Článek
Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími; první písemná zmínka je z roku 1522. Roku 1614 byl pramen ohrazen. Za pití „Bukové kyselky“ se již tehdy muselo platit. Až v roce 1687, povolili hrabata Černínové, svým poddaným kyselku odebírat zdarma. V roce 1724 udělal Fridrich Halle první chemický rozbor zdejší vody a doporučil ji k užívání.
Počátky lázeňského využívání zdejších vydatných pramenů sahají do roku 1793, kdy za hraběte Johanna Josefa Stiebara z Buttenheimu, byla minerální voda vyvážena a proto zřídil v Kyselce manufakturu na výrobu kameninových lahví, do nichž se minerálka stáčela. Prodej místní vody byl o tři roky později zahájen ve Vídni, Praze a Karlových Varech.
První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826-1834 za Wilhelma von Neubergem, jenž byl manželem majitelky panství. Roku 1852 sem přijel na návštěvu i řecký král Otto I., na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo.
Hlavní pramen si roku 1867 pronajal český podnikatel Heinrich K. Mattoni. Nakonec od Heřmana Černína z Chudenic roku 1873 lázně i s okolními pozemky zakoupil a následně velkoryse přebudoval a rozšířil.
Postupně vznikla kolonádu Ottova pramene, budovy sanatorií, vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, nákladní lanová dráhu do dnešního muzea, kaple sv. Anny, vily pro Mattoniho a jeho děti, vodní elektrárna a budovy stáčíren. Nakonec do obce byla vybudována roku 1894 lokální železnice.
Muzeum stáčení minerálních vod v Lázních Kyselka se nachází v bývalém Löschnerově pavilónu (dle Mattoniho přítele doktora Löschnera), kdysi také stáčírně na obcí.
Karlovarský kraj je poněkud odlehlejší vnějšího světa a to nejen v geografickém smyslu. Proto se tu drží konzervativní zastaralé postupy mnohem déle a úporněji, než tomu obvykle bývá jinde.
I proto je před pár lety otevřené firemní muzeum firmy KVM v Kyselce příjemným osvěžením. Uprostřed lázeňských lesů zprovozněný pavilon Löschner, zaujme již svou netradiční architekturou ve stylu alpské chaty. Vše je velmi citlivě zrekonstruováno a není pochyb, že podobný duch uměřenosti, střídmosti a vytříbeného vkusu vládl i při budování muzejní expozice.
V muzeu je rozsáhlá sbírka historických lahví, do nichž se stáčela minerální voda, stejně jako sbírka etiket, zdobící v minulosti lahve minerálky Mattoni. Své důstojné místo zde mají i originály soch z původního areálu lázní Kyselka. V nabídce je i příjemné posezení u kávy a občerstvení v kavárně Mattoni Muzea.
Mnoho zajímavého o historii obce a průmyslu stáčení minerálních vod u nás, se návštěvník dozví z expozice i prodávaných publikací. Ceny vstupného jsou mírné, obsluha vzorná. Dovolí-li to počasí je možno konat procházky ve zdejší horské, lesnaté krajině na rozhlednu Bučina, či na Skalky skřítků. Pro méně zdatné je tu možnost procházky v lázeňském parku, nebo koupání v řece Ohři. Jako suvenýr si lze zdarma odvést vzorek minerální vody Ottova pramene, ze kterého je možno zhotovit domácí kávu originální chuti s bohatou pěnou.
Reference:
HANZL, Lukáš, Recenze na muzeum stáčeni minerálních vod, on line: https://www.academia.edu/33865692/Recenze_na_muzeum_st%C3%A1%C4%8Deni_miner%C3%A1ln%C3%ADch_vod
Obec Kyselka, oficiální webové stránky obce, on line: https://admin.medium.seznam.cz/document/article/create
