skandinávie a Pobaltí
Demografický vývoj by v případě Norska, Švédska a Finska měl být relativně stabilní. Pochopitelně Skandinávci budou nuceni, tak jako západní Evropané, strpět jistou míru imigrace. Švédsko by mělo do konce století překročit počtem obyvatel hodnotu 11, 3 milionu. Norové patrně zůstanou na svých 5,5 milionech. Jen Finsko, odmítající imigraci, by mělo ztratit ze současných 5,6 milionů na 4,6 milionů obyvatel koncem století.
Oproti Skandinávii bude osud Pobaltí více připomínat východní Evropu a Balkán. Estonsko by tak mělo ze současných 1, 36 milionu klesnout k 825 000. Přičemž při 70% podílu etnických Estonců na populaci by se měl estonský národ zmenšit na cca 500 000 příslušníků.
Ještě horší je prognóza pro Lotyšsko, kde by měla populace klesnout do roku 2100 o 50%, z dnešní 1,8 milionu na 925 000 obyvatel. Pokud by podíl Lotyšů na populaci země byl na konci století dnešních 60%, pak by byl počet příslušníků lotyšského národa cca 550 000.
Litva by měla ztratit až 1,6 milionu obyvatel. A populace (dnes 2,8 milionu) by měla tvořit pouhých 1,2 milionu. Etnických Litevců by mělo být k roku 2100 1-1,1 milionu.
Západní Evropa
Navzdory obecnému trendu úbytku populace mohou migrační procesy, jak vnitroevropské, tak mezikontinentální, tyto ztráty částečně kompenzovat. Například Spojené království a Francie předpovídají růst populace kvůli přílivu migrantů. Podle prognóz OSN však pouze sedm evropských zemí bude schopno zvýšit počet obyvatel do roku 2100 ve srovnání s rokem 2025. To je typické pro Velkou Británii (+4,8 milionu) a Francii (+1,8 milionu).
Veliká Británie by měla růst do roku 2045, pak se očekává spíše stagnace.
Západní Evropa zdaleka neprožije takový demografický propad jako její východní polovina. No bude to za cenu, jak zmíněno výše, masivní migrace ze severní Afriky a Blízkého Východu.
Hrozba přijde z Afriky a Blízkého Východu
Zatím co Asie a jižní Amerika ještě nějaký čas porostou stavy obyvatel, má dle prognóz jejich demografie spíše stagnovat. Naproti tomu Afriku čeká v druhé polovině století demografický boom. Z dnešních 1,5 miliardy obyvatel by měla africká populace vzrůst na 3,8 miliardy koncem století. To je více než dvojnásobný nárůst. Obdobná situace je v Sýrii i přilehlých státech. Demografický boom je očekáván v Izraeli, kde by měl počet obyvatel překročit 19 milionů.
Jen obyvatelstvo severní Afriky se má zvýšit z 272 milionů na 462 milionů v roce 2100. Tak mocný demografický přírůstek nemůže kontinent uživit. Proto lze očekávat rok do roku sílící migrační tlaky na Evropu.
Problémem masivních migračních vln budou často drastické kulturní rozdíly mezi autochtony a nově příchozími. Neznalost jazyka a nevzdělanost a tím nižší jejich zapojení do hospodářského života povede k izolaci a kriminalizaci imigrantů, a rostoucímu etnickému napětí.
Africké populace jsou nositeli mnoha nemocí, které mohou v nových podmínkách vytvářet epidemické katastrofy. Např. promoření některých afrických populací virem HIV se pohybuje od 20-50%.
Neřízená migrace tak může v noha zemích východní a střední Evropy vést ke zhroucení sociálního a zdravotního systému, jako i k dalším vlnám vymírání autochtonních populací.
Reference:
Forecast of the population of Central and Eastern European countries by 2100, Published by Adriana Sas, Apr 10, 2024, on line: https://www.statista.com/statistics/1274713/cee-population-forecast-by-country/
PopulationPyramid.net Population Pyramids of the World from 1950 to 2100, on line: https://www.populationpyramid.net/europe/2100/
Demography of Europe – 2024 edition, eurostat, on line: https://ec.europa.eu/eurostat/web/interactive-publications/demography-2024
