Článek
Podle legendy bylo údolí Tempi prosekáno skalami trojzubcem Poseidona. Na nějakou dobu to byl domov Aristaea, syna Apollóna a Kyrény, a právě zde pronásledoval Eurydiku, manželku Orfea, kterou při útěku uštknul had a zemřela. V dávných dobách bylo údolí řeckými básníky oslavováno jako oblíbené místo Apollóna a múz. Na pravém břehu řeky Pineios se nacházel Apollónův chrám, poblíž kterého se shromažďovaly vavříny používané ke korunování vítězů v Pýthijských hrách v Delfách.
Později se v oblasti vyvinula dvě další poutní místa. U jižního vstupu do údolí leží pozůstatky osmanské Hasan Baba Tekke, mešity ze 14.–15. století postavené kolem hrobky dervišského světce. Tradičně jej navštěvovaly zejména ženy, které chtěly otěhotnět, a děti, které nemohly chodit. V samotné soutěsce je starobylá jeskynní svatyně a svatý pramen křesťanské světice Aghii Paraskevi, ochránkyně očí a cikánů. Vede k němu úzká lávka přes řeku a je chráněna kaplí postavenou kolem roku 1910 (viz video). Součástí je i posvátný pramen ve skále s údajně léčivými a omlazujícími účinky. Jak již bylo naznačeno dříve, malebné údolí je oblíbeným místem všech balkánských Romů, kteří Paraskevu uctívají jako svou světici.
Paraskeva se narodila v Thrákii ve městě Epivates (dnes Selimpaşa poblíž Istanbulu) na břehu Marmarského moře. Její rodiče byli bohatí vlastníci půdy. Rozdala bohaté oblečení chudým a odešla do Konstantinopole. Její rodiče, kteří nepodporovali její rozhodnutí pro asketický život, ji hledali. Proto uprchla do Chalkédónu, a poté žila v kostele Přesvaté Bohorodičky v Héracleia Pontiké. Žila přísně kajícím životem a měla vidění Panny Marie. Její pouť ji pak přivedla do Jeruzaléma, kde se rozhodla strávit zbytek života. Poté, co shlédla Jeruzalém, se usadila v klášteře v poušti poblíž řeky Jordán. Když jí bylo 25 let, zjevil se jí anděl, který jí řekl, aby se vrátila do své vlasti. Vrátila se tedy do Konstantinopole, a poté žila ve vesnici Kallikrateia v kostele Svatých apoštolů. Zemřela ve věku 27 let.
Tempe má zajímavou historii s ohledem na fakt, že je důležitým strategickým bodem v Řecku, protože je to hlavní trasa z Larissy přes hory k pobřeží. Ačkoli to lze obejít přes průsmyk Sarantoporo, alternativní trasa trvá déle.
Z tohoto důvodu se v historii stalo dějištěm mnoha bitev. V roce 480 př. n. l. se v Tempe shromáždilo 10 000 Athéňanů a Sparťanů, aby zastavili Xerxovu invazi. Jakmile tam však byli, byli Alexandrem I. Makedonským varováni, že údolí lze obejít a že Xerxova armáda je ohromně velká; podle toho Řekové ustoupili. Během třetí makedonské války v roce 169 př. n. l. zde Římané prolomili obranu Persea Makedonského a později jej porazili v bitvě u Pydny.
Reference:
Tempi na https://en.wikipedia.org/wiki/Tempi
Kiril Petkov, The Voices of Medieval Bulgaria, Seventh-Fifteenth Century: The Records of a Bygone Culture, Volume 5, BRILL, 2008, ISBN 9004168311, p. 274.
