Hlavní obsah
Názory a úvahy

Mezi lidmi se snižuje empatie s Ukrajinou. Mohou za to i silná prohlášení jejích představitelů?

Foto: President.gov.ua, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Více než pět stovek dní trvá největší konflikt v Evropě od Druhé světové války. Situace na frontě se mění každým dnem, stejně tak silná prohlášení ukrajinských politiků a veřejné mínění ohledně podpory Ukrajiny. Mohou spolu tyto dvě věci souviset?

Článek

Zbytečně ostrá prohlášení

Ukrajina, bránící se již rok a půl ruské invazi, je v podstatě existenčně závislá na dodávkách zbraní, vybavení a těžké techniky ze Západu. Obecně by se dalo říct, že pro nás je situace v podstatě výhodná. Rusko a jeho militantní ambice budou výraznou měrou oslabené, jediný Alianční voják nepřijde k úhoně a zároveň nás to nebude, tedy krom většinou zastaralé nebo vyřazené techniky, stát skoro nic. To je čistě kalkulativní a pragmatický pohled. Jistě, můžeme do toho promítnout morální hledisko (ale rozhodně ne povinnost), ale v rámci mezinárodní politiky je morálka přece jen trochu upozaděna za pragmatismem… A to oprávněně. Západ je i po roce a půl konfliktu víceméně jednotný v pozici Ukrajinu podporovat, dokud to bude potřeba. Objevují se ale hlasy, že by Ukrajina měla být svolnější k jednání, popř. postoupení části území výměnou za garance a výhledově členství v NATO a EU. Na tyto názory ovšem ukrajinští představitelé reagují ostře, a vzhledem ke své pozici až neuctivě a netaktně. Bohužel to mnohdy končí omluvou Západních představitelů, popř. vysvětlováním nebo upravováním původní formulace.

Nenároková, ale klíčová pomoc

Ukrajina by bez pomoci Západu už nejspíše neexistovala. Tedy existovala, ale asi ne jako svobodná země, nýbrž jako gubernie svého východního souseda. Proto by si možná měli vrcholní představitelé Ukrajiny uvědomit svou pozici. Není pravda, že by Ukrajina nikdy neprojevila svou vděčnost, ale ta je potom v hrubém kontrastu s prohlášeními jednotlivých představitelů. Ačkoliv největší břemeno nese bezpochyby Ukrajina, my ostatní financujeme její přežití – bez nadsázky. A rovněž i bez nějakého závazku nebo povinnosti. Ukrajina není člen Severoatlantické aliance ani Evropské unie, a proto je veškerá pomoc jí poskytovaná čistě nenároková a dobrovolná. Prohlášení prezidenta Zelenského nebo jiných představitelů o tom, co Ukrajina očekává a co Západ „musí“, nebo „by měl“, působí přinejmenším trochu přidrzle. Nadnesené prohlášení, že „Ukrajina bojuje za svobodu Evropy“, jsou opět přinejmenším úsměvné. Ovšem představa, že by si Vladimir Putin troufl byť pomyslet zaútočit na členskou zemi Severoatlantické aliance už vyvolává rovnou hurónský smích.

Závěrem

Ukrajina dokázala vyvrátit názor mnoha analytiků, kteří předpovídali hned po začátku invaze její brzký pád. Je fér ovšem dodat, že i počátky invaze dokázala Ukrajina „ustát“ z velké části díky už předchozí pomoci západních zemí. Na tento a mnoho dalších faktů by její představitelé neměli zapomínat a být tak přístupnější názorům, radám a verzím, které vycházejí z úst představitelů západních zemí nebo organizací. Když nic jiného, tak by se prezident Zelensky se svými politiky a diplomaty mohl krotit ve svých „ohnivých“ reakcích a prohlášeních. Možná i díky tomu by se podpora Ukrajiny u veřejnosti v zemích západní Evropy kontinuálně nesnižovala.

Autorský článek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz