Článek
Voják, akademik, pedofil
Oskar Dirlewanger se narodil se 26. září 1895 v bavorském Würzburgu v rodině obchodníka. Krátce po vystudování gymnázia začala Velká válka a Dirlewanger vstoupil do armády, kde sloužil jako kulometčík. Účastnil se německého tažení do Belgie a poté bojoval ve Francii. Byl celkem šestkrát zraněn a za své služby obdržel Železný kříž I. a II. třídy a po konci války armádu opouštěl v hodnosti poručíka. Po válce vystřídal několik civilních povolání, mimo jiné i jako jednatel ve firmě židovských majitelů a dokonce získal doktorát z politických studií. V roce 1932 vstoupil do NSDAP, ze kterého byl ale následně v roce 1934 vyloučen, protože byl obviněn ze znásilnění nezletilé dívky a řízení pod vlivem alkoholu. Za tyto činy si odseděl dva roky a v již roce 1936 bojoval v německých jednotkách, které byly vyslány do Španělska jako pomoc pro tažení generála Franca. Po návratu ze Španělska se mohl Dirlewanger opět přidat k nacistům a začít budovat svou kariéru, nyní již u jednotek Waffen SS.
Brigáda amorálních zločinců
Po začátku Druhé světové války dostal Dirlewanger rozkaz, aby sestavil a vycvičil jednotku, která měla mít za úkol boj proti partyzánům. Tato jednotka měla být tvořena z odsouzených pytláků, kteří tak mohli zužitkovat své stopařské schopnosti ve službě Říši. Brzy však tato jednotka známá jako „Dirlewangerova brigáda“, začala rekrutovat všechny možné odsouzené zločince. Devianti, vrazi, násilníci i lupiči dostali možnost prokázat svou loajalitu Říši a splatit svůj dluh společnosti. Dirlewanger se tak začal obklopovat takovými, ke kterým měl sám svou povahou nejblíže. Německý životopisec Stang o Dirlewangerovi napsal: „…jeho amorální osobnost s alkoholismem a sadistickou sexuální orientací byla navíc rozvrácena frontovými zážitky z první světové války a jejím zběsilým násilím a barbarstvím“.
Dirlewangerova brigáda nejprve střežila koncentrační tábory, pak byla převelena na Východní frontu pro boj se zmíněnými partyzány. Vojáci se však místo boje s partyzány často věnovali spíš terorizování civilního obyvatelstva. Za své působení na Východní frontě měli Dirlewangerovi muži na svědomí desetitisíce mrtvých lidí, převážně právě civilistů. Brigáda se následně výraznou měrou podílela na potlačení Varšavského povstání, přičemž se opět projevila brutalita a zvrácenost příslušníků této jednotky. Vůdce však byl s prací těchto deviantů nadmíru spokojen, a Dirlewanger byl povýšen do hodnosti plukovníka. Klíčovou roli „Dirlewangerovci“ sehráli i při potlačení Slovenského národního povstání, a následně byli vojáci včetně samotného Oskara Dirlewangera vyznamenáni z rukou slovenského prezidenta Tisa. Následně byla brigáda přejmenována na 36. granátnickou divizi SS a byla převelena k boji proti postupujícím sovětským vojskům. V boji proti pravidelné armádě však neměli nedisciplinovaní delikventi a kriminálníci žádnou šanci a jednotka byla v podstatě rozprášena. Sám Dirlewanger byl opět vážně zraněn a přesunut do týlu.
Krutá pomsta
Během války Dirlewanger stihl nashromáždit poměrně slušné jmění, zejména pak tak, že jej prostě ukradl. Po svém zotavení v roce 1945 se tyto majetky pokusil ukrýt, a zároveň se pokusil ukrýt i sám sebe. Jako mnoho nacistů začal používat falešné jméno a pokusil se vydávat za civilistu. Poznal jej však bývalý židovský vězeň a necelý měsíc po kapitulaci Německa byl Dirlewanger zadržen. Byl převezen do zajateckého tábora v Altshausenu, kde zemřel 7. června roku 1945 ve věku 49 let. Oficiální příčina smrti byl infarkt. Jeden z vězňů však vypověděl, že byl Dirlewanger každý večer brutálně bit polskými dozorci. Jeden večer se situace vymkla kontrole a Oskar Dirlewanger byl ubit k smrti. Tento incident se nikdy oficiálně nevyšetřoval.
