Článek
Skupina investorů, kteří nedávno zakoupili bitcoiny v hodnotě jedné miliardy korun od Ministerstva spravedlnosti, čelí nyní komplikacím. Policie se snaží zabránit tomu, aby tyto kryptoměny byly směněny za hotovost. Vyšetřovatelé mají podezření, že peníze mohou pocházet z trestné činnosti a chtějí zabránit jejich legalizaci.
Základem celého případu je dar ve formě bitcoinů, který ministerstvu poskytl odsouzený obchodník s drogami. Okolnosti tohoto daru budí pochybnosti. Podle státního zastupitelství se policie zabývá hned třemi možnými trestnými činy: zneužitím pravomoci, praním špinavých peněz a nelegálním nakládáním s omamnými látkami. Zatím ale nikdo nebyl obviněn.
Ministerstvo bitcoiny následně prodalo čtyřem soukromým investorům v rámci státní aukce. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek uvedl, že výtěžek z prodeje má být použit na financování projektů v justici. Není však jasné, zda už policie dokázala zablokovat i peníze získané z těchto transakcí.
V oblasti kryptoměn je situace složitější než u běžného majetku. Virtuální měny, uložené v soukromých peněženkách, nelze standardně zabavit, pokud stát nezíská fyzický přístup k zařízení, kde jsou klíče uložené. Policie proto čeká, až majitelé kryptoměnu přesunou na směnárny, kde už mohou zasáhnout – směnárny mohou být vyzvány ke spolupráci a bitcoiny vydat.
Otázkou zůstává, zda kupci vůbec tuší, že jejich kryptoměny jsou pod dohledem. Pokud by se rozhodli je směnit, mohou být nemile překvapeni.
Celý případ odstartoval dar od Tomáše Jiřikovského, který byl dříve odsouzen za praní peněz a podvodné machinace s jinou internetovou burzou. Před lety mu policie zabavila techniku, ke které nyní opět získal přístup, a zřejmě právě díky ní znovu ovládl staré kryptoměnové účty. Z těchto peněženek poslal část bitcoinů státu.
Ministr Blažek uvedl, že se před podpisem darovací smlouvy nezajímal o původ prostředků. Podle něj nebylo možné po tak dlouhé době zjistit, odkud bitcoiny pocházejí, a proto se tím nezabýval.
Vyšetřovatelé však sledují stopu přímo k někdejším účtům tržiště Nucleus, které bylo v minulosti využíváno k nelegálním obchodům se zbraněmi, drogami a falešnými doklady. Tato tržiště po sobě zanechávají stopy v podobě „spících“ kryptoměnových účtů, na kterých stále leží značné obnosy – v tomto případě prý až osm miliard korun.
Podle všeho Nucleus zmizel z internetu krátce poté, co policie Jiřikovskému zabavila zařízení. To posiluje podezření, že měl k celému systému blízký vztah. Jeho advokát však kvůli mlčenlivosti odmítl tuto spojitost potvrdit.
Jiřikovský byl dříve spojen také s jiným černým trhem – Sheep Marketplace. Tam podle soudu podvedl uživatele a obohatil se o jejich bitcoiny, když tržiště bez varování ukončil provoz. Tento typ podvodu, tzv. „exit scam“, je v prostředí nelegálních trhů poměrně běžný.
Dnes ministr tvrdí, že dar představoval jen část Jiřikovského majetku – údajně třetinu. Prý se rozhodl bitcoiny věnovat státu poté, co mu soudy vrátily zabavenou techniku. Podle ministra nebylo nikdy oficiálně prokázáno, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti.
Soudy přitom v minulosti váhaly, zda má být zařízení navráceno. Nejprve rozhodly, že se obsah disků musí vymazat kvůli možnosti, že obsahují hodnotné kryptoměny. Nejvyšší soud však následně konstatoval, že takový postup byl nepřiměřený a že mazání nebylo nutné.
Celý případ tak nyní míří k rozuzlení, které může mít dalekosáhlé důsledky – nejen pro investory, ale i pro samotné fungování státu v digitálním prostoru.
