Hlavní obsah

Babiš je zpět a demonstrace také. Na co jsme při volbách zapomněli?

Foto: Facebookový profil Andreje Babiše

Andrej Babiš se po loňských volbách vrátil do premiérského křesla. Nyní proti jeho vládě znovu protestují tisíce lidí. Nezapomínáme při rozhodování ve volbách příliš rychle na politickou minulost?

Článek

Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. To však zřejmě neplatí pro české voliče. Ve třech posledních volbách do Poslanecké sněmovny totiž hnutí ANO pokaždé patřilo k nejúspěšnějším politickým subjektům. V letech 2017 a 2025 získalo nejvíce hlasů, zatímco v roce 2021 skončilo těsně za koalicí SPOLU. Jeho předseda Andrej Babiš se navíc dvakrát stal premiérem – poprvé v roce 2017, kdy sestavil vládu až na druhý pokus, a podruhé po loňských volbách, kdy se mu podařilo sestavit další kabinet.

Přestože jeho politický styl, způsob komunikace i řada kontroverzí nebyly žádným tajemstvím, dali mu voliči opět důvěru. Proč se tedy nyní část společnosti znovu schází na demonstracích proti jeho vládě?

Za politického působení Andreje Babiše se uskutečnila řada demonstrací. Ta poslední, kterou 15. listopadu pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii na pražské Letné, však patřila k největším od roku 1989. Podle odhadu organizátorů se jí zúčastnilo přibližně 400 tisíc lidí. Protestující vyjadřovali obavy mimo jiné o budoucnost a nezávislost veřejnoprávních médií.

Tak vysoká účast na demonstraci je bezpochyby pozitivní zprávou. Svoboda shromažďování a možnost veřejně vyjádřit nesouhlas patří k základním pilířům demokracie. Jenže kde byla podobná energie před rokem, když jsme ve volbách znovu dávali Andreji Babišovi důvěru?

Část lidí ve středním věku u loňských voleb chyběla

V prvé řadě je na místě zmínit, že loňských sněmovních voleb se zúčastnilo 68,95 procenta voličů. Šlo přitom o nejvyšší účast od roku 1998, přesto k urnám nedorazila více než třetina z nich. Právě rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami přitom stojí za pozornost. Podle povolební analýzy šesti výzkumných agentur byla účast nejnižší u lidí ve věku 25 až 44 let. Zatímco ve skupině 25–34 let dosáhla 63 procent a mezi lidmi ve věku 35–44 let 65 procent, u voličů ve věku 65 až 74 let činila 77 procent. Zároveň s rostoucím věkem respondentů výrazně narůstala podpora hnutí ANO. Zatímco mezi nejmladšími voliči dosahovala 14 procent, ve věkové skupině 65–74 let činila 54 procent

Dalším problémem je naše krátká politická paměť. Dokážeme rychle zapomenout na předchozí působení politiků, jejich kauzy i nesplněné sliby. Stačí několik přesvědčivých hesel a příslibů lepší budoucnosti a část voličů je ochotna dát jim znovu důvěru. O to hlasitěji pak může protestovat, když se politická realita začne ubírat směrem, který jí nevyhovuje.

Nespokojenost s dosavadním působením vlády se přitom nevyhýbá ani voličům koaličních stran. Podle průzkumu agentury NMS je s kabinetem Andreje Babiše nespokojeno 28 procent lidí, kteří v loňských volbách hlasovali pro SPD. U voličů Motoristů jde dokonce o dvě pětiny. Naopak mezi voliči hnutí ANO převažuje spokojenost, kterou vyjádřilo 82 procent dotázaných příznivců tohoto hnutí. Rozdíly mezi voliči jednotlivých koaličních stran tak ukazují, že ani ti, kteří pomohli současné vládě k moci, nejsou s jejím dosavadním působením vždy zajedno. Na to, že kabinet vládne teprve necelý rok, jde o poměrně výraznou nespokojenost.

Kdo chtěl zrušit koncesionářské poplatky?

Jedním z důvodů nespokojenosti je plánované zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií na stát. Právě v této otázce se přitom předvolební postoje koaličních stran lišily. Zatímco ANO a SPD úplné zrušení poplatků prosazovaly, Motoristé odmítali financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Požadovali sice změnu dosavadního systému, nikoli však jeho nahrazení přímým financováním ze státní pokladny.

Politická kampaň je samozřejmě plná slibů, očekávání a často i velkých slov. Podle analýzy Univerzity Karlovy splnily koaliční strany ve druhé vládě Andreje Babiše v období 2018–2021 celkem 41 procent ověřitelných slibů ze svých volebních programů. Při rozhodování ve volební místnosti bychom se tak neměli řídit pouze tím, co nám jednotlivé strany slibují. Stejně důležité je připomínat si jejich dosavadní působení, způsob komunikace i konkrétní kroky, které v minulosti udělaly.

Samotné demonstrace samozřejmě nejsou ničím špatným. Neměli bychom však zapomínat, že podobnou pozornost a energii si zaslouží volby, kterými lze předejít nespokojenosti. Přitom bohužel řada lidí nejde k volbám v domnění, že „jejich hlas nic nezmění“. Pokud se za necelý rok působení vlády opět scházíme na několika místech republiky a vyjadřujeme nesouhlas s politickým směřováním země, měli bychom se ptát také sami sebe, proč tomu tak je. Hrozí totiž, že stále pokračujeme v absurdním dramatu, jehož další dějství si do značné míry píšeme sami.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz